Budoucnost civilní vlády v Pákistánu je nejistá

Pákistánský premiér Júsuf Ráza Gilání bude muset ve čtvrtek osobně k Nejvyššímu soudu. Ten ho viní z pohrdání soudem za to, že nechce připustit obnovení stíhání prezidenta, několika vládních úředníků a poslanců podezřelých z korupce. Tentýž soud zjišťuje, zda prezident Zardárí žádal Spojené státy o odvrácení vojenského puče v Pákistánu. Pákistánská vláda dnes přitom úspěšně podstoupila hlasování o důvěře v parlamentu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pákistánský premiér Júsuf Ráza Gílání | Zdroj: Reuters

„Tato kauza zásadně ohrožuje pozici premiéra. Jde o spor několika mocí. Jednak moci vojenské, která byla zvyklá přímo či nepřímo vládnout Pákistánu po většinu jeho existence, která začala v roce 1947, moci soudní, která je nezávislá a často se jako nezávislá opravdu chová, a moci výkonné, která se k moci dostala po parlamentních volbách,“ vysvětluje zahraničně-politický analytik Českého rozhlasu Milan Slezák.

„Je to vážný spor, který ohrožuje existenci vlády. A to i přesto, že vládu by měl odvolávat parlament a ten jí dnes vyslovil důvěru,“ pokračuje Slezák.

Přehrát

00:00 / 00:00

O situaci v Pákistánu mluvil na Rádiu Česko zahraničně-politický analytik Českého rozhlasu Milan Slezák

Pákistánská lidová strana, která má v tamním parlamentu většinu a drží i vládu, je podle Slezáka de facto rodinná firma. Založil jí bývalý prezident Bhutto, který byl oběšen následným vojenským vládcem Pákistánu. Poté přišla k moci jeho dcera, Benázir Bhuttová.

„O mrtvých jen dobře, ale ta měla tendenci řídit stranu jako rodinnou firmu. Po boku jí stál manžel a nynější pákistánský prezident Ásif Alí Zardárí. Tomu se v té době přezdívalo ‚pan deset procent‘, protože prý měl z každé vládní zakázky, která šla přes něj, deset procent. Upadnul do podezření, že se svou ženou mají milionová dolarová konta ve Švýcarsku. Pro to všechno byl vyšetřován, dokonce strávil několik let ve vězení, ale než se mohl z nařčení očistit, byla mezi Benázir Bhuttovou a jejím velikým politickým rivalem prezidentem Parvízem Mušarafem uzavřena dohoda o tom, že budou tyto kauzy zapomenuty. To byla podmínka pro to, aby se Bhuttová vrátila do Pákistánu, kde však byla záhy zavražděna,“ říká Milan Slezák.

Budou předčasné volby?

Tehdejší dohodu schválil nejvyšší soud. Po čase ale vzal svůj souhlas zpět a nyní chce, aby se znovu vyšetřovalo. Za prezidenta Zardárího se staví jeho spolustraník, premiér Júsuf Ráza Gílání. Premiér byl nejvyšším soudem vyzván, aby kauzy znovu otevřel. A protože odmítá, čelí obvinění pohrdání soudem.

Určitým východiskem by podle Slezáka byly předčasné volby, ke kterým je svolná i pákistánská lidová strana.

„Ta by se zřejmě chtěla opřít o silnější mandát, aby měla lepší vyjednávací pozici pro jednání s nejvyšším soudem i s armádou,“ dodává Milan Slezák.

Martina Mašková, Jan Piroch Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme