Brexit se blíží. Vláda premiérky Mayové vyhrála další klíčová hlasování o odchodu z EU

Vláda britské premiérky Theresy Mayové ve středu vyhrála další klíčová hlasování o dodatcích k zákonu o odchodu země z Evropské unie, které navrhla horní komora parlamentu nebo opoziční labouristé.

Londýn Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Britská vláda má zveřejnit detailní plán týkající se práv unijních občanů po brexitu. | Foto: Francois Lenoir | Zdroj: Reuters

Britská dolní sněmovna nejprve zamítla labouristický dodatek, ve kterém požadovali, aby vláda s Bruselem vyjednala plný přístup k jednotnému trhu. Při prvním hlasování konzervativní zákonodárci labouristy přehlasovali poměrem 332 ku 240 hlasům. 

Johnson kritizuje Londýn za jednání o brexitu. ‚Chce to víc odvahy,‘ řekl na nahrávce

Číst článek

Následně neschválila ani dodatek Sněmovny lordů, který žádal setrvání země v Evropském hospodářském prostoru, informoval britský list The Guardian. Při druhém hlasování o Evropském hospodářském prostoru byl rozdíl ještě větší - 327 ku 126 hlasům.

Britská média navíc hovoří o „velké labouristické rebelii". Labouristé se totiž podle výzvy šéfa strany Jeremyho Corbyna měli při tomto hlasování zdržet, místo toho ale 75 z nich dodatek, a tedy setrvání v Evropském hospodářském prostoru, podpořilo a 15 jich bylo proti.

Následně poslanci hlasovali až do pozdního večera a veškeré dodatky Sněmovny lordů zamítli. Poměrem 321 ku 301 hlasů zamítli dodatek, ve kterém horní komora parlamentu požadovala zachování Listiny základních práv Evropské unie v britském právním systému.

Evropský hospodářský prostor

Evropský hospodářském prostor kromě zemí EU zahrnuje i nečlenské státy Norsko, Island a Lichtenštejnsko a poskytuje přístup na jednotný trh s volným pohybem zboží, osob, služeb a kapitálu.

Další z dodatků se týkal i toho, že by vláda měla informovat zákonodárce o snahách, které učinila při vyjednávání o setrvání země v celní unii s EU. Byl rovněž zamítnut, následně ale poslanci odsouhlasili vládní kompromisní návrh týkající se tohoto tématu.

Zákon o odchodu z EU má zajistit právní kontinuitu po brexitu. Obě komory parlamentu ho musejí schválit před odchodem země z EU 29. března 2019. Norma ale poslance rozděluje. Někteří chtějí úplné odtržení od unijních struktur, zatímco jiní by uvítali zachování blízkých vztahů s EU.

Cestu k brexitu zkomplikovala Sněmovna lordů

Britové se vyslovili pro odchod z unie v červnu 2016 většinou necelých 52 procent hlasů. Situaci ale kabinetu premiérky Theresy Mayové zkomplikovala nevolená Sněmovna lordů, která v uplynulých měsících schválila proti vůli vlády 15 dodatků k normě, které jsou nakloněny užší spolupráci s EU po brexitu.

Zástupci Sněmovny lordů požadovali například setrvání v celní unii s EU a Evropském hospodářském prostoru, zachování práv pracovníků či zákazníků podle unijních standardů či setrvání v unii v případě, že by odchod měl za následek zavedení přísného režimu na hranici mezi Irskem a Severním Irskem, které je součástí Spojeného království.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme