Balkánský poloostrov před volební nedělí: Bulharsko vybírá nový parlament, Černá Hora hledá prezidenta

Na Balkánském poloostrově půjdou lidé v neděli hned ke dvěma volbám. K parlamentním v Bulharsku a k prezidentským v Černé Hoře. Bulhaři vybírají poslance už popáté za poslední dva roky a mají tak další pokus dostat se z vleklé politické krize. Černohorci zase rozhodnou, jestli si jako prezidenta ponechají politického veterána, nebo dají přednost mladému politickému nováčkovi.

Tento článek je více než rok starý.

Podgorica/Sofie Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Parlamentní volby v Bulharsku (archivní foto)

Parlamentní volby v Bulharsku (archivní foto) | Zdroj: Profimedia

V Bulharsku půjde tak jako v předchozích několika volbách v posledních letech hlavně o souboj reformní prozápadní koalice, kde je nejvýraznější postavou expremiér Kiril Petkov, a konzervativně-populistické strany dalšího bývalého premiéra Bojka Borisova.

Problém v Bulharsku je v posledních letech politický pat, kdy se ani jedné straně nedaří úspěšně vytvořit vládní většinu.

Kosovo po protestech zavřelo další hraniční přechod se Srbskem. Průchozí jsou už jen tři

Číst článek

Od zatím posledních řádných parlamentních voleb z dubna 2021 vládnou Bulharům úředničtí premiéři jmenovaní prezidentem Rumenem Radevem. Jedinou výjimkou byl koaliční kabinet Kirila Petkova, který se ale po několika měsících vládnutí loni na jaře rozpadl a v červnu mu parlament vyslovil nedůvěru.

Radev vypsal předčasné volby koncem ledna potom, co se poslancům zvoleným v předčasných volbách loni v říjnu nepodařilo ani na třetí pokus vytvořit vládní většinu.

Problém, proč se bulharským politikům nedaří najít společnou řeč, je ze značné části v tom, že Borisovova strana GERB – Občané za evropský rozvoj Bulharska, nemá skoro vůbec koaliční potenciál, ačkoli své voliče pořád má.

Bojko Borisov bulharskou politickou scénu kvůli skandálům, které se po dobu jeho přibližně desetiletého vládnutí objevovaly, silně rozděluje. Týkaly se korupce a organizovaného zločinu. V letech 2020 a 2021 proto Bulhaři pořádali masové demonstrace.

Balkán zaznamenává rekordní přílivy ruských investic, podnikatelé takto získávají i zlaté pasy

Číst článek

GEBR by přesto podle průzkumu společnosti Market Links z tohoto týdne mohlo volit asi 22 procent Bulharů. Koalici Petkovovy středové strany Pokračujeme ve změně a liberálně-konzervativní strany Demokratické Bulharsko podporuje přibližně 24 procent voličů.

Výsledky tak dost možná budou znovu těsné a je nejasné, jestli se Bulharsko z politického patu vymaní.

Politický veterán, nebo ekonom?

V Černé Hoře se v neděli koná druhé kolo prezidentských voleb. Občané si mohou vybrat mezi současným prezidentem, politický veteránem Milem Djukanovičem a mladým ekonomem Jakovem Milatovičem. V prvním kole 19. března získal 61letý Djukanovič 35 procent hlasů a Milatovič 29 procent.

Nicméně záhy po hlasování Milatoviče přímo i nepřímo podpořili třetí a čtvrtý kandidát v pořadí – prosrbský a proruský Andrija Mandič a centristický bývalý šéf parlamentu Aleksa Bečič. Milatovič tak má slušné šance současnou hlavu státu porazit.

Djukanovič byl vůdčí osobností v obnově černohorské nezávislosti v roce 2006 a stál i u vstupu země do NATO o 11 let později. Je tři dekády v politice jsou ale poznamenané korupčními skandály, nepotismem a porušováním demokratických standardů. Od parlamentních voleb v roce 2020 je jeho Demokratická stranu socialistů v opozici.

Šestatřicetiletý Milatovič už byl ministrem, ale je v politice poměrně nový. Má vzdělání ze Spojených států a z britského Oxfordu a pracoval třeba v německé Deutsche bank. Během jeho vládního angažmá mu kritici vyčítali populismus, když v rámci daňové reformy zrušil povinné příspěvky zdravotního pojištění.

Dominik Tesár Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme