Británie dementuje úvahy o útoku na Írán

Velké téma odstartoval článek investigatívního reportéra Seymoura Hershe v magazínu New Yorker o tom, že Spojené státy zvažují útok na Írán - podíváme se na reakce na tento článek, kterých je opravdu hodně. Jen připomenu, že Seymour Hersh na sebe upozornil už v souvislosti s Irákem, když odhalil praktiky v nechvalně známé věznici Abú Ghraib.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zahraniční tisk

Zahraniční tisk | Foto: Alena Palečková

Pak se podíváme k našim sousedům na Slovensko - kde stávkují zdravotníci. A pak hned vedle do Maďarska - tam mají za sebou první kolo parlamentnícj voleb. A téma na závěr - americká NASA totiž slaví čtvrtstoletí od prvního letu raketoplánu.

Britský ministr zahraničí Jack Straw ihned po zveřejnění článku v New Yorker přispěchal s ujištěním, že zprávy o plánovanám útoku na Írán ze strany Spojených států jsou holým nesmyslem. Co k tomu píší britské noviny?

Deník Times zmiňuje , že Jack Straw se včera snažil uklidnit situaci, kterou způsobilo vyvolávání válečné hysterie v Bílém domě. Právě odtamtud totiž měly proniknout informace o tom, že Spojené státy plánují zaútočit na Írán a možné je i nasazení jaderných zbraní. Londýn žádnou podobnou preventivní akci nepodpoří a podle Jacka Strawa o něčem podobném neuvažuje ani Washington.

Podle The New Yorkeru se prezident George Bush domnívá, že jeho historickým úkolem je zastavit íránského prezidenta, kterého považuje za nového Hitlera. Někteří vysocí úředníci jsou údajně tak znepokojeni ochotou George Bushe použít proti Íránu jaderné zabraně, že uvažují o odstoupení ze svých funkcí, píše list. Na článek renomovaného Seymoura Hersche dnes reaguje také německý deník Süddeutsche Zeitung. Podle listu by ale vojenská operace v Íránu narazila na odpor velké části Američanů. Dopady vojenské invaze do Iráku totiž silně poškozují Bushovu vládu. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění se v souvislosti se situací v Íránu vyslovuje 68 procent amerických občanů pro využití všech diplomatických prostředků a pro uvalení hospodářských sankcí, konstatuje Süddeutsche Zeitung.

Na Slovensku už od čtvrtka stávkují zdravotníci. Stojí slovenské noviny na jejich straně? Příliš ne - alespoň pokud jde o slovenské Hospodárské noviny. Podle nich neduhy zdravotnictví vyřeší jen reforma, stávka zdravotníků je sice legitimní, ale v dnešní době jen málo efektivní. Z listu vybíral náš bratislavský zpravodaj Lubomír Smatana.

Přehrát

00:00 / 00:00

L. Smatana: TISK

A v nám blízkém zahraničí ještě chvilku zůstaneme - zamíříme ale do Maďarska. Deník Financial Times si všímá těsného výsledku po prvním kole parlamentních voleb. Připomeňmě, že dva nejsilnější politické subjekty - vládnoucí Maďarskou socialistickou stranu a opoziční seskupení - Svaz mladých demokratů /zkráceně FIDESZ/ a Maďarský občanský svaz dělí pouhé procento hlasů.

Za překvapení nedělní noci považuje list Financial Times zhruba pětiprocentní zisk Maďarského demokratického fóra. Kandidáti této strany přitom ve volbách v roce 2002 figurovali na společné kandidátce s Fideszem. Vstup demokratického fóra do parlamentu spustí divoká vyjednávání, protože oba tábory budou potřebovat získat fórum na svoji stranu. Financial Times připomíná, že Maďaři mají na výběr mezi mladým socialistickým premiérem Ferencem Gyurcsanym, který se snaží napodobovat Tonyho Blaira a vidí přednosti globalizace, anebo se voličům nabízí Viktor Orban - premiér z let 1998 a 2002, který je spíš stoupencem ekonomického protekcionismu. Pokud nakonec zvítězí socialisté, bude to poprvé co postkomunistická vláda v Maďarsku obhájí svoji pozici i pro druhé volební období, píše Financial Times. Vítezství Fidesu by zase bylo odrazem rostoucích obav, patrných v nových členských zemích Evropské unie, z pokračující ekonomické a hospodářské integrace.

Národní agentura pro letectví a kosmonautiku má důvod k oslavám - ve středu uplyne 25 let od prvního letu raketoplánu. Už dnes se tomuto výročí věnuje deník Washington Post. NASA prý připravuje velké změny největší od programu Apollo v sedmdesátých letech minulého století, jaké?

Do roku 2014 by měla mít k dispozici zcela novou kosmickou loď, která má sloužit k přepravě astronautů na Měsíc a posléze také na Mars.NASA oznámila, že musí prodělat celkovou reformu, aby mohla splnit cíle, které před dvěma lety avízoval americký prezident George Bush. Reforma se bude týkat nejen toho, jakým výcvikem astronauti budou procházet nebo v~kterých projektech se bude dále pokračovat, ale také například toho, které soukromé společnosti budou mít možnost podílet se na multimiliardových zakázkách. NASA stojí před úkoly, které jsou podstatně větší než první let na Měsíc, uzavírá Washington Post.

Denisa Novotná, Ľubomír Smatana Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme