Bulharsko a Rumunsko by se měly od ledna 2007 stát členskými státy EU
Evropská komise dnes doporučí přijetí Bulharska a Rumunska do Evropské unie v lednu příštího roku. Zprávu o připravenosti obou uchazečů na členství v EU zástupci Komise představí ve Štrasburku poslancům Evropského parlamentu. Brusel zřejmě současně navrhne nespěchat s dalším rozšiřováním.
Evropští poslanci už přijetí Bulharska a Rumunska podpořili. V případě českých europoslanců bez ohledu na stranickou příslušnost. "Je to výhodné nejenom pro Rumuny a Bulhary, ale i pro ostatní Evropany včetně nás, Čechů," říká například sociální demokrat Libor Rouček.
Argumentuje přitom nejenom tím, že se rozšíří evropský trh, a proto i příležitost podnikat ve stabilním prostředí mimo jiné i pro české firmy, ale také skutečností, že Evropská unie rozšíří svůj přímý vliv směrem na jihovýchod kontinentu, který býval často zdrojem nestability.
I po vstupu do Evropské unie čeká Bulharsko a Rumunsko řada omezení uplatňovaných už stávajícími členskými státy. Některé země například nehodlají umožnit jejich občanům přístup na své pracovní trhy. K těm, co to zvažují, patří také Česká republika, která se přitom už dva roky snaží přesvědčit starší členské země, které dosud neumožňují práci například Čechům, aby zrušily takzvaná přechodná období na volný pohyb pracovních sil.
Týká se to především sousedního Německa a Rakouska, ale i například Británie, která nezavedla žádná omezení po vstupu Česka a dalších devíti zemí do Unie v roce 2004, nyní svůj otevřený postoj přehodnocuje. Na britské ostrovy totiž dorazilo v posledních dvou letech za prací přes půl milionu občanů nových členských států.
Podle ministra zahraničí Rumunska Mihaila Razvana Ungureanua ale obyvatelé jeho země nebudou znamenat pro původní pětadvacítku ohrožení. Vstup tohoto státu do Unie by na ni měl mít naopak pozitivní vliv.
"Přineseme sebou schopnou a zkušenou pracovní sílu. Nebude to ale znamenat, že by kradla práci lidem v Unii, naopak rozšíříme evropský trh práce a místa přibudou. Přispějeme také velmi konkurenceschopným hospodářstvím, které ještě více podnítí příliv západních investic do Rumunska," řekl Českému rozhlasu rumunský ministr zahraničí.
Komise ve své zprávě zdůrazňuje problémové oblasti obou uchazečů o členství. Jsou jimi například soudnictví, boj proti organizovanému zločinu a korupce. Nejedná se však o tak zásadní nedostatky, aby to znamenalo odklad jejich vstupu o rok.
Podle Barrosa by se s dalším rozšiřováním po roce 2007 mělo počkat
Evropská unie by po přijetí Bulharska a Rumunska měla pozastavit přijímání dalších zemí, uvedl předseda Evropské komise José Barroso. S větším počtem zemí nepočítá ani současné uspořádání unijních institucí.
Předseda Barroso říká, že na víc než 27 členů nejsou evropské instituce připravené. "Nemůžeme věčně pokračovat v rozšiřování, aniž bychom vyřešili ústavní otázku," uvedl José Barroso s odkazem na skutečnost, že Evropská ústava je po loňském odmítnutí ve Francii a v Nizozemsku prakticky mrtvá.
Unie nyní funguje na základě dohod z Nice. Ty ovšem řeší způsob rozhodování pouze v případě, že členských zemí bude maximálně 27. Pro další kandidáty, zejména Chorvatsko, které doufá ve vstup v roce 2009, je prohlášení předsedy Barrosa studenou sprchou.
