Bude dohoda, budou i peníze. Řekové doufají v úspěch jednání jejich vlády s věřiteli
Podnikání vázne, banky nedávají úvěry a lidé se bojí, jestli se nakonec vůbec dostanou ke svým úsporám. Taková je situace v Řecku, o kterém dnes budou jednat na schůzce ministrů financí zemí platících eurem v Lucemburku. Pokud Řecko nedodá plán úspor, který se bude zbytku Evropy líbit, může spadnout do bankrotu. A z toho má strach i pan Jorgos Kalcas. Jako živnostník v kovovýrobě by mohl přijít o zakázky a o živobytí vůbec.
Kovodílna pana Jorgose je na aténském předměstí Aspropyrgos. V plechové hale má několik obráběcích strojů, na kterých je schopen vyrobit prakticky cokoli, co si zákazníci řeknou.
V současné době pracuje na velké zakázce, jde o míchací stroj na barvu, která se dá použít třeba i na bazény.
Řekové mají obavy z bankrotu. Co si o tom myslí živnostník Jorgos Kalcas z Aspropyrgosu, zeptal se ho Pavel Novák
Je to první větší zakázka pana Jorgose od začátku roku. Jinak si vydělává servisem zařízení, která už vyrobil. Půl rok je pryč a on teprve začal vyrábět věc, za kterou dostane zaplaceno za dalších několik měsíců, aby vyrovnal faktury.
„Nedá se z toho moc uživit. Jen na sociální pojištění musím každý měsíc zaplatit 450 eur. Dalších 600 eur splácím za byt. Naštěstí manželka je bývalá zdravotní sestra a dostává důchod tisíc eur (asi 27 tisíc korun). To je zatím jediná jistota,“ přiznává.
55letý podnikatel pan Jorgos má jednoho zaměstnance. Ale před krizí byla jeho firma mnohem větší. „Zaměstnával jsem 12 až 16 lidí. Mechaniky, elektrikáře, lakýrníky. Teď pro mě pracuje jen jeden,“ říká.
„Nechtěl jsem ho vyhodit, protože má čtyři děti. Měsíčně mu ale můžu platit maximálně 500 eur (asi 13 tisíc korun). Jak z toho ten člověk může vyžít, to nemám tušení,“ rozhodí rukama.
Budoucnost drobných podnikatelů vidí pan Jorgos Kalcas v Řecku černě. Problém je podle něj v tom, že se mnoha lidem nechce pracovat rukama, jako to dělá on. Mnoho živnostníků odešlo pracovat do státní správy. Měli jistý plat a brzy odpoledne mohli jít domů.
Státní správa je ale příliš rozbujelá. Žádná vláda nevyházela úředníky a to dnes podle pana Jorgose táhne Řecko ke dnu. Omezení veřejné správy a reforma důchodů je přitom jeden z požadavků, které věřitelé řecké vládě premiéra Tsiprase kladou.
Pan Jorgos Kalcas se obává, že se z Řecka může stát další z levných světových továren. Bojí se, že přijdou nadnárodní společnosti a budou v Řecku vyrábět boty, trička nebo součástky do auta. Vrstva malých řemeslníků podle něj postupně zanikne.
