Hlavní vyjednavači v Bruselu: Byli jsme nezastavitelní, ale občas jsme museli bouchnout do stolu
České předsednictví je téměř u konce. Do historie se zapíše mezi ty nejaktivnější. A unijní špičky o něm mluví jako o jako jednom z nejschopnějších. „V Česku převládl pocit, že do Bruselu se jezdí plakat nebo vyhrožovat. Já doufám, že teď už všichni vědí, že se tam chodí vyjednávat,“ hodnotí velvyslankyně při EU Edita Hrdá, která byla hostem Bruselských chlebíčků spolu s velvyslancem Jaroslavem Zajíčkem. Co se dělo v zákulisí vyjednávání v EU?
Oba hlavní čeští vyjednavači při EU si na autory Bruselských chlebíčků udělali čas bezprostředně po skončení vůbec poslední schůzky unijních zemí pod taktovkou České republiky.
„V Bruselu české předsednictví teď vnímají jako vzor toho, jak by předsednictví mělo vypadat. A když vám tohle řekne dvacet lidí za sebou, tak tomu začnete už věřit i vy sami,“ svěřuje se Jaroslav Zajíček, který vedl tým českých diplomatů v oblastech jako energetika, životní prostředí, digitalizace nebo zemědělství.
Zápas místo údržby
Česko se zapíše jako jedno z vůbec nejaktivnějších předsednictví, co do množství schválené legislativy. Například ve vyjednáváních s europoslanci dotáhlo do finále víc než třicet návrhů.
„Zjistili jsme, že můžeme udělat nejen to, co by se dalo nazvat údržbou, ale že můžeme odvést zápas, na který se bude ještě dlouho vzpomínat, proto jsme byli v závěru nezastavitelní,“ líčí Zajíček.
Jen v prováděcím balíčku k Zelené dohodě se Česku podařilo do finální podoby dotáhnout devět návrhů, včetně těch nejvíce citlivých týkajících se spalovacích motorů nebo rozšíření emisních povolenek.
Bek: Zažili jsme nevídanou věc. Východní křídlo nastolovalo unijní agendu a Česko tomu předsedalo
Číst článek
„Buď jsme to mohli dotahovat my, nebo to po nás mohli dotahovat Švédové. Nechám na každém, ať si dosadí, za koho by podmínky byly pro Českou republiku výhodnější,“ reagoval Zajíček na kritiku, která se v Česku objevila.
Průlomových dohod Česko dosáhlo i ve schválení půjček pro Ukrajinu, rozšíření Schengenského prostoru nebo zmražení dotací Maďarsku.
„V Bruselu a ve státní správě se často stává, že něco nejde, ale já jsem za celou dobu předsednictví neslyšela, že by něco nešlo. Téměř všechno z toho, co jsme si předsevzali, se podařilo dotáhnout. A občas i lépe, než jsme si představovali,“ říká velvyslankyně Hrdá, která zodpovídá za agendy zahraničních věcí, vnitra, justice nebo financí.
Proč musel Jaroslav Zajíček u jednoho z vyjednávání bouchnout do stolu a jednání předčasně ho ukončit? Vystupují Maďaři podle Edity Hrdé v zákulisí konstruktivněji než navenek? Jaké bylo „zakleknout“ na Německo? A jak se dají přežít desítky hodin vyjednávání na hranici fyzických možností? Na začátku článku si poslechněte novou epizodu Bruselských chlebíčků.
