Jednotný postoj Evropy proti Putinovi se hroutí. Británie by se po brexitu mohla ocitnout v izolaci

Na inauguraci Vladimira Putina v Kremlu se na začátku května potkaly tradiční postavy. Patriarcha Kirill a ministr obrany Sergej Šojgu. Matthias Warnig, jenž stojí v čele stavitele a provozovatele plynovodu Nord Stream a pracoval pro tajnou policii NDR Stasi. Herec Steven Segal. V čele skupiny gratulantů pak stál německý exkancléř Gerhard Schröder, který v dnešním Rusku zastává hned několik klíčových pozic, všímá si londýnský deník The Times.

Londýn Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Celkové složení Bundestagu se totiž přiklání k rehabilitaci Vladimira Putina, píší The Times (ilustrační snímek). | Foto: Brian Snyder | Zdroj: Reuters

Komentátor The Times Roger Boyes podotýká, že právě jména těchto lidí by neměla chybět na jakémkoliv novém sankčním seznamu. Jak totiž novinář tvrdí, tento tým „Putinových roztleskávaček“ podporuje režim, který anektoval část evropského území, dodává zbraně separatistům, ovlivňuje volby po celém světě nebo stál za použitím nervově paralytické látky v členském státě Evropské unie.

Babiš informoval prezidenta Zemana o plánu vyhostit ruské diplomaty. Hrad pozval Stropnického na jednání

Číst článek

Důvod, proč je těmto lidem třeba věnovat pozornost, je prý jednoduchý. Jednota Západu v postoji proti Rusku a jeho prezidentovi, která byla jasně viditelná po případu otrávení Sergeje Skripala a jeho dcery, totiž slábne.

Londýnu se tehdy krátce povedlo dosáhnout diplomatického vítězství, když dokázal přesvědčit členské země NATO a Evropské unie ke společnému vyhoštění ruských diplomatů. Přes 130 jich tehdy bylo posláno domů. A tento krok se stal pro jednotlivé země momentem, kdy se přihlásili ke své příslušnosti k Západu.

Oslabit status vyvrhele

Nyní se ale zdá, že mnoho evropských států Putinovi opět otevírá dveře, myslí si britské noviny. A tak by se mohlo stát, že by se ostrovní monarchie, která v případu Skripal zaujímá velmi razantní postoj, ocitla v diplomatické izolaci. Příkladem země, která směřuje ke změně svého zahraničněpolitického postoje, je třeba Itálie.

Na Apeninském poloostrově se formuje vláda, která se pravděpodobně bude skládat z koalice pravicově populistické Ligy (LN) Mattea Salviniho a protisystémového Hnutí pěti hvězd (M5S). A právě Salvini podepsal dohodu o vzájemné spolupráci s Putinovou stranou Jednotné Rusko (ER) a silně protestoval proti obnovení protiruských sankcí. Stejně tak nesouhlasil s tím, aby Itálie vyhostila ruské diplomaty. Jeho vláda tedy zřejmě bude podnikat kroky, které by Putinovi umožnily oslabit současný status mezinárodního vyvrhele.

Rakousko se pak dokonce ani nepřidalo k vyhoštění diplomatů a je odmítavé i k rozšiřování sankcí vůči Moskvě. Podle Vídně je pro tuto chvíli potřeba mosty stavět, nikoliv bořit. Timesy ale nezapomínají zmínit ani znovuzvoleného českého prezidenta Miloše Zemana, kterého nazývají přítelem Kremlu. Zeman označuje sankce za „neefektivní“ a navíc se snaží Rusko zapojit do posilování kapacit české jaderné energetiky.

Ať už se tedy jedná o některé „neliberální“ středoevropské země, snad s výjimkou Polska, členy Evropské unie závislé na dodávkách ruského plynu nebo státy jako Řecko či Kypr, kde je Rusko jedním z hlavních investorů, je v Evropě těžké najít někoho, kdy by pro tvrdý postoj Británie vůči Rusku vyjadřoval pevnou podporu.

MI5 poprvé veřejně

I to je snad podle deníku jedním z důvodů, proč Andrew Parker, šéf britské kontrarozvědky MI5, vůbec poprvé veřejně promluvil na konferenci v zahraničí. Na zasedání v Berlíně vyzval, aby spolu i po brexitu tajné služby evropských států sdílely informace a dále spolupracovaly. Stejně tak jeho proslov připomněl společnou hrozbu, kterou prý Rusko představuje. Konkrétně Parker upozornil na „mlhu lží, polopravd a matení pojmů“, kterou podle něj Moskva rozprostřela po otravě otce a dcery Skripalových.

Rusko - zas prezident Putin a premiér Medvěděv

Číst článek

Když se po březnovém útoku v Salisbury rozjelo vyšetřování, bylo to Německo, které požadovalo nejvíce důkazů o zapojení Ruska. Bez nich Berlín nebyl ochotný připojit se ke společnému tvrdému postoji proti Moskvěani k hromadnému vyhoštění ruských diplomatů. I spolkové tajné služby považovaly Skripala spíše za britský než evropský problém.

Je to proto právě Německo, koho musí Británie přesvědčit k zachování tvrdého protiruského postoje, vyzývá Rogger Boyes. Lakmusovým papírkem těchto vztahů bude plynovod Nord stream 2, který by měl z Ruska vést přímo do Německa a úplně se tak vyhnout Ukrajině. Pro Kreml by jeho vybudování bylo velké politické vítězství.

Bývalý kancléř Gerhard Schröder a lidé napojení na německou Sociálnědemokratickou stranu (SPD), jako jsou například bývalý ministr zahraničí Sigmar Gabriel nebo současný německý prezident Frank-Walter Steinmeier, tvrdí, že Rusko je spolehlivým dodavatelem plynu. Navíc by prý plynovod na dně Baltského moře zajistil bezpečnější dodávky pro Evropu. Všichni tito tři politici také považují sankce proti Rusku za kontraproduktivní.

Krok špatným směrem

Nový šéf spolkové diplomacie Heiko Maas se sice snaží upevnit německou pozici proti Moskvě, setkává se ale s vlnou nesouhlasu. Celkové složení Bundestagu se totiž přiklání k rehabilitaci Vladimira Putina, píší The Times. Křesťanští demokraté kancléřky Angely Merkelové jsou sice ohledně Kremlu celkově velmi skeptičtí, ale jejich bavorská sesterská strana CSU je opatrnější a upozorňuje na přínosy obchodování s Ruskem pro německé podniky.

Velká část sociálních demokratů, kteří se nyní podílejí na berlínské velké koalici, navíc přejímá postoj Gerharda Schrödera. Levicová strana Die Linke si je pak dobře vědoma, že pracovní místa mnoha jejích voličů především na území bývalého východního Německa závisejí na ruských plynovodech a je proto v postoji k Moskvě velmi opatrná. A pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD) veřejně obdivuje jak Vladimira Putina, tak i amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Otázka postoje Berlína vůči Rusku tak je zřejmě nejostřejším tématem současné spolkové zahraniční politiky. „Je úkolem Británie, aby přesvědčila své evropské spojence, že otáčet se zády proti nynější americké vládě a zároveň se sbližovat s autokratickým režimem v Kremlu je krok špatným směrem,“ myslí si komentátor Roger Boyes v deníku The Times.

Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus.

Dominika Perlínová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme