Britská diplomacie nekomentuje spolupráci MI6 s Kaddáfím
Spolupráce mezi Kaddáfího režimem a Spojenými státy a Velkou Británií byla mnohem čilejší, než by se nyní slušelo a než se tušilo. CIA a MI6 například pomáhaly Tripolisu sledovat pohyb osob nepohodlných libyjskému režimu.
Podle Petera Bouckaerta z organizace Human Rights Watch se západní tajné služby podílely i na výsleších.
Ve Světě o druhé se tématu věnovali spolupracovník ČRo v Londýně Milan Kocourek a komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák
"Spolupráce nespočívala jen ve sledování islamistických militantů a jejich předávání libyjským tajným službám. CIA také posílala otázky, které by měli libyjští vyšetřovatelé klást při výsleších. A máme důkazy, že u některých výslechů byli západní agenti i přítomni," popisuje pro BBC Peter Bouckaert z organizace Human Rights Watch, co se dočetl objevených v dokumentech.
Dnes jeden z nejvýše postavených velitelů v Tripolisu, letitý odpůrce svrženého libyjského diktátora Abdulhakím Belhaž BBC řekl, že byl mučený potom, co byl v roce 2004 zatčený v Bangkoku při operaci britské MI6 a americké CIA.
Z dokumentů nalezených v opuštěné rezidenci britského velvyslance v Tripolisu vyplývá, že britská tajná služba spolupracovala s Káddáfího režimem od první návštěvy premiéra Tonyho Blaira v Libyi roku 2004 až do doby těsně před povstáním na jaře tohoto roku.
Každým rokem bylo například 100 libyjských důstojníků vysíláno do Británie na kurzy angličtiny a příslušníci britských elitních jednotek SAS zacvičovali vybrané libyjské specialisty v metodách protiteroristického boje, včetně tajného sledování osob. A z popudu Británie navštěvovali libyjští činitelé ústředí NATO a Evropské unie v Bruselu.
Britská zpravodajská služba byla také ochotná dodávat libyjským zpravodajům telefonní čísla libyjských disidentů žijících v Británii. Britští zpravodajci rovněž dodávali libyjským vyšetřovatelům stovky otázek pro výslechy disidentů zadržovaných v libyjských věznicích, podobně jako to dělala americká CIA.
Bývalý premiér Tony Blair pak údajně pomáhal Káddáfího synovi Saifovi s jeho doktorandskou tezí v době, kdy studoval na londýnské škole ekonomické. Je také známo, že Balir udržoval úzké kontakty s Muammarem Kaddáfím i po odchodu z premiérské funkce.
Britské ministerstvo zahraničí v reakci na zveřejněné informace poukázalo na dlouhodobě platnou a dodržovanou politickou linii, podle které se resort nikdy nevyjadřuje k věcem zpravodajské povahy, ani k jakýmkoliv dokumentům.
„To je podle autora článku v Mail on Sunday nepřímé potvrzení existence těchto dokumentů. Co se týče doktorandské práce Kaddáfího syna Saifa, Blairův mluvčí řekl, že ani Tony Blair, ani činitelé Downing Street neviděli text Saifovy práce předem, a Blairův dopis koncipoval jeden z jeho zaměstnanců, což je příklad běžné praxe,“ poznamenal londýnský spolupracovník ČRo Milan Kocourek.
Západ spojoval s Kaddáfím společný nepřítel
Zahraničně politického komentátora Českého rozhlasu Milana Slezáka informace o spolupráci CIA a MI6 s Kaddáfího režimem nepřekvapily, jak řekl ve Světě o druhé. A připomněl dobu před 10 lety, kdy po útocích z 11. září Západ hledal spojence v boji proti terorismu.
„A v té době, a také pod vlivem rychlého průběhu války v Iráku, se plukovník Kaddáfí, který do té doby byl na Západě považován za velice nevypočitatelného a nebezpečného, rozhodl, že takzvaně zmoudří. Že se vzdá svých zbraní hromadného ničení a začne se Západem spolupracovat,“ připomněl Slezák.
Libyjský vůdce měl podle jeho slov k tomuto ‚zmoudření‘ dva důvody – jednak se obával osudu Saddáma Husajna, a jednak měl se Západem společné nepřátele – islamisty.
„Někdy to tak v politice zkrátka chodí, že se musíte spojit s člověkem, protože máte společné nepřátele, se kterým byste jinak raději do hospody na pivo nešel,“ poznamenal komentátor ČRo na adresu sblížení západních zemí s libyjským vůdcem.
