Byl aktivní neonacista, teď pomáhá jiným vymanit se z extrémní scény
Německo dnes uctívá oběti neonacistického řádění. Šokující odhalení činnosti takzvané cvikovské buňky, která je odpovědná za smrt devíti přistěhovalců a jedné policistky, nasměrovalo reflektory na pravicově extrémistickou scénu. Zpravodajka Českého rozhlasu Klára Stejskalová se setkala s mužem, který dlouhé roky patřil k jejím nejaktivnějším členům.
„Moje matka byla žena, kterou člověk nebral příliš vážně - taková éterická bytost bez jakékoli autority. Protikladem byl můj děda," vypráví Gabriel Landgraf.
„Patřil ke generaci, kdy všichni mladí byli členy Hitlerjugend. Dodnes se ke své minulosti rád hlásí a rád na ta léta vzpomíná. A jeho životní hodnoty mě jako dítě, a potom dospívajícího mladíka, formovaly. Vyprávěl mi o dobrodružstvích, která v Hitlerjugend zažili," pokračuje.
„Říkal, že není všechno pravda, co se učíme v hodinách dějepisu. O milionech mrtvých jsem od něj nikdy neslyšel,“ říká Gabriel Landgraf.
Dědovo vyprávění o hrdinských skutcích německých vojáků ho fascinovalo. V rámci neonacistické scény patřil ke stále aktivnějším. Organizoval demonstrace a vytvářel webové stránky. Prostřednictvím hudební scény získával nové členy. Násilí a provokace ho přitahovaly.
"V Berlíně a v Braniborsku jsem zakládal organizaci Märkische Heimatschutz - tedy braniborskou domobranu,“ vzpomíná Landgraf.
Vymanit se
44letý muž má krátce zastřižené vlasy a mikinu s kapucí. Jako skinhead ale dnes už nepůsobí. Dvakrát trestaný kovodělník dnes stojí na druhé straně. Udělal si maturitu, obchází školy a pomáhá dalším vymanit se z prostředí hnědého teroru.
Za jeho osobním obratem stojí organizace Exit, kterou založil bývalý policista a expert na pravicový terorismus Bernd Wagner.
„Od roku 2004 jsme pomáhali vystoupit 443 lidem, z toho asi 25 procent tvořili ženy. Nejde o žádný snadný proces. Ti lidé používají podobné metody jako scientolové, doslova vymývají svým členům mozek," přibližuje Wagner.
„Dnes píšu novou kapitolu svého života. S ideologií jsem se definitivně rozešel, ale ten pocit provinění zůstává," přiznává bývalý skinhead Landgraf, který nijak netouží rozebírat, jakých trestných činů se v minulosti dopouštěl.
„To, co pravicové extrémisty spojuje, bez ohledu na hranice, je antisemitismus. Národ, rasa, jeden národ, jedna říše. A je úplně jedno, zda jde o nacionalisty v Turecku, Rusku, Švédsku nebo Česku," vysvětluje Berndt Wagner, že bojovat proti této ideologii není nijak jednoduché.
„Pravicově extrémistická síť a jejich struktury jsou dokonale propojené. Na svých strategiích pracují celé roky. Své akce plánují dlouho dopředu. Veřejnost má před sebou mediální obraz holých lebek, jak pochodují po ulici a křičí rasistická hesla,“ říká Landgraf a pokračuje:
„Ovšem lidé, co pravicovou scénu řídí, sedí i na státních zastupitelstvích nebo v úřadech. Mají k dispozici interní policejní správy. Neonacisté jsou pevně usazeni ve státních strukturách. Tito lidé mají velké peníze, velké sumy."
Gabriel Landgraf vypráví, jak v dobách své nacistické minulosti nenáviděl všechny přistěhovalce a novináře, kteří o neonacistech psali, angažovali se proti nim. Nenáviděl lidi jako Bernd Wagner.
Němci uctili oběti pravicového extremismu svíčkami a minutou ticha
Číst článek
Proto je možné, že ho mají na mušce i jeho bývalí přátelé. "Nemůžu říct, že bych žil ve strachu. Ale dávám si pozor,“ přiznává.
Muž, který mu pomohl zbavit se temné minulosti dodává, že několik jasných varování, že na něj nacisté nezapomněli, dostal. I proto se Gabriel Landgraf odmítá nechat vyfotit zpravodajkou Českého rozhlasu Klárou Stejskalovou, a když odchází, mimovolně se rozhlédne, zda ho přeci jen někdo nesleduje.
