Jídlo výměnou za sex. Uprchlice v Burkině Faso musí za humanitární pomoc platit vlastním tělem
Ženy, které uprchly do Burkiny Faso z okolních států před násilným řáděním džihádistických buněk, tvrdí, že po nich místní správci požadují sex za udělení potravinové pomoci. „Řekla jsem ano, protože jsem se bála. Zoufale jsem se chtěla dostat na seznam žadatelů o potravinovou pomoc,“ prozradila agentuře The New Humanitarian jedna z žen.
V roce 2019 se přihlásila u příslušných úřadů s žádostí o potravinovou pomoc. Žádné jídlo ovšem neobdržela. Vůdce místní komunity zodpovědný za registraci žadatelů o pomoc slíbil ženě, že jí výměnou za sex na seznam zařadí. Od června do listopadu roku 2020 se s mužem vyspala dvakrát, jídlo ovšem nikdy neobdržela. A dosud neví, jestli bylo její jméno na seznam žadatelů přidáno.
Ženy, které žijí v uprchlickém táboře u města Kaya, popsaly agentuře The New Humanitarian jak je muži zodpovědní za distribuci humanitární potravinové pomoci opakovaně žádali o sex výměnou za registrování jejich žádosti o jídlo. Šestnáct dalších žen pak tvrdí, že je muži žádali o peněžní úplatu.
Registraci uprchlíků řídí v Burkině Faso ústřední vláda a místní orgány, které spolupracují se členy lokálních komunit. Humanitární organizace, včetně Světového potravinového programu, který je největším dodavatelem potravinové pomoci v zemi, oficiálně poskytují pomoc pouze lidem zapsaným na seznamu žadatelů.
While large humanitarian missions often have inter-agency networks aimed at preventing sexual abuse and exploitation, such a system is not fully operational in Burkina Faso.https://t.co/I7NqbCX2rs
— The New Humanitarian (@newhumanitarian) August 2, 2021
Sex pro přežití
Dvaačtyřicetiletá matka sedmi dětí zaplatila 90 centů (částka, která je podle OECD denním rozpočtem pro více než polovinu obyvatel státu) muži, který stál s formulářem v rukou u budovy, o které si myslela, že je vládní. Potravinová pomoc ovšem nikdy nepřišla.
„Nikdo nám nikdy neřekl, co je potřeba k získání jídla," tvrdí žena, která chtěla zůstat v anonymitě. „Kdybychom s vámi dnes nemluvili, chodili bychom od dveří ke dveřím a snažili bychom se najít místo, kde bychom jídlo dostali."
Masakr v Burkině Faso, při kterém zemřelo přes 130 lidí, mají podle OSN na svědomí náctileté děti
Číst článek
Podobných příběhů existuje v uprchlickém táboře v provincii Kaya, která se nachází na severovýchodě afrického státu Burkina Faso, nesčetně.
V provincii se usídlila velká komunita žen, které v místních uprchlických táborech nalezly útočiště před řáděním příslušníků afrických odnoží teroristických organizací al-Kajdá a Islámský stát. Členové teroristických buněk v současnosti terorizují značnou část Sahelu a států sousedících s Burkinou Faso.
Ani v táborech ovšem není bezpečno. Obyvatelé tábora jsou závislí na humanitární pomoci a především pak ženy jsou vystavovány neustálým rizikům genderově motivovaného násilí.
O příbězích podobných těm, které popsal The New Humanitarian, dlouhodobě přináší svědectví lokální humanitární pracovníci, novináři i mezinárodní neziskové organizace. Právě uprchlické tábory se nejen v Burkině Faso dlouhodobě potýkají s případy vykořisťování, sexuálního zneužívání a problémem takzvaného sexu pro přežití.
Jedná se o formu prostituce, ke které lidé přistupují z důvodů nouze. Tělesnou intimitu vyměňují za jídlo, místo na spaní nebo jiné základní potřeby.
Nečinnost vlády
Zmocněnkyně OSN pro humanitární akce v Burkině Faso Hélène Marie Laurence Ilboudo Marchalová si je problému zneužívání žen vědoma. Všechny oběti vyzvala, aby se nebály zneužívání nahlásit. „Zákon tyto věci odsuzuje. Všichni lidé, kteří se stali oběťmi tohoto druhu zneužívání, to mohou nahlásit,“ vyzvala zmocněnkyně ženy.
V Burkina Faso unesli tři Evropany, našli je mrtvé. Francouzská média spekulují o aktu terorismu
Číst článek
Podle některých místních úředníků ovšem vláda problém odsouvá na druhou kolej. Novinářům a dalším zahraničním pracovníkům je například zakázáno vstoupit do uprchlických táborů.
Vládní úředníci o sexuálním vykořisťování ví, žádné akce proti vymýcení problému ovšem nepodnikají. I přes žádosti humanitárních organizací včetně Světového potravinového programu vláda odmítá zrušit systém registračních seznamů. Bez zařazení na seznam nemají lidé na jídlo nárok.
Specialistka na genderové násilí z Populačního fondu OSN Awa Nebieová v minulosti upozornila, že Burkina Faso nemá žádné specializované programy zaměřené na problematiku sexuálního zneužívání. Před tím, než se problémem začaly zabývat neziskové organizace, sexuální vykořisťování na oficiální úrovni nikdo neřešil.
African #women have suffered from emotional, physical, mental, sexual abuse for too long. We're glad to see that we're now willing to break our silence and speak up for our daughters and ourselves. #FESPACO #BurkinaFaso https://t.co/22MvhxVAa2
— Women & Africa Intl' (@womenandafrica) March 5, 2019
Deset útoků za den
Burkina Faso byla donedávna považována za jednu z nejmírumilovnějších zemí západní Afriky. Bezpečnostní situace se ale za posledních pět let zhoršila kvůli řádění radikálních islamistů propojených s Al-Káidou a samozvaným Islámským státem. Kvůli násilí páchaném na civilním obyvatelstvu se za poslední dva roky zvýšil počet vysídlených osob o tisíc procent.
Na zhoršené bezpečnostní situaci v zemi se v posledním roce podepsala také koronavirová pandemie. Služby a podpora pro oběti nejen sexuálního násilí byly kvůli restrikcím pozastaveny, stejně tak jako činnost organizací, které se snaží fyzickému a psychickému násilí na ženách a dětech předcházet.
Podle nevládní organizace Armed Conflict Location & Event Data Project si násilí v minulém roce vyžádalo přes dva tisíce lidských životů a donutilo více než milion lidí k opuštění svých domovů.
Plán humanitární reakce pro Burkinu Faso na tento rok počítá s nutností ochrany více než 660 000 žen a dětí před genderově a sexuálně motivovanými útoky. Jak poukazuje OSN, v minulém roce se zvýšil denní počet sexuálně motivovaných útoků v Burkině Faso ze dvou na deset během pouhých tří měsíců. Oběťmi útoků byly z drtivé většiny právě ženy, které žijí v provizorních uprchlických táborech u měst Barsalogho a Kaya.
