Bush dává Husajnovi čas do zítřejší noci
48 hodin dostal Saddám Husajn na to, aby odvrátil od své země válku. Přesně tolik času mu na odchod z Iráku do exilu poskytl ve svém nočním projevu americký prezident George Bush. Bagdád podle očekávání ultimátum odmítl. Úder na Bagdád pak Bush označil za národní zájem a vyzval novináře a personál OSN, aby okamžitě opustili Irák. Zbrojní inspektoři už odletěli, vrátili se na Kypr. Podle amerického prezidenta George Bushe Rada bezpečnosti OSN při odzbrojování Iráku nedostála své zodpovědnosti, a tak musejí rozhodnutí vzít na svá bedra Spojené státy. Lhůta pro Husajna vyprší ve čtvrtek ve 2:15 v noci.
Americký prezident dal iráckému diktátorovi ultimatum. Saddám Husajn má do 48 hodin opustil zemi i se svou rodinou. Odejít z Iráku a opustit "umírající režim" by podle Bushe měli také iráčtí vojáci. Bagdád podle očekávání ultimátum odmítl. Zároveň varoval, že americký útok by byl vážnou chybou a znamenal by destabilizaci celé oblasti Perského zálivu. Lhůta, kterou americký prezident George Bush vyhlásil, vyprší ve čtvrtek ve 2:15 v noci.
"Desítky let kruté nadvlády jsou doufejme už u konce. Saddám Husajn a jeho synové musí opustit Irák do 48 hodin. Pokud odmítnou, dojde k vojenskému konfliktu v okamžiku, kdy my se k tomu rozhodneme. Cizí státní příslušníci včetně novinářů a inspektorů OSN by měli Irák opustit okamžitě."
Chystaný úder proti Iráku povedou Spojené státy v zájmu národní bezpečnosti, řekl Bush. Podle něho je nanejvýš nutné zlikvidovat iráckou hrozbu včas. "Dříve než bude pozdě se musíme zbavit nebezpečí iráckého režimu. Spojené státy mohou použít zbraně, aby ubránily vlastní národní bezpečnost. To je mým úkolem jakožto velitele ozbrojených sil; přísahal jsem na to, že ochráním svoji zemi."
Bush dále vyzval Iráčany k ochraně nerostného bohatství jejich země. "Pokud dojde k válce, prosím iráckou armádu aby nebojovala za umírající režim. Iráčané by měli bedlivě naslouchat tomuto varování, Váš osud bude záviset na tom, jak se při konfliktu zachováte. Neničte ropné vrty, protože to je bohatství, které patří iráckému lidu. Nepoužijte zbraně hromadného ničení proti nikomu. Počítejte s tím, že válečné zločiny budou vyšetřeny, souzeny a potrestány."
Irák odmítá americké ultimátum, které dává Saddámu Husajnovi a jeho rodině dva dny na opuštění země. Irácká televize ukázala záběry Husajna oblečeného ve vojenské uniformě, jak předsedá zasedání vlády. V jejím závěrečném prohlášení se říká, že Irák a všichni jeho muži jsou připraveni bránit se agresorům a vyhnat je ze země. Podle šéfa irácké diplomacie Nádžího Sabrího může válce zabránit jediná věc, a to odchod "válečného štváče číslo jedna". Tím Sabrí nepochybně myslel Bushe.
Země EU nesouhlasí, k Británii a USA se přidává Polsko a Austrálie
Podle francouzského prezidenta Chiraka svět nepodporuje ultimátum, které dal americký prezident Saddámu Husajnovi. Chirac dodal, že Američané nerespektováním světového názoru na sebe vzali obrovskou odpovědnost. I německý kancléř Gerhard Schröder podle očekávání ultimátum odmítl. V projevu pro německou televizi prohlásil, že pro vojenský zásah v Iráku není žádné oprávnění a neexistuje ani důvod k ukončení inspekcí.
Britský ministr zahraničí Straw si ale myslí, že to byla právě Paříž, kdo znemožnil diplomatické řešení krize. Straw zároveň vyzval poslance Dolní sněmovny, aby podpořili záměr vlády zasáhnout vojensky proti Iráku. Ministr zahraničí řekl, že vláda se rozhodla upustit od dalších snah o získání podpory OSN značně zdráhavě. Nicméně toto rozhodnutí učinila vzhledem k neústupnosti Francie a poté, co Saddám Husajn odmítal odzbrojit. Podle Jacka Strawa zítřejší hlasování ve sněmovně o vojenském zásahu bude nejdůležitější, k němuž poslanci v posledních letech přistoupili. Ministr dodal: "Doufám, že v Paříži budou v noci přemítat o tom, čeho dosáhli." Jack Straw promluvil k poslancům po resignaci vládního koordinátora v parlamentě Robina Cooka. Zpravodajové hlásí, že Cookův odchod značně oslabil iráckou linii premiéra Tonyho Blaira.
Americká vláda zvýšila stupeň protiteroristické pohotovosti na druhý nejvyšší. Současně varovala před možnými útoky proti Spojeným státům v případě, že dojde k vojenské operaci v Iráku. Zvýšení ze žlutého na oranžový stupeň pětibarevné škály znamená vysoké riziko útoku. Prezident Bush ve svém vystoupení mimo jiné vyjádřil nutnost přísněji střežit strategické objekty.
"Rozhodl jsem se, že je nutné zvýšit ochranu našich letišť, klíčových přístavů a maerického pobřeží vůbec. Úzce spolupracujeme s našimi guvernéry tak, aby se zlepšilo zabezpečení celého našeho území. Kdyby nás nepřítel napadl, nebudeme reagovat v panice. Naše obranné kroky nebudou spoutány strachem, a proto zvítězíme."
Kvůli irácké krizi rezignuje na svou funkci už druhý člen britské vlády - náměstek ministra zdravotnictví Lord Philip Hunt. Ve vysílání rozhlasové stanice BBC řekl, že by od něho bylo pokrytecké zůstávat v kabinetu, když nepodporuje vojenský zásah proti Iráku. Tento krok následuje poté, co abdikoval vládní koordinátor v britském parlamentu a bývalý ministr zahraničí Robin Cook.
K vojenské koalici Británie a Spojených států se připojily také Austrálie a Polsko. Australští vojáci se spolu s britskými a americkými silami zúčastní válečné akce, pokud ji Američané zahájí. Austrálie - věrný partner Spojených států - vyslala už dříve do oblasti Perského zálivu na 2000 vojáků, 14 bojových letounů a tři válečné lodě. Podporu irácké politice Washingtonu vyjádřil také japonský ministerský předseda Koizumi.
Belgie uzavře svůj vzdušný prostor pro americké vojenské letouny, pokud Spojené státy na Irák zaútočí. Belgie chce také znemožnit přesun amerických vojáků z Německa do přístavu v Antverpách. "Belgický ministr obrany tvrdí, že jeho země zatím plní všechny závazky vůči svému spojenci v NATO a nechává americké letouny prolétávat svým vzdušným prostorem. Pokud by však došlo k jednostranné vojenské akci vůči Iráku, Belgie svůj prostor pro letouny Spojených států uzavře. "Belgie nemůže podporovat akci, která nemá oporu v mezinárodním právu." Belgie tak znovu podle pozorovatelů prokázala, že je zásadně proti válce v Iráku. Postavila se tak na stranu Francie, Německa, Finska a Švédska, což jsou státy Evropské unie, které odsoudily plánovaný vojenský úder v Iráku.
Zbrojní inspektoři už odletěli z Iráku
Všichni zbrojní inspektoři OSN už opustili Bagdád, kde vrcholí přípravy na americký vojenský útok. Část z nich už přistála se speciálním letounem OSN v kyperské Larnace. Jako poslední odjíždějí z Bagdádu pracovníci týmu, kteří celou misi zajišťovali po technické a logistické stránce. Mluvčí inspektorů Hiro Ueki vyslovil před novináři lítost nad nedokončenou prací. "Zaznamenali jsme v posledních dnech ze strany Bagdádu větší snahu o spolupráci. Bohužel, musíme odejít. Je to důvod ke smutku, že jsme nemohli dokončit práci, kterou jsme mohli dokončit. Na druhou stranu nepopírám, že Irák s námi mohl spolupracovat daleko intenzivněji."
Z Iráku se také stahují humanitární mise. Ze zastupitelských úřadů v irácké metropoli zůstane otevřené zřejmě jenom velvyslanectví Ruska. Pětadvacet ruských diplomatů by mělo v zemi pracovat i poté, co začne vojenský úder.
Česko dostane včas vědět, zatím ale vyčkává
Česká republika bude o útoku na Irák informována před jeho zahájením, a to prostřednictvím brigádního generála Petra Pavla. Ten byl ještě před pár dny na hlavním velitelství vojenských operací Spojených států v Tampě Bay. Dnes už se ale přesouvá do Zálivu - konkrétně do Kataru, odkud se bude válka proti Iráku řídit. Generál Pavel Radiožurnálu naznačil, co se bude dít v prvních hodinách vojenské invaze, pokud k ní dojde. "Zcela určitě bude v první fázi rozsáhlá letecká operace, která má za cíl vyřadit nejenom protivzdušnou obranu, ale i řízené střely, má za cíl vyřadit letecká stanoviště a shromaždiště sil pozemních vojsk, a teprve potom, kdy bude veškerá irácká obrana vpodstatě neutralizována, tak by měla být zahájena pozemní operace s cílem co nejrychleji obsadit Bagdád."
Spojené státy s Prahou počítají jako s pevným článkem mezinárodní koalice ochotných. Podle zdrojů, které si nepřály být jmenovány, jde nyní o kredit Česka a důkaz kontinuity jeho zahraniční politiky. Pozorovatelé říkají, že pokud by teď Praha udělala krok stranou, ztratí politický kapitál, který si léta budovala. Diplomaté, kteří jsou průběžně o amerických krocích informováni, českému rozhlasu řekli, že v administrativě panuje velké zklamání z toho, že diplomacie nevedla ke kýženému cíli. O přesném času útoku budou čeští představitelé informováni předem.
Naši nejvyšší činitelé se rozhodli pro vyčkávací taktiku: Česká republika zaujme pozici k válce v Iráku bez mandátu OSN až skutečně začne. Rozhodla to bezpečnostní rada státu. Stvrdila tím lednové doporučení Parlamentu, který našim vojákům zakázal spolupráci na akcích proti Bagdádu bez mandátu OSN. Podle premiéra Vladimíra Špidly se tak vojáci mohou aktivně zapojit jen v případě, že by Irák použil zbraně hromadného ničení.
Před očekávaným úderem na Irák policie rozšířila počet střežených strategických objektů . Opatření zahrnuje elektrárny, zdroje pitné vody, metro, budovy velvyslanectví, židovské objekty a pražské ruzyňské letiště. Pokud ale vypukne válka proti režimu Saddáma Husajna, policie bezpečnostní opatření v zemi ještě posílí. Po zasedání Bezpečnostní rady státu to prohlásil ministr vnitra Stanislav Gross.
"Opatření, která byla před několika málo týdny zavedena, zatím není zapotřebí podle našeho názoru nějakým způsobem zesilovat. Není v tuto chvíli ifnromace o nějakém bezprostředním potvrzeném riziku pro Českou republiku. Budeme pravielně situaci vyhodnocovat. Pokud dojde k eskalaci mezinárodní situaci, samozřejmě že je pravděpodobné, že některá opatření se prověří a případně zavedou i nová."
Armáda pomáhá také s ostrahou amerického velvyslanectví v centru Prahy. Policii je k dispozici stovka vojáků. Při přechodu na nejvyšší stupeň jich bude v akci dva a půl tisíce. Policie také důkladněji kontroluje pobyt cizinců v zemi.
