Bush žádá OSN o pomoc v Iráku
Americký prezident George Bush požádal Spojené národy o pomoc při rekonstrukci Iráku. Zejména by podle jeho slov mělo mezinárodní společenství pomoci s vypracováním irácké ústavy, formováním úředníků a uspořádáním svobodných voleb. Řekl to v projevu na zasedání Valného shromáždění OSN. Americký postup v Iráku ostře kritizoval francouzský prezident Jacques Chirac a nepřímo i generální tajemník světové organizace Kofi Annan.
Největší zájem během zahájení Valného shromáždění upoutal americký prezident George Bush. Při projevu požádal OSN o pomoc při rekonstrukci Iráku. Proces předání moci zpět do rukou Iráčanů ale nelze podle jeho slov zbrzdit ani uspěchat.
"Hlavním cílem naší koalice je vrátit iráckému lidu samostatnou vládu, dosazenou řádným a demokratickým procesem. Nesmíme podlehnout tlakům některých stran a uspěchat proces předání moci zpět Iráčanům. Ale ani zbytečné zdržování tohoto aktu není žádoucí," řekl Bush v reakci na snahy Francie vymanit Irák z amerického vlivu.
Závěrem svého vystoupení americký prezident požádal OSN o přijetí rezoluce ke zbraním hromadného ničení. "Žádám Radu bezpečnosti OSN, aby přijala novou rezoluci proti šíření zbraní hromadného ničení. Ta by měla zavazovat všechny členské státy, aby postavily mimo zákon zakázané zbraně a tvrdě jejich zneužívání trestaly."
Podle francouzského prezidenta Jacquese Chiraka jednostranná válka Američanů proti Iráku zavlekla Organizaci spojených národů do jedné z nejvážnějších krizí v její historii. Chirac před Valným shromážděním požadoval brzké převedení pravomocí z okupačních sil na irácký lid.
K větší roli Spojených národů při řešení problémů současného světa vyzval v zahajovacím projevu generální tajemník OSN Kofi Annan. Současně kritizoval politiku preventivních útoků. Nepřímo tak napadl Spojené státy, které si přisuzují právo zasáhnout kdekoliv na světě, kde jsou ohroženy jejich zájmy.
Kofi Annan byl velmi silně proti tomu, jakým způsobem vstoupily Spojené státy se svými spojenci do války s Irákem, a varoval před obcházením OSN v podobných situacích. Generální tajemník Spojených národů byl velmi kritický k politice preventivních útoků, které nepovažuje za nejlepší lék na současné hrozby. Na ty musí podle něj OSN reagovat kolektivně, aby se každá země dokázala ubránit terorismu, genocidě a ostatním formám porušování lidských práv.
Annan také vyzval k rychlejšímu ukončení diskusí o reformě OSN, a poslední období, kdy její pracovníci čelili útokům v Iráku, označil za velmi bolestné.
