Stopy ruských agentů v Bulharsku. Data naznačují možné spojení GRU s výbuchy v tamních skladech
Odhalení českých tajných služeb o zapojení agentů ruské vojenské rozvědky GRU do výbuchu muničních skladů ve Vrběticích rozhýbalo dění také v Bulharsku. Jak upozorňuje Rádio Svobodná Evropa, údajní ruští agenti byli přítomni na bulharském území v době explozí v šesti tamních zbrojních skladech, které se odehrály podle stejného vzoru během let 2014 a 2015. Z řad politiků se proto ozývají hlasy volající po obnovení vyšetřování.
Bylo kolem půl osmé večer, když se domy ve vesnici Iganovo otřásly a zděšení lidé se v panice dali na útěk. Výbuch v nedalekém závodě na výrobu protitankové munice a dalšího střeliva, který se odehrál 21. března 2015, si obyvatelé bulharské vesnice stále pamatují, dodnes ale nevědí, co přesně se tehdy odehrálo. Jen o tři týdny později se přitom exploze ze státního závodu ozvala znovu.
Agenti pro ‚mokrou‘ práci, které Putin ocenil za hrdinství. Co víme o podezřelých z výbuchu ve Vrběticích?
Číst článek
Jak upozorňuje Rádio Svobodná Evropa, šest let starý incident z Iganova nápadně připomíná i další výbuchy, ke kterým na území Bulharska došlo i v roce předchozím – čtyři sklady tehdy explodovaly v únoru, v srpnu, v říjnu a v prosinci 2014.
Jedním z nich se stala i mohutná exploze továrny na výbušniny u města Gorni Lom na severozápadě Bulharska, kde 1. října 2014 zahynulo celkem 15 lidí. K nejtragičtějšímu incidentu přitom došlo jen dva týdny před prvním výbuchem ve Vrběticích, při kterém zemřeli dva lidé.
S nejnovějšími zjištěními, podle kterých stáli za výbuchem muničních skladů ve Vrběticích agenti ruských tajných služeb Alexandr Miškin a Anatolij Čepiga, se nyní kolo otázek roztáčí i nad šest let starými incidenty v Bulharsku. Někteří tamní politici proto vyzývají k opětovnému zahájení vyšetřování.
Analýza Rádia Svobodná Evropa přitom naznačuje, že mezi explozemi z let 2014–2015 a ruskou vojenskou rozvědkou GRU existují jisté souvislosti. Přibližně ve stejné době totiž bulharské úřady na svém území zaznamenaly přítomnost nejméně šesti Rusů, kteří byli později identifikováni jako agenti GRU.
Autoři článku navíc odkazují na letová data a informace z GPS, které shromáždila nezávislá investigativní skupina Bellingcat. Tyto údaje ukazují, že další údajný agent GRU cestoval přes bulharské hranice v době vrbětického výbuchu v roce 2014.
Bulharsko v centru ruského zájmu?
Rádio Svobodná Evropa připomíná, že k výbuchům došlo v době vysokého napětí ve východní Evropě, které vyvolala ruská invaze a anexe ukrajinského Krymského poloostrova a vypuknutí separatistické války podporované Ruskem na východní Ukrajině.
PŘEHLEDNĚ: Kde se pohybovali ruští agenti v době výbuchu ve Vrběticích, pro GRU šlo o důležitou akci
Číst článek
V té době byly ukrajinské ozbrojené síly v katastrofálním stavu. Chyběla jim organizace i řádný výcvik a měly nedostatek zbraní a výbavy. Ukrajinští činitelé se proto snažili rychle sehnat potřebnou výzbroj, aby země mohla čelit lépe vyzbrojeným a vycvičeným separatistickým bojovníkům, mezi nimiž byli příslušníci ruské armády, což Moskva popřela. Bulharsko, které má značný zbrojní průmysl a vede čilý obchod se zbraněmi, se tak mohlo dostat do centra zájmu Moskvy.
Údaje zveřejněné mezinárodní investigativní skupinou Bellingcat dokládají, že v roce 2014 byl v Bulharsku přinejmenším čtyřikrát (v březnu, září, listopadu a v prosinci) ruský občan Vladimir Mojsejev, vystupující pod krycím jménem Vladimir Popov. Ještě jednou pak zemi navštívil v následujícím roce. Všechny jeho cesty se přitom uskutečnily kolem dat exploze skladů.
Web Rádia Svobodná Evropa v této souvislosti poznamenal, že úřady Černé Hory zjišťovaly spojení Mojsejeva s údajně chystaným převratem v roce 2016. Z nezdařeného pokusu o svržení prozápadního prezidenta Mila Djukanoviče byla obviněna právě ruská GRU.
Útok na bulharského obchodníka
Letová data dále ukazují i to, že v rozmezí února a dubna 2014 přiletělo do Bulharska přinejmenším šest dalších Rusů, kteří byli později označeni za agenty vojenské rozvědky. Byl mezi nimi i Denis Sergejev, jehož krycí jméno bylo Sergej Fedotov, nebo Sergej Ljutěnkov alias Sergej Pavlov.
Nezůstali jsme sami, reakce NATO je rychlá a rázná, pochvaluje si velvyslanec Landovský
Číst článek
Sergejev přiletěl třetí dubnový týden do bulharského Burgasu s dalším pravděpodobným agentem Jegorem Gordijenkem, který vystupoval pod krycím jménem Georgij Gorškov. Jejich přítomnost v zemi se shodovala se dvěma náhlými a záhadnými kolapsy, které mezi 28. dubnem a 4. květnem téměř zabily obchodníka se zbraněmi Emiliana Gebreva.
Experti později sdělili, že byl bulharský obchodník otráven stejnou nervově paralytickou látkou novičok jako o tři roky později v anglickém Salisbury bývalý dvojitý agent Sergej Skripal. Podle zjištění investigativců Fedotov s Gorškovem opustili Sofii večer 28. dubna, kdy zkolaboval Gebrev, a odletěli do Istanbulu a následně do Moskvy.
Jméno bulharského obchodníka je známé i v souvislosti s vrbětickou kauzou. Podle médií se totiž v českém muničním skladu nacházela munice patřící právě Gebrevovi a možná měla směřovat na Ukrajinu. Gebrev tento týden nejprve popřel, že by ve vrbětickém skladu své zboží měl, později nicméně připustil, že mu část munice ve Vrběticích skutečně patřila.
Volání po novém vyšetřování
Svobodná Evropa připomíná, že zmiňovaní agenti patří ke specializované jednotce GRU s číslem 29155, kterou během sobotní tiskové konference zmiňoval i český premiér Andrej Babiš (ANO).
Bulharská aféra. Bývalý šéf vojenského zpravodajství řídil síť špionů, sbíral pro Rusy informace o NATO
Číst článek
Česká republika se kvůli důvodnému podezření na zapojení příslušníků ruské tajné služby do výbuchu skladu munice ve Vrběticích v sobotu rozhodla vyhostit 18 pracovníků ruského velvyslanectví. Policie v této souvislosti vyhlásila pátrání po dvou ruských občanech, kteří se prokazovali cestovními doklady na jména Alexandr Petrov a Ruslan Boširov. Podle fotografií i jmen z pasů jde o Miškina a Čepigu, které Bellingcat v minulosti identifikoval jako podezřelé ze Skripalovy otravy v Salisbury.
V souvislosti s novými zjištěními nyní bývalý bulharský ministr obrany Todor Tagarev volá po tom, aby začaly být příčiny explozí v Bulharsku znovu vyšetřovány.
„Zbrojní průmysl je nebezpečný a k nehodám jistě dochází, výrobní procesy jsou ale strukturovány tak, aby v případě nehody došlo k minimálním škodám a následkům. Šest výbuchů za méně než dva roky, to už vyvolává velké pochyby,“ říká pro RFE/RL Tagarev.
„S vědomím toho, jaký je ruský vliv v Bulharsku, jaké jsou ruské zájmy a jak naše politika prodeje a reexportu zbraní těmto ruským zájmům někdy odporuje, se mi zásah (ze strany Ruska) nezdá nelogický,“ dodává bulharský politik.
