Češka žijící v Británii: Johnsonova vláda v době šíření koronaviru naprosto zklamala, instrukce byly nejasné

„Počet obětí stoupá, není dostatek vybavení pro lékaře, ochranných pomůcek ani testů. Všechny Johnsonovy kroky jsou chaotické a neurčité, veřejnost jeho působení proto nevnímá až tak pozitivně,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz Olga Krupauerová, někdejší zpravodajka Českého rozhlasu v USA, která momentálně žije s rodinou na jihu Anglie. Epidemie koronaviru podle ní prohloubila rozdělení země a ukázala, že Británie už není velmocí, jakou bývala.

Rozhovor Londýn Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Řada lidí se bojí jezdit do práce – Johnson vyzval, aby nepoužívali veřejné dopravní prostředky, bez nich se ale velká část lidí do práce nedostane

Řada lidí se bojí jezdit do práce – Johnson vyzval, aby nepoužívali veřejné dopravní prostředky, bez nich se ale velká část lidí do práce nedostane | Zdroj: Profimedia

Velká Británie, jejíž přístup ke koronaviru byl z počátku poměrně laxní a mediální pozornost poutala především slova o „promořování společnosti“, v současnosti eviduje největší počet úmrtí lidí s covidem-19 v Evropě. Jak vy osobně hodnotíte přístup britské vlády k epidemii – zejména pokud to srovnáte s Českem, které naopak zvolilo velice přísný postup?
Skutečnost, že má Velká Británie v současnosti nejvyšší počet úmrtí v Evropě, sama o sobě vypovídá o tom, že strategie nebyla optimální. Neřekla bych, že by slova o promořování byla šířena médii – vyslovil je Johnson na jednom z tiskových brífinků, kdy se opíral o nějaký vědecký názor. Ale myslím, že to velmi rychle stáhl, protože na to veřejnost reagovala velmi negativně.

Kdo je Olga Krupauerová?

Olga Krupauerová se narodila v Českých Budějovicích. Vystudovala překladatelství a tlumočnictví a díky Fulbrightovu stipendiu také televizní žurnalistiku v New Yorku. Pracovala jako zpravodajka Českého rozhlasu v USA, je autorkou knihy S veverkami na půdě. Nyní žije se svou rodinou ve Velké Británii – konkrétně v hrabství Dorset v regionu Jihozápadní Anglie – a učí na střední škole španělštinu.

Musím říct, že mě osobně dost šokuje, jakým způsobem se Boris Johnson postavil k pandemii. I když na druhou stranu mě to nepřekvapuje, protože do politiky šel hlavně kvůli svým vysokým ambicím, a ne proto, že by chtěl sloužit veřejnému blahu. Teď už je to historie, ale jak víme, Johnson vedl kampaň proti Evropské unie. Jezdil v autobusu s nápisem, že po vystoupení z EU bude zdravotnictví každý týden dostávat miliony z rozpočtu, což bylo daleko od pravdy.

Pokud jde o srovnání s Českou republikou, zavedená opatření, povinné nošení roušek nebo uzavření hranic – to všechno zpočátku vypadalo velice razantně a striktně, ale ukázalo se, že to je správný postoj. V Británii se dodneška diskutuje o tom, jestli lidi mají nosit roušky, nebo ne. To mi přijde naprosto absurdní. Hranice dodnes nejsou zavřené, mluví se navíc o tom, že po příletu do Velké Británie bude povinná čtrnáctidenní karanténa, ale nebude to platit, pokud přijedete lodí z Francie.

Dnes (rozhovor vznikal ve středu, pozn. red.) jsem si koupila noviny The Guardian a titulek na přední straně uvádí, že Johnsonovy instrukce pro ukončení karantény jsou velmi zmatené a nejasné – tímto směrem se tady ubírá kritika. Myslím si tedy, že Johnsonova vláda naprosto zklamala a zodpovědnost přesunuje na veřejnost. Při své argumentaci se odkazuje na „British common sense“, tedy zdravý rozum, ale to je samozřejmě velice individuální.

Epidemie v Rusku dramaticky sílí, Putin ale vyzývá k uvolňování. Je to rétorické cvičení, říká expert

Číst článek

Průzkumy ukazují, že po vyhlášení celostátní karantény Johnsonova popularita klesla. A stoupla až ve chvíli, kdy koronavirem sám onemocněl. Jak se koronavirus podepsal na oblibě premiéra v zemi?
Tato čísla blíže nesleduju, nicméně před epidemií byl Johnson nejméně u poloviny společnosti populární hlavně díky brexitu. Jeho popularita během koronaviru podle mě klesla i proto, že jeho instrukce byly strašně zmatené a na většině brífinků ani nebyl. V únoru oznámil světu, že čeká s partnerkou dítě a že se zasnubují, zároveň se ale rozváděl s manželkou, se kterou má čtyři děti. Jeho osobní život je tedy chaotický podobně jako jeho přístup k vládnutí.

Zpočátku moc vidět nebyl, pak se sám nakazil, a to zřejmě i proto, že chodil po nemocnicích a potřásal si rukama s lidmi, kteří byli nakažení. Když opustil nemocnici, kde se s koronavirem léčil, a narodilo se mu dítě, určitě nějaké lidské sympatie získal. Když se ale teď vrátil zpátky k vládě, strhla se na něj velká kritika, a to i ze strany pravicového tisku – například od Daily Telegraph, kde Johnson dříve působil jako novinář. Tam vždycky stáli na jeho straně, ale začali ho kritizovat, a stejně tak například The Times.

Lidi to samozřejmě vidí – počet obětí stoupá, není dostatek vybavení pro lékaře, ochranných pomůcek ani testů. Všechny Johnsonovy kroky jsou chaotické a neurčité, veřejnost jeho působení proto nevnímá až tak pozitivně.

Nejasné instrukce, málo testů

I britská vláda otočila. Johnson, který zpočátku tvrdil, že zakazovat lidem shromažďovat se nedává smysl. Nakonec je vyzýval, aby zůstávali doma, zavřely se školy i bary a restaurace. Jak si na tato opatření lidé v Británii zvykali? Bylo pro ně těžké zákazy přijmout?
Myslím, že ne. Vadilo jim především to, že řada opatření nebyla příliš jasná. Co se týče omezení shromažďování, tam to jasné bylo. Zavřely se podniky, lidé pracovali z domova, ven mohli na hodinu jednou za den. Řekla bych, že Britové opatření sami o sobě dodržovali, ale chyběly jim přesné instrukce - například ohledně nošení roušek. Na začátku navíc měli pochybnosti o tom, kolikrát za den mohou ven, co mohou dělat a podobně. Možná to zpočátku i trochu porušovali, ale pokud bych to měla generalizovat, myslím, že Britové pravidla dodržovali a nijak proti tomu neprotestovali.  

Británie hlásí denní nárůst počtu mrtvých s covidem 19, jejich počet se zvýšil o 627 na 32 692

Číst článek

Dá se nějakým způsobem srovnat přístup Britů a Čechů k epidemii vzhledem k rozdílné kultuře a tradicím v těchto zemích?  
Nevím, jak přesně reagovali lidi v Česku, protože jsem tam nebyla. V Británii ale prvotní, hlavní slogan byl: „Stay at home, protect the NHS, save lives“, tedy zůstaňte doma, chraňte NHS, zachraňte životy. Právě NHS – National Health Service – je v Británii strašně důležitý faktor. Tady není privátní zdravotnictví. Lékařská péče se neplatí z pojištění, ale z daní. A NHS je instituce, kterou Britové považují za takový národní poklad.

Tato kampaň tedy vyzývala k tomu, aby se NHS chránilo a nebylo zavaleno případy. A myslím, že se to povedlo. Lidé se snažili dodržovat hygienu a pravidla, aby nenakazili ostatní. Byli velice ohleduplní i vzhledem k velkým sympatiím k lékařům a zdravotním sestrám. Řekla bych, že tu je spousta dobré vůle a lidé pravidla poslouchají, Johnsonova vláda ale bohužel už od začátku nenastavila pravidla tak, aby ochránila co největší část populace.

Epidemiolog: Přijdou další ‚vlnky‘ epidemie. Bylo by hloupé, kdybychom na ně nebyli připravení

Číst článek

Kde vidíte největší nedostatky, které vláda v boji s epidemií udělala a které možná do jisté míry zapříčinily tak vysoký počet obětí? Bylo jedním z problémů také šíření nákazy v domovech pro seniory nebo zdravotních zařízeních, jako tomu bylo v některých jiných zemích?
Velkým problémem bylo šíření viru především v domovech pro seniory. Zpočátku přitom tato úmrtí ani nebyla započítávána do celkových statistik. Pracovníci domovů pro seniory si stěžují, že se na ně vláda lidově řečeno vykašlala. Obrovský problém je také nedostatek ochranných pomůcek – roušek, štítů, brýlí i ochranných plášťů. I kvůli tomu se nákaza v domovech pro seniory začala šířit.

A problémem je také nedostatek testů – jak personál, tak klienti domovů pro seniory neměli vůbec šanci se testovat. Docházelo proto k tomu, že se personál nakazil, neměl ale symptomy a pak se virus šířil mezi seniory. A dostatek testů není dodnes, hlavně v domovech pro seniory je to stále velký problém. V nemocnicích se to zlepšilo, ale obecně testů stále není dost. Vláda slíbila, že bude testovat 100 tisíc lidí denně, ale to se nikdy nepodařilo.

Na druhou stranu řada ošetřovatelů, kteří jsou většinou cizinci, je ohromně statečná. Řada z nich se uzavřela v domovech pro seniory spolu s klienty, aniž by viděli své rodiny, což musí být velmi náročné. Problém proto vidím hlavně na straně vlády.

Tady není privátní zdravotnictví, lékařská péče se neplatí z pojištění, ale z daní, a NHS je instituce, kterou Britové považují za takový národní poklad, říká Češka v Británii | Foto: Hannah McKay | Zdroj: Reuters

Británie není velmoc, jakou bývala

V pondělí premiér Boris Johnson představil podrobnosti strategie, která má ve třech fázích vyvést zemi z karantény a která změnila slogan „Zůstaňte doma“ na „Zůstaňte ve střehu“. Do práce se tak od středy mohli vrátit lidé, kteří nemohou pracovat z domova. Obyvatelé Anglie také nově mohou s jedním členem domácnosti vyrazit na tenis nebo na ryby a mohou se setkat i s jedním člověkem z jiné domácnosti. Jak na vládní plán Britové reagují? Vítají lidé tyto změny?
Určitě to vítají, ale jak už jsem říkala: i dnešní noviny píšou o tom, jak jsou Johnsonovy direkce nejasné a chaotické. Bydlíme u pláže a až do dneška byla všechna parkoviště zavřená a člověk se mohl po pláži jen procházet. Dnes už jsou parkoviště otevřená a přestože má voda asi 13 stupňů, viděla jsem i skupinku lidí, co se šli koupat. Je tedy vidět jisté uvolnění, ale i strach, protože země stále eviduje přes 600 mrtvých denně.

Dopady na ekonomiku

Koronavirus se zásadně podepsal na ekonomice celého světa a jinak tomu není ani v Británii – podle nejnovějších dat britská ekonomika zaznamenala v prvním čtvrtletí největší propad od finanční krize v roce 2008. Jen v březnu se hrubý domácí produkt snížil proti únoru o rekordních 5,8 procenta, uvádí britský statistický úřad.

Situace je tedy lepší, než byla, ale vir tu mezi námi stále je. Řada lidí se bojí jezdit do práce. Johnson vyzval, aby nepoužívali veřejné dopravní prostředky, bez nich se ale velká část lidí do práce nedostane. Děti navíc stále nechodí do školy, mnoho rodičů proto řeší, jak to udělat. Zprávy o otevření škol a pravidlech po jejich otevření jsou opět zmatené.

Ale jedna věc je určitě pozitivní, a to ekonomická pomoc státu. Velká část firem je krizí silně postižená a ministr financí Rishi Sunak tento týden oznámil, že o čtyři měsíce prodlužuje vládní pomoc firmám, kdy jim vláda refunduje platy pracovníků – hradí 80 procent platu do částky 2500 liber měsíčně. V současnosti je v tomto programu každý čtvrtý zaměstnanec v Británii, je ale otázka, co bude, až tento program skončí.

Řada pracovních míst zanikla a karanténní opatření mají katastrofické dopady na britskou ekonomiku, letecké společnosti, hotelnictví i turismus. Vláda už dnes lidem nedoporučuje, aby lidé v létě cestovali do zahraničí.

Takže ne všechno je na postupu vlády negativní. Pokud jde o ekonomickou stránku, myslím, že ministr financí má konkrétní plán a snaží se britskou ekonomiku udržet nad vodou.

‚Chtěl bych Skotsko v unii.‘ Brexit vyvolal další vlnu podpory referenda o skotské nezávislosti

Číst článek

Plán uvolňování zveřejněný Borisem Johnsonem se nicméně týká především Anglie. Další části Británie – Wales, Skotsko a Severní Irsko – mají postup ohledně uvolňování opatření ve vlastních rukou. Řekla byste, že koronavirová krize zanechává zemi ještě více rozdělenou, než tomu bylo dřív?
Vždy jsem vnímala Velkou Británii jako jednu zemi a myslím si, že stejně tak i Britové. Johnson sám vydává tyto instrukce pro celou Británii, ale Skotsko, Wales a Severní Irsko mají určité pravomoci v oblasti školství nebo zdravotnictví – v tomto ohledu mohou zvolit vlastní přístup a neřídit se přímo direkcemi z Westminsteru.

Premiérka Skotska Nicola Sturgeonová razantně prohlásila, že bude pokračovat ve stejném režimu jako dosud. Odlišný přístup volí také Severní Irsko a Wales dokonce oznamuje, že si nepřeje, aby tam obyvatelé Anglie jezdili na víkendy a podobně. Všichni jsou z toho mírně v šoku, že se najednou objevují tyto bariéry a určitě to vede k dalšímu rozdrobení Velké Británie. Po výstupu z Evropské unie se Skotsko stále hlasitěji ozývá, že bude usilovat o samostatnost, teď ale podobná prohlášení slyšíme ze Severního Irska a Walesu v souvislosti s koronavirem.

To je další negativní dopad epidemie, ale možná je dobře, že si řada Britů uvědomí, jaká je realita. Stále tu přežívá idea Velké Británie – bývalého velkého impéria a vítězné země, která porazila nacisty. Někteří lidé mají tak trochu nadnesenou představu o Británii jako světové velmoci, ale něco takového už je v současnosti daleko od pravdy. Současná krize tedy podle mě ukazuje, že Británie není tou velmocí, jakou bývala, a tuto realitu by si lidé měli uvědomit.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme