Budoucí vládce Číny si v USA vyslechl tvrdou kritiku i nabídku spolupráce
Spojené státy a Čína chtějí zlepšit makroekonomickou spolupráci s cílem zajistit trvalou obnovu globální ekonomiky. Na schůzce v Bílém domě se na tom shodli prezident Barack Obama a čínský viceprezident Si Ťin-pching. Očekává se, že se Si stane koncem letošního roku generálním tajemníkem čínských komunistů a od března příštího roku novým čínským prezidentem.
„Spojené státy leží u pobřeží Pacifiku a mají zájem o prohlubování hlavně obchodních styků se zeměmi v Tichomoří,“ řekl Obama a zdůraznil, že mají-li být Spojené státy silným partnerem, musejí rozvíjet vztahy s Čínou.
Spojené státy a Čína však mají na řadu věcí odlišné názory, platí to o oblasti obchodní, vojenské i o pohled na lidská práva.
Význam Obamovy schůzky s čínským viceprezidentem vysvětluje profesor historie a mezinárodních vztahů na Bostonské univerzitě Igor Lukeš
„Původně jsem si myslel, že schůzka bude víceméně formální. Ale soudě podle přípitku, který pronesl viceprezident Joe Biden, si musel čínský host vyslechnout velmi dlouhý seznam amerických stížností,“ shrnuje obsah debaty profesor historie a mezinárodních vztahů na Bostonské univerzitě Igor Lukeš.
„Od čínského stanoviska vůči krizi v Sýrii v Radě bezpečnosti, přes neférové obchodní praktiky Číňanů včetně krádeží intelektuálního vlastnictví a technologií, až po porušování lidských práv.“
Během celého projevu podle něj stál čínský host s úsměvem vedle svého hostitele a jeho odpověď na kritiku byla jen strojená a významově zcela plytká.
„Na návštěvě je nejzajímavější, že obě strany hrají především pro své domácí diváky. Obama a jeho viceprezident Biden potřebovali ukázat, že se umí postavit za americké zájmy, zejména obchodní, a proto tak tvrdě a otevřeně mluvili o férových pravidlech pro obě strany. Číňan zase musel svým šéfům doma ukázat, že se v cizině umí chovat důstojně a jak se sluší na reprezentanta velmoci,“ míní Lukeš.
Z návrhu rozpočtu na obranu USA je podle profesora Lukeše zřetelně vidět, že Spojené státy chtějí posílit své vojenské pozice v Asii na úkor jiných částí světa. Je to reakce na zvýšenou čínskou vojenskou činnost.
„Obě země se vzájemně potřebují. Amerika potřebuje Čínu, která vlastní podstatnou část amerického dluhu, ale Čína se bez amerického trhu zastaví, jejich továrny nebudou mít kde prodávat. Potřebují se a podle toho se i budou chovat – navzdory ostré rétorice, kterou jsme dnes z Washingtonu slyšeli,“ uzavírá profesor Bostonské univerzity Igor Lukeš.
