Britští diplomaté opustili Írán, íránští musí opustit Londýn
Diplomatická válka mezi Íránem a Západem se vyostřuje. Den poté, co stovky Íránců napadly britskou misi v Teheránu, Londýn oznámil uzavření své ambasády. Zároveň Britové nařídili uzavření íránského velvyslanectví v Londýně. Íránští diplomaté dostali 48 hodin na odjezd ze země. O úplné přerušení diplomatických styků se prý ale nejedná.
Nová opatření oznámil britský ministr zahraničí William Hague. Před britskými poslanci popsal úterní drama, kdy stranou plenění nezůstaly ani soukromé byty a majetek diplomatů. Všichni už podle Haguea z Íránu odletěli.
Ministr prohlásil, že k útoku nemohlo dojít bez alespoň částečného souhlasu íránské vlády. Blízkovýchodní zpravodaj ČRo Břetislav Tureček v této souvislosti uvedl, že britský ministr poukazuje na to, že íránská policie zasáhla opožděně a že mezi násilníky byli i příslušníci organizace Basídž, tedy prorežimní nábožensko-bezpečnostní milice.
Diplomatickou válku mezi Íránem a Západem jsme v Ozvěnách dne rozebrali s blízkovýchodním zpravodajem ČRo Břetislavem Turečkem.
Také podle analytičky Pražského institutu bezpečnostních studií Ireny Kalhousové, je potřeba si položit otázku, zda na britskou ambasádu útočil dav rozvášněných studentů, jak o tom mluví íránská média, nebo jestli šlo o nějakou organizovanou akci. „Protože se hovoří, že jsou za tím jednotky Basídž, které to měly iniciovat. Já si myslím, že íránský režim reaguje na sankční kroky Evropy a toto je první odpověď,“ uvedla ve Stalo se dnes.
Připomněla, že situace mezi Evropou a Íránem se v souvislosti s íránským jaderným programem vyostřuje dlouhodobě. „Do určité míry to odstartovala zpráva MAAE ze začátku listopadu, která jasně řekla, že íránský jaderný program má vojenský charakter,“ uvedla.
Tím se podle ní spustila série reakcí z Evropy, Spojených států i Kanady a Írán na sankce reagoval až do té míry, že došlo k napadení britské ambasády.
Blízkovýchodní zpravodaj ČRo uvedl, že incident může naznačovat i na určitý boj uvnitř íránského režimu. "Incident poškozuje celou vládu prezidenta Ahmanidežáda a nedá se vyloučit, že je to snaha zdiskreditovat ji. Nebylo by to poprvé, kdy se radikální konzervativní křídlo snaží poškodit ten politický proud, který mu přijde příliš měkký,“ řekl v Ozvěnách dne.
V ostré reakci Británie hrála podle zpravodaje určitou roli politická kalkulace. Připomněl, že Británie patří k zemím prosazujícím, co nejtvrdší postup vůči Íránu kvůli jeho jadernému programu.
"Argumenty západních zemí zdaleka nejsou jednoznačné, jde také o velmi komplikované vědecké debaty. Takže, když se najednou objeví krize vyvolaná zdemolováním ambasády, tak to může západní veřejnost daleko lépe přesvědčit o nutnosti zasáhnout proti íránskému režimu,“ uvedl.
Téma jsme rozebrali ve Stalo se dnes také s hlavní analytičkou Pražského institutu bezpečnostních studií, Irenou Kalhousovou.
Evropská unie má už ve čtvrtek jednat o společné reakci na krizi. Pokud se neshodne, každá země bude moci zvolit svůj postup. Ve hře je i další omezování diplomatických styků. Německá média informují, že Berlín už povolal ke konzultacím svého velvyslance z Teheránu. Zastupitelský úřad uzavřelo v Íránu i Norsko a podobný krok oznámili taky Italové.
„Myslím, že se dá očekávat, že se vztahy na diplomatické půdě ještě víc vyhrotí. Myslím, že je to tedy začátek nějaké větší eskalace,“ dodala Kalhousová.
