Británie podle Sněmovny lordů selhala při hodnocení ukrajinské krize

S mimořádně kritickým hodnocením britské a unijní politiky ohledně ukrajinské krize přišla britská Sněmovna lordů. Evropský výbor sněmovny píše ve své zprávě o „katastrofálním selhání“ a „podcenění ruského nepřátelství“. Zpráva se opírá o řadu dobrozdání a svědectví, včetně toho od bývalého českého prezidenta Václava Klause.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruskem podporovaní separatisté u města Debalceve | Foto: Maximilian Clarke | Zdroj: ČTK

Podle Sněmovny lordů se Británie do ukrajinské krize „připletla náměsíčně“ a nebyla ani „dost aktivní, ani dost viditelná, jak být měla“.

To považuje Sněmovna lordů za zvlášť závažné, protože Británie coby signatář Budapešťského memoranda prý nese zvláštní odpovědnost vůči Ukrajině, jejíž územní celistvost mezinárodní smlouva garantovala.

Ve zprávě, která je místy velmi podrobná, se kritizují úspory na ministerstvu zahraničí v Londýně, které měly za následek údajně „nedostatečnou expertízu ve vztahu k Rusku“.

Bývalý britský velvyslanec v Moskvě sir Brenton, který byl jedním ze svědků výboru, si postěžoval na klesající jazykovou výbavu diplomatů. Předseda evropského výboru lord Tugendhat prohlásil, že to všechno vedlo ke „katastrofálnímu podcenění ruských nálad během eskalace ukrajinské krize“.

Americká cesta

Ve zprávě se píše i o sankcích. Ty evropský výbor Sněmovny lordů navrhuje zpřísnit, pokud Rusko svůj postoj nezmění. Zpráva doporučuje vydat se americkou cestou a zacílit další sankce na osoby blízké ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.

Evropské unii pak výbor doporučuje rozšířit sankce na ruský finanční sektor. Unii zpráva kritizuje v tom smyslu, že „příliš dlouho vycházela z optimistické premisy, že Rusko je na cestě stát se demokratickou evropskou zemí“.

Evropský výbor Sněmovny lordů je hlavní zahraniční platformou horní komory britského parlamentu. Na hodnotící zprávě, která má 123 stran, pracoval několik měsíců.

I když význam Sněmovny lordů není příliš velký, ostrovní média se hodnotící zprávou zaobírají dost podrobně. Je to zřejmě tím, že zpráva je nejpodrobnější a nejhlubší reflexí britské politiky vůči Rusku a Ukrajině, která vznikla na půdě parlamentu, ať už v dolní nebo horní komoře. A média samozřejmě zaujal i velmi kritický tón, ve kterém je laděná.

Pasivní přístup

Současné vztahy mezi Británií a Ruskem by se daly označit za neobyčejně špatné – dalo by se říct, že se ještě stále úplně nevzpamatovaly z krize důvěry po vraždě Alexandra Litviněnka na podzim 2006. I když vláda Davida Camerona měla snahu vztahy zlepšit, ukrajinská krize tyhle plány zhatila.

Tón britských politiků vůči Rusku je dost konfrontační – ministr obrany Michael Fallon tento týden třeba řekl, že se ruský prezident nejspíš chystá destabilizovat Pobaltí, a to stejnými prostředky hybridního konfliktu, jako to bylo na Krymu.

Na druhou stranu je britská vláda v ukrajinské krizi opticky dost pasivní, což konstatuje jak hodnotící zpráva Sněmovny lordů, tak i britská média.

Ta třeba rozebírala, proč se minského summitu nezúčastnil po boku kancléřky Merkelové a prezidenta Hollanda také premiér Cameron.

Vysvětlením může být, že v Británii budou v květnu parlamentní volby, a zahraniční politika tak jde malinko stranou. A větší aktivitě Londýna určitě ublížilo i to, že se loni vyměnil a to poměrně nečekaně šéf diplomacie, kdy Williama Haguea vystřídal Philip Hammond.

Vše o krizi na Ukrajině

Číst článek

Jiří Hošek, kov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme