Budou mít USA opět ‚dva‘ prezidenty? Clintonová je favoritkou demokratických primárek

Devětašedesátiletá Hillary Clintonová už v americké politice sehrála několik rolí. Byla senátorkou, první dámou, ministryní zahraničí a teď chce dobýt nejvyšší metu a stát se historicky první ženou v čele Spojených států. V prezidentské kampani se zatím vyjádřila pro přísnější zákony na kontrolu zbraní, striktnější vízový režim či vyšší zdanění bohatých Američanů.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Demokratická kandidátka na úřad amerického prezidenta Hillary Clintonová

Demokratická kandidátka na úřad amerického prezidenta Hillary Clintonová | Zdroj: Reuters

Když Bill Clinton poprvé kandidoval na prezidenta Spojených států, vtipkoval o tom, že když ho Američané zvolí, získají dva prezidenty za cenu jednoho - mluvil o své ženě Hillary. Její politické ambice byly totiž patrné už v 70. letech, když se oba potkali při studiích práv na Yaleově univerzitě.

„Uviděl jsem ji ve třídě a několik týdnů ji pozoroval. Když jsem byl konečně jednou v její blízkosti a mohl na ni promluvit, nedokázal jsem to, otočil jsem se a odešel. Říkal jsem si: Tohle by byly jenom samé potíže, ona je až příliš výjimečná osobnost.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Hillary Clintonová je považována za favoritku demokratických primárek. Stane se historicky první ženou v čele USA? Více od Pavlíny Nečáskové

Clinton ale neodolal a už brzy si vzal ženu, která se během jeho kariéry guvernéra v Kansasu dvakrát objevila na seznamu nejvlivnějších amerických právníků.

Jako první dáma se zasazovala o reformu zdravotnictví a povinné zdravotní pojištění, ale neúspěšně. Na to už si dnes tolik Američanů nevzpomene tak dobře, jako na skandál, kterému musela tehdejší první dáma čelit, když vyplynula napovrch milostná aféra Billa Clintona se stážistkou Monikou Lewinskou.

Clintona to nakonec nestálo ani manželství, ani Bílý dům. A jeho žena mohla ve svých politických ambicích stoupat dál. Nejprve jako senátorka za stát New York, pak jako kandidátka na americkou prezidentku.

V roce 2008 ale proti Baracku Obamovi neuspěla. Demokratický protikandidát ji jmenoval ministryní zahraničí a v diplomacii proslula Hillary svým nabitým diářem - během čtyř let navštívila 112 zemí. V roce 2011 přesvědčila Obamu o nutnosti intervence do Libye, i když americké ministerstvo obrany bylo proti.

„Byl tam agresivní diktátor Muammar Kaddáfí, který měl na rukou americkou krev. Neustále se na nás obraceli naši největší evropští spojenci, kteří žádali o pomoc, abychom společně zabránili tomu, co nazývali genocidou."

Clintonová čelí další kritice kvůli aféře s e-maily, podle průzkumů ztrácí řadu voličů

Číst článek

Ve své současné prezidentské kampani se Clintonová spíš než na zahraničí zaměřuje na běžné Američany, střední třídu a její ekonomickou nerovnost. Mluví také o přísnější kontrole zbraní, která je jedním z hlavních témat všech současných prezidentských kandidátů.

Hon Clintonové za Bílým domem ale komplikuje skandál ohledně užívání soukromých e-mailů. Clintonová ještě jako ministryně zahraničí používala svou soukromou elektronickou poštu zřejmě i k vyřizování pracovních záležitostí a americké úřady prověřují tisíce jejích e-mailů, jestli s nimi nemohla ohrozit bezpečnost Spojených států.

Pavlína Nečásková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme