Byl brutální, násilný a krvavý, okomentoval při výročí francouzský prezident masakr Alžíranů z roku 1961
V Paříži se v neděli konal pochod uspořádaný k 60. výročí krvavého policejního zásahu při protestu Alžířanů v posledním roce války za nezávislost Alžírska. Emmanuel Macron jako první francouzský prezident v sobotu přiznal, že 17. října 1961 byly v Paříži spáchány zločiny, které se úřady snažily desítky let krýt. Podle jeho slov je to neomluvitelné.
Na akci v roce 1961, jež měla být poklidnou demonstrací, přišlo 30 000 lidí. Organizovala ji Fronta národního osvobození jako protest proti zákazu vycházení mířenému na Alžířany v Paříži.
Policie v Hongkongu zatkla čtveřici organizátorů piety za oběti masakru na náměstí Nebeského klidu
Číst článek
Prezident Macron v sobotním prohlášení uvedl, že zákrok, který nařídil tehdejší velitel pařížské policie Maurice Papon „byl brutální, násilný a krvavý“. Zadrženo tehdy bylo 12 000 Alžířanů a několik desítek lidí přišlo o život, přičemž jejich těla byla házena do Seiny.
Podle historiků bylo zabito 120 demonstrantů, někteří se utopili, jiní byli zastřeleni. Přesná čísla ale nebyla nikdy publikována, protože archivní materiály jsou částečně stále nedostupné. Papon byl později nejvýše postaveným Francouzem usvědčeným za zločiny proti lidskosti za svou roli při deportacích Židů za 2. světové války.
Nedělního pochodu se zúčastnili ochránci lidských práv a odpůrci rasismu a rovněž příslušníci alžírské diaspory. Chtějí, aby francouzské úřady ještě důsledněji přiznaly odpovědnost za „tragédii a hrůzy“ spojené s alžírskou válkou o nezávislost. Trvala od roku 1954, Alžírsko vyhlásilo nezávislost roku 1962.
O demonstraci z roku 1961 vydal nedávno knihu s názvem Tady jsme utopili Alžířany historik Fabrice Riceputi. Považuje událost za „poslední koloniální masakr“. „Vypovídá o chvíli, která byla neoddiskutovatelně projevem státního rasismu, kolonialismu,“ řekl. Toto krveprolití bylo podle něj vyvrcholením policejní brutality vůči Alžířanům v Paříži a okolí. Začalo měsíc předtím a policie tehdy prováděla razie ve slumech na okraji města, kde žili Alžířané. Některé domy byly zničeny a v Seině se našla těla mrtvých jetě před říjnovou demonstrací.
Masakr v Burkině Faso, při kterém zemřelo přes 130 lidí, mají podle OSN na svědomí náctileté děti
Číst článek
Aktivisté chtějí, aby byla demonstrace před 60 lety označena za „státní zločin“ spáchaný policií, aby bylo zřízeno památné místo a bylo vyplaceno odškodné.
Upomínkového aktu pořádaného v neděli ráno na mostě Saint-Michel se zúčastnila pařížská starostka Anne Hidalgová a vůbec poprvé také pařížský policejní prefekt. Macron oběti uctil v sobotu na mostě Bezons severozápadně od Paříže, a stal se tak prvním prezidentem, který přišel na akci pořádanou k události z roku 1961. Letos slíbil, že bude usilovat o rychlejší zpřístupnění tajných dokumentů k alžírské osvobozenecké válce. Alžírsko bylo pod francouzskou vládou 132 let - francouzská okupace začala roku 1830.
