Bundestag čeká rozhodování o prodloužení afghánské mise

Budou němečtí vojáci i nadále působit v Afghánistánu? O tom budou zítra rozhodovat poslanci Spolkového sněmu. Bundeswehr má pod Hindúkušem tři tisícovky svých příslušníků, kteří jsou rozmístěni na relativně klidnějším severu země. U našich západních sousedů se ale množí hlasy, že by se Německo mělo soustředit na civilní obnovu zbídačené země a vojáky odtamtud stáhnout. Nejen o tom si berlínský zpravodaj ČRo Jiří Hošek povídal s přední německou odbornicí na problematiku Afghánistánu Cithou Maassovou.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Německý letoun Tornado | Foto: natoaktual.cz

Nasazení německých vojáků v Afghánistánu upravují celkem tři mandáty: první se týká mírové mise Severoatlantické aliance ISAF, druhý průzkumných letounů Tornádo a třetí pak německé účasti na americké protiteroristické operaci "Trvalá svoboda". Právě poslední jmenovaný mandát je nejkontroverznější a z hlediska možného prodloužení taky nejohroženější.

"Letos počítám s tím, že se ještě většina ve Spolkovém sněmu najde. Zda tomu ale tak bude i napřesrok, to je velká otázka. V rámci operace Trvalá svoboda dalo Německo Američanům k dispozici 100 příslušníků speciální jednotky KSK. Hlavní německý příspěvek ale spočívá v námořních a leteckých hlídkách v oblasti tzv. Afrického rohu. Celkově se dá mluvit o tom, že Berlín spíše jen plní spojenecké závazky," uvádí doktorka Citha Maassová z Nadace pro vědu a politiku, která se problematikou Afghánistánu dlouhodobě zabývá.

Německo je trvale pod tlakem Američanů a Britů, aby své vojáky poslalo bojovat do guerillové války zuřící na jihu Afghánistánu. To spolkový kabinet opakovaně odmítl. Důvodem je částečně pokračující antimilitarismus německé společnosti, která většinově nasazení v Afghánistánu odmítá, i obavy z toho, že by soustředění pozornosti směrem na jih mohlo destabilizovat situaci na prozatím klidnějším severu. Doktorka Maassová spolkové vládě každopádně vyčítá špatnou komunikaci směrem k veřejnosti.

"Osobně jsem přesvědčená o tom, že se zhoršující se situace v Afghánistánu bezprostředně dotýká německých bezpečnostních zájmů. Stejně, jako se globalizuje terorismus nebo hospodářství, představují bezpečnostní hrozby v určitých regionech riziko i pro Západní Evropu, a tedy pro Německo. Tohle musí spolková vláda občanům ještě zřetelněji vysvětlovat. Výrok, že vojáci brání německou bezpečnost i pod Hindúkušem, musí získat obsah!"

Citha Maassová kritizuje taky postup amerického velení i Severoatlantické aliance, které na strategii partyzánské války ze strany Talibanu reagují podle ní nesprávně nasazením těžké techniky. Podle německé odbornice se rovněž podceňuje význam civilního obyvatelstva.

"Musíme afghánskou veřejnost přetáhnout na svou stranu. Toho docílíme nejen zajištěním řádné, nezkorumpované vlády, ale hlavně rozvojem hospodářství. Velká část lidí na jihu země sice nestojí na straně Talibanu, ale naprosto nedůvěřuje kábulské vládě. Přicházejí do styku jen se zkorumpovanými úředníky. Spravedlnosti se domohou jen ti bohatí. Taliban nabízí soudní moc, kde sice hrozí drakonické tresty, ale která není úplatná. A lidé tomu dávají přednost před zkorumpovanou jurisdikcí, kde beztak nemají šanci uspět."

Další problém spočívá podle doktorky Maassové v tom, že OSN hází všechny afghánské provincie do jednoho pytle. Tato země je přitom všechno, jen ne homogenní. "Každou část Afghánistánu trápí odlišné problémy a každá potřebuje specifický model jejich řešení," dodává expertka prestižní berlínské instituce radící vládě i parlamentu.

"V zásadě rozlišujeme v případě Afghánistánu čtyři bezpečnostní rizika. Za a) vnitropolitické boje, za b) kriminalitu, za c) drogovou ekonomiku a za d) nebezpečí , které představuje Taliban. Pro mě je stále nejdůležitější boj o politickou moc. Do něj je zapojena i vláda prezidenta Karzáího tím, koho podporuje a koho ne. Na severu Afghánistánu je největším problémem zločinnost a právě přetahovaná o politickou moc, zatímco na jihu to jsou v podstatě všechny čtyři faktory. Média ale neustále mluví jen o Talibanu, což neodpovídá realitě," stěžuje si závěrem Citha Maassová.

Jiří Hošek, Marika Táborská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme