Hrůzy komunismu v čerstvé paměti. Bulhaři v Turecku se obávají Erdoganových diktátorských sklonů

Před komunisty uteklo z Bulharska 350 tisíc etnických Turků. Režim se je snažil násilně asimilovat a třeba jim měnil i jména. Komunisté kvůli tomu přepisovali i náhrobky na hřbitovech. Emigranti se usadili v evropské části Turecka. Dnes naopak s obavami sledují upevňování Erdoganova režimu.

Od stálého zpravodaje Çorlu (Turecko) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V bulharské kavárně v Çorlu sedí Sezgin (vpravo) a Renginar (uprostřed) | Foto: Štěpán Macháček | Zdroj: Český rozhlas

Sezgin Engin vchází do kavárny ve městě Çorlu v evropské části Turecka. Venku prší a vevnitř hraje bulharská televize s lechtivými hudebními klipy.

„Teď už tady v restauracích mají bulharská kebabčeta, salám lukanku, šopský salát, to tady dřív neznali. Všude hraje bulharská hudba. Přinesli jsme část kultury, ve které jsme v Bulharsku žili,“ líčí zpravodaji Českého rozhlasu.

Přehrát

00:00 / 00:00

S bulharskými Turky natáčel zpravodaj Českého rozhlasu Štěpán Macháček

Engin je předseda místního Sdružení balkánských Turků, kteří v různých vlnách do Turecka imigrovali. A tohle je jeden z podniků, kde se scházejí.

„Když se ohlédneme za komunismem, jaký byl v Bulharsku, tak dobře víme, co znamená, když je stát řízený jediným člověkem. Žili jsme v tom a viděli, jak to dopadá,“ říká a naznačuje tak, že v neděli znovuzvolený prezident Recep Tayyip Erdogan u Turků z Bulharska populární není.

A blízká jim není ani jeho islamistická rétorika: „Přemýšlíme moderně, protože jsme vyrůstali v evropské mentalitě. Pro nás to tady na začátku lehké nebylo. Zdejší lidé nepřikládali vzdělání moc velkou váhu, muži mohli mít dvě, tři ženy, rodiny tu měly spoustu dětí, o které se nemohly postarat. Tohle my odmítáme.“

Přepsaná jména na náhrobcích

Na ploché obrazovce u stropu střídá jedna bulharská popová hvězda druhou, často jsou jen hodně málo oblečené. Renginar, která v kavárně vysedává, říká, že takhle lechtivé klipy turecká televize vysílat nesmí. Proto je bulharská televize v Çorlu oblíbená i mezi původními Turky.

Vítězem je demokracie, prohlásil Erdogan. Komise potvrdila jeho výhru, v parlamentu zasednou i Kurdové

Číst článek

Renginar emigrovala do Turecka až po pádu komunistického režimu: „Když nám změnili jména, odešli jsme na měsíc do hor na pastvách. Pak jsme sešli zpátky dolů a museli jsme si navzájem připomenout, jak se jmenujeme. Na hřbitově jsme pak zjistili, že přepsali i jména mrtvých na náhrobcích.“

Renginar přidělily bulharské úřady jméno Rosica, na ulicích tehdy nesměli turecky ani hlesnout. Na tu dobu vzpomíná i Sezgin. „Když mi dali bulharské jméno, byl jsem Svetlin. Komise se podívala, že se jmenuju Sezgin, a bulharské Svetlin jim asi přišlo nejpodobnější. Mám ještě doma doklady s tím bulharským jménem na památku,“ vypráví.

Dneska je všechno jinak, po pádu komunismu se bulharští Turci vrátili ke svým jménům a svobodně mluví svým jazykem. A těm, kteří utekli do Turecka, jejich turečtí sousedé závidí. Často si jezdí do svých původních domovů třeba na víkendy. Mají totiž nejen turecký, ale i bulharský pas, a s tím můžou svobodně cestovat po celé Evropě.

Štěpán Macháček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme