Brusel se zabývá politikou EU vůči Kubě
V Bruselu běží intenzivní diplomatická jednání o tom, jak by se měla vyvinout politika Evropské unie vůči Kubě. V polovině roku by totiž měla pětadvacítka rozhodnout, do jaké míry byl úspěšný model, který funguje od ledna. Tehdy unie zrušila sankce a obnovila diplomatické styky s Havanou. Tento měkčí přístup k režimu Fidela Castra ale podle kritiků nepřinesl vůbec žádné výsledky.
Nový model je neúspěšný - tvrdí jednoznačně zástupce kubánské opozice Eduardo Perez. Připouští, že Castrův režim v posledních deseti měsících propustil 13 politických vězňů. Ovšem nedávno podle něj skončilo za mřížemi na 400 mladých lidí:
"Údajně jsou nebezpeční. Je to neuvěřitelné. Na to máte speciální článek trestního zákoníku. Žádný zločin nespáchali, ale mají prostě zvláštní náchylnost k tomu, že by mohli. To je strašné. Třeba se ptali jedné matky: Proč vlastně tvého syna zavřeli na čtyři roky? A ona říká: Jeho otec žije v Itálii a syn si koupil západní oblečení. Prostě, když nosíte západní oblečení nebo posloucháte západní hudbu, tak inklinujete k tomu, že spácháte nějaký zločin."
Podle Pereze je Castrova taktika rozdělit Evropu. Členské země unie mají na Kubu velmi rozdílný názor. Uvolnění politiky prosazují hlavně Španělé - Madrid má totiž na ostrově silné ekonomické zájmy - hlavně v turistice. Naopak například česká diplomacie se snaží o co nejtvrdší přístup ke Castrovi. Ten si ale rozhodně nepřeje žádný posun směrem k demokracii - říká Kubánec Českému rozhlasu 1 - Radiožurnálu:
"Vláda si hraje s Evropou a se světovým trhem s informacemi. Prostě ví, jak pracovat s informacemi. Třeba se rozkřiklo, že pustili z vězení známého básníka, který se jmenuje Raul Ribero. To se hned objeví v novinách jako El País nebo Corriere della Sera. A pak si lidi řeknou: Situace se lepší.Raul Ribero je venku."
A dodává: "Španělé říkají: To je úspěch a my, opozice, říkáme: Ne, to úspěch není. Perez se také snaží v Bruselu vysvětlit, že řada evropských investorů na Kubě se podřizuje místním mzdovým předpisům. To znamená, že platy vyplácejí státu v dolarech. Ten ale pak odměňuje zaměstnance v kubánských pesech - a více než 90 procent peněz na mzdy tak uvízne v rukou státu.
Podle Pereze jde o hrubé porušování pravidel Mezinárodní organizace práce a obecně lidských práv. Jak říká, tyto podniky se stávají spolupachateli režimu. Jde hlavně o španělské a francouzské firmy v turistice, nebo o kanadské těžaře niklu.
Málo informací
Eduardo Perez má pocit, že jsou lidé v institucích často nedostatečně informovaní o tom, jak to ve skutečnosti na ostrově vypadá. "Jsem tady hlavně proto, abych lidi z Evropské unie informoval o tom, co se na Kubě děje. Ve spoustě případů vidím, že se to neví. A tak se jim snažím vysvětlit, že k žádnému opravdovému pokroku nedošlo."
To, že lidé v Bruselu mají často zkreslené informace, připouští i konzultant Pavel Telička, který s Perezem v Bruselu spolupracuje: "Skutečně u některých schůzek, které jsme absolovovali - ať už to bylo v případě členských států nebo v dalších institucích EU, byl hlad po informacích. Při některých schůzkách se opravdu prokázalo, že informovanost není taková, jakou bychom očekávali."
Co dál?
Ministři zahraničí pětadvacítky by měli 13. června vyhodnotit, jaké důsledky mělo odvolání diplomatických sankcí proti Kubě. Je ale možné, že termín bude kvůli napětí uvnitř unie po ústavních referendech odložen na konec měsíce. A jak by měla v polovině roku podle Teličky EU na stávající situaci zareagovat?
"Pokud Castrovský režim situaci zneužil, tady je prostor k tomu, aby došlo ke krystalizaci a přitvrzení pozice. Ale já bych se chtěl podívat spíš za rámec tohoto krátkého časového horizontu. A je to bod, který jsme při řadě těchto schůzek s panem Perezem akcentovali - aby byla vytvořena jakási střednědobá strategie. To znamená konkrétní politika, nikoli společná pozice, která je spíše reaktivní k tomu, co dělá Castro. Například Německo a Polsko ve strukturách Rady právě tento názor silně zastávají."
Kubánští disidenti se každopádně připravují na případný pád režimu Fidela Castra. Jsou teoreticky vybaveni k tomu, aby mohli převzít věci do svých vlastních rukou? Podle Pereze prý došlo k výraznému pokroku.
"To se velmi zlepšilo. Dostávají mezinárodní literaturu, třeba dokumenty Mezinárodní organizace práce, knihy o ekonomii, o tom, jak uspět v éře globalizace. Mají kazety, mají k dispozici počítače. Takže myslím, že lidé, kteří jsou aktivní v opozici, se teď orientují skutečně mnohem lépe než dřív, kdy byli jenom dezinformovaní tím, co říkala vláda."
