Bohaté státy přeskakují ve frontě na vakcínu, upozorňují experti. Řada zemí nemá jedinou dávku
Desítky zemí na světě se ještě nedostaly prakticky ani k jediné dávce vakcíny proti koronaviru. Drtivá většina vyrobených očkovacích látek končí v bohatších zemích, mezi které patří také Česko. Experti upozorňují, že nerovné rozdělování vakcín bude mít důsledky, které mohou trvat i desítky let.
Například Jihoafrická republika se rozhodla na slíbenou mezinárodní pomoc nečekat a vakcíny si pokouší zajistit sama. „Je to výrazně rychlejší cesta, ale samozřejmě to není jednoduché, zvláště pokud jde o náklady. Vše si platíme sami, a to limituje naše možnosti a náš přístup k vakcíně,“ popisuje Candice Sehoma, která v Jihoafrické republice pracuje jako koordinátorka mezinárodní organizace Lékaři bez hranic.
Vyspělé státy mají často objednáno mnohem víc vakcín, než skutečně mohou využít. Téma pro zpravodaje Viktora Daňka
Do země zatím dorazil milion dávek vakcín z Indie od společnosti AstraZeneca. Přestože Jihoafrická republika patří mezi nejbohatší státy Afriky, dostatek dávek na proočkování populace si ani ona sama zajistit nedokáže.
„Je třeba vzít v úvahu, že vakcínu potřebuje přednostně zranitelná část populace. Myslím, že je neférové začít očkovat lidi, kteří mezi zranitelnou populaci nepatří, zatímco tady v Jihoafrické republice a dalších afrických státech očkování nedostali ani lidé, kteří pracují v první linii boje s pandemií,“ říká Sehoma, podle které je přístup západních zemí nespravedlivý.
Delší trvání pandemie
Podobně to vidí i Jiří Sejkora z Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze, který se zaměřuje na rozvojovou ekonomii a extrémní chudobu. „Bohatší země přeskočily frontu, využily svého bohatství a svého vlivu a objednaly si víc vakcín, než potřebují. Extrémním příkladem je Kanada, která má objednávky na tolik vakcín, že by mohla proočkovat svou populaci pětkrát.“
Důsledkem podle něj bude prodlužování epidemie v zemích s nízkými a středními příjmy a prohlubování jejich ekonomických problémů. „Jde v některých případech o už tak hodně zadlužené země, které se během pandemie dál zadlužují enormními tempy. Hrozí, že to skončí dluhovou krizí,“ upozorňuje Sejkora.
Zdravotnická organizace: Šíření koronaviru v Africe zrychluje. Počet nakažených za dva týdny dvojnásobil
Číst článek
Nejhorší situace je podle něj zejména v subsaharské Africe. Následky epidemie, která se kvůli absenci očkování nejspíš protáhne, budou zvláště citlivé pro děti. Jak upozorňuje Sejkora, v chudších zemích neexistuje distanční výuka, výpadek ze školní docházky je tak může poznamenat nižšími příjmy celoživotně.
Výrazně více dávek, než potřebuje si objednala i Evropská unie. Přebytky hodlá darovat. „Za několik měsíců budeme mít v Evropě víc dávek, než můžeme využít. Jen dodávky od první dvou firem BioNTech a Moderna by nám stačily k proočkování až 85 procent populace zemí EU. Ostatní státy, chudší část světa, má mezitím pocit, že se na ně zapomíná,“ prohlásila koncem ledna předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Jenže Evropa řeší vlastní potíže s výpadky dodávek a zůstává tak zatím jen u slibů.
