Bush: Dosažení spravedlnosti bude dlouhým procesem
Spojené státy stále hledají účinný způsob odvety za teroristické útoky z 11. září. Dosažení spravedlnosti bude podle prezidenta Spojených států George Bushe zřejmě dlouhým procesem. Americký prezident zdůraznil, že cílem Spojených států není změna režimu v Afghanistánu, ale dosažení spravedlnosti. Mezitím Pentagon změnil už potřetí název oprace proti bin Ládinovi, která se nyní jmenuje Trvalá svoboda. Spojené státy nepožádaly na dnešním zasedání ministrů obrany Severoatlantické aliance spojence o žádnou specifickou pomoc. Uvedl to nejmenovaný představitel NATO. Podle něho náměstek ministra obrany USA Paul Wolfowitz spojence pouze informoval, že odveta bude mít široký záběr a bude dlouhodobá. Jak prohlásil český ministr obrany Jaroslav Tvrdík, členové NATO vyjádřili Spojeným státům jednoznačnou solidaritu a podporu.
Ministr obrany Donald Rumsfeld se novinářům pokoušel popsat povahu operace, o které nemá Pentagon podle mnohých pozorovatelů jasné představy. Podle Rumsfelda nepůjde o masívní invazi či antiseptickou válku. Bude to obtížná nebezpečná operace, která si zřejmě vyžádá hodně lidských životů. Pentagon zároveň oznámil, že aktivoval dalších 900 záložníků.
Jednotlivé země NATO už oznámily, že se do této akce zapojí. především Velká Británie, Německo a Dánsko. Česká republika zase počítá s tím, že by mohla mezinárodní koalici proti terorismu nabídnout protichemickou jednotku. Zatím ale Washington o přímou vojenskou pomoc své spojence v NATO nepožádal. Poděkoval za politickou podporu a solidaritu, kterou aliance projevila těsně po útocích a neoficiálně dal najevo, že hlavní tíhu boje hodlá zvládnout sám. Diplomaté upozorňují, že pro Spojené státy je tedy ze strategického hlediska důležitější pomoc Ruska, Pákistánu, Tádžikistánu a Uzbekistánu kvůli jejich poloze a zkušenostem s afghánským terénem.
Parlamentní shromáždění Rady Evropy schválilo rezoluci proti terorismu. Součástí dokumentu je návrh na rozšíření mandátu budoucího Mezinárodního trestního soudu tak, aby se mohl zabývat teroristickými útoky. Shromáždění vyzvalo vlády evropských zemí k zavedení ekonomických opatření proti státům poskytujícím azyl teroristům. Rada Evropy apelovala na to, aby se evropské země zaměřily na odhalení a zablokování finančních zdrojů, které slouží teroristům k dosažení jejich cílů. Rada zároveň vyzvala členské státy, aby v souvislosti s terorismem nezaváděly opatření omezující pohyb osob, obzvláště pak udělování azylu.
George Bush ve Washingtonu hájil nařízení umožňující rozsáhlé nahrávání telefonických rozhovorů a posílení pravomocí při zatýkání podezřelých osob. Zdůraznil, že tato opatření jsou účinná ve válce proti terorismu. Bush využil krátké návštěvy v sídle Federálního úřadu pro vyšetřování, aby loboval pro protiteroristický balík návrhů, který předložila jeho administrativa. Zmíněná opatření nyní posuzují demokraté i republikáni v Kongresu. Někteří z nich netají obavy, že by navržené kroky mohly omezit občanské svobody.
Ministři financí skupiny sedmi hospodářsky nejvyspělejších zemí světa G7 se mezitím dohodli, že budou spolupracovat s USA na přerušení toku financí pro světové teroristy. Francie oznámila, že s okamžitou platností zmrazuje účty osob a organizací podezřelých z terorismu. Jde o subjektu uvedené v seznamu, o kterém v pondělí informoval prezident Bush, a také v seznamu Evropské unie. Podobné rozhodnutí oznámila také Itálie.
Francouzská policie se domnívá, že se jí podařilo odhalit síť islámských radikálů. Dosud bylo zatčeno 11 osob, z nichž sedm bylo již včera předvedeno před vyšetřující soudce v Paříži. Jedná se o osoby, které označil ve své výpovědi islámský radikál Džamal Bigál s alžírským a francouzským občanstvím, který byl zadržen koncem července v letištním tranzitu v Dubaji ve Spojených arabských emirátech. Bigál strávil rok v Pákistánu a prošel afghánským výcvikovým táborem, který je napojen na organizaci Usámy bin Ládina. Je silné podezření, že stál v čele sítě agentů, kteří připravovali teroristické atentáty ve Francii a dalších evropských zemích.
