Brusel vyzval Česko ke zpřísnění rozpočtové politiky
Česko by mělo zpřísnit rozpočtovou politiku tak, aby se schodek veřejných financí co nejdříve dostal pod 3 procenta HDP. Takový vzkaz poslali vládě ministři financí Evropské unie, kteří dnes v Bruselu jednali o českých přípravách na přijetí eura. Šéf resortu financí Miroslav Kalousek se tak podle očekávání dočkal ostré kritiky.
"Není důvod mít čtyřprocentní rozpočtový schodek," říkal už v červnu Joaquín Almunia, komisař pro hospodářské a měnové záležitosti. Česká ekonomika zdravě roste a vláda se zavázala, že schodek bude pouze 3.3 desetiny procenta. Tedy podstatně blíž tříprocentní hranici, která je jedním z takzvaných maastrichtských kritérií, které musí země pro přijetí eura splnit.
Česko dnes podle očekávání tedy opět slyšelo kritiku Evropské unie. Ministři financí členských zemí vyzvali naši vládu, aby zpřísnila rozpočtovou politiku a umožnila tak snížit schodek veřejných financí pod tři procenta HDP, a to v co nejkratší době. Pokud se něco na českém rozpočtu dramaticky nezmění, začne pak zdlouhavý proces, kdy pravděpodobně v srpnu Evropská komise schválí opravná opatření, která pak bude Česko muset zavádět zřejmě v první polovině příštího roku.
Podle místopředsedy KSČM Jiřího Dolejše je potřeba veřejné finance stabilizovat. Na rozdíl od koalice si ale myslí, že spíš na straně příjmů než výdajů. "Opatření jsou samozřejmě potřebná. To je i smysl reforem a diskuse nad nimi. Narozdíl od vládních stran my upřednostňujeme opatření v oblasti příjmů. To znamená větší příjmy by umožnily snížit deficit státního rozpočtu, stejně tak jako rozpočtové škrty. Neplnění konvergenčního programu je dáno špatnou rozpočtovou politikou. Vydáváme všemi směry a hospodářský růst nám při nízkých daních nevydělá zpátky," myslí si Dolejš.
Češi se podle Unie dostali do problémů zejména kvůli tomu, že jejich politici napříč politickým spektrem před loňskými volbami neodolali rozdávání takzvaných volebních dárečků a neváhali utrácet za jednorázové navýšení nejrůznějších sociálních dávek. Značně tak přispěli k růstu rozpočtového deficitu, který by měl letos dosáhnout čtyř procent HDP.
Ministři financí Evropské unie dnes také schválili přistoupení Kypru a Malty do zóny eura. Obě země zavedou společnou měnu počátkem příštího roku a eurozóna se tak rozroste ze 13 na 15 členů. Kypr i Malta splnily všechny požadavky, které se od nich před vstupem do eurozóny vyžadovaly, zejména podmínku nízké inflace a zdravých veřejných financí.
