BASKETBAL: Srbsko - Česko právě teď živě

Bývalý argentinský diktátor půjde na doživotí do vězení

Někdejší šéf argentinské vojenské junty z přelomu 70. a 80. let 20. století Jorge Videla má strávit zbytek života za mřížemi. Dnes pětaosmdesátiletému bývalému generálovi vyměřil soud doživotí už podruhé. Na první verdikt se ale vztahovala amnestie prezidenta Carlose Menema z roku 1990. Nový Videlův trest za zločiny proti lidskosti už ale těžko někdo nebo něco odvrátí.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Diktátor Videla (druhý zleva) u argentinského soudu | Zdroj: ČTK

Argentinský diktátor z let 1976 až 1981 Jorge Videla byl odsouzen k doživotnímu vězení za zavraždění 31 politických vězňů po vojenském puči z roku 1976 a další zločiny proti lidskosti.

Přehrát

00:00 / 00:00

O argentinské vojenské juntě mluvil na Radiožurnálu zahraničněpolitický komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák

Videla se k odpovědnosti přiznal, ale nynější proces označil za odplatu tehdejších poražených, kteří nyní zastávají posty ve vládě.

„Mnozí představitelé junty jsou dodnes přesvědčeni, že bojovali za správnou věc. Nejde ale jen o úmysly, ale o to, jak se prosadily v praxi. Mrtvých bylo nejméně deset tisíc, možná až 30 tisíc. Běžné bylo mučení, oblíbené bylo trhání nehtů nebo elektrické šoky. Mučily se děti před rodiči, rodiče před dětmi,“ říká zahraničněpolitický komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák.

„V roce 1975 byl Videla vdovou po zemřelém prezidentu Peronovy jmenován vrchním velitelem vojenských sil. Rok nato ovšem Perónovou svrhl a to byl začátek jeho vlády,“ popsal zárodky Vidalových diktátorských sklonů Josef Opatrný, ředitel Střediska iberoamerických studií Filosofické fakulty Univerzity Karlovy.

Přehrát

00:00 / 00:00

O vývoji argentinské spoelčnosti v uplynulých padesáti letech mluvil na Rádiu Česko Josef Opatrný

„Videla vládl pět let z celkových sedmi let, co vládla argentinská junta. Když to například srovnáme s diktátorem Augustem Pinochetem ze sousedního Chile zjistíme, že po chilském vládci zůstalo méně mrtvých,“ pokračuje Slezák.

Videlova vojenská junta omezila činnost politických stran, převzala kontrolu nad odbory a cenzurovala média. Stejně jako chilský diktátor Pinochet argumentoval i Jorge Videla 'obranou proti marxistickému nebezpečí‘.

„Násilí se objevovalo na oboru stranách. Levicové skupiny bojovaly s režimem. Na teror zleva odpovídaly skupiny zprava, které se stavěly ostře proti komunistickým ideím,“ popsal Opatrný. „Argentinská společnost je nadále rozdělena. Jsou skupiny, které říkají zapomeňme, jiné zase nesmíme zapomenout. Výsledkem půtek je zmizení zabití a utrpení 30 tisíců lidí,“ dodal.

Generál byl na doživotí odsouzen už v roce 1985 v procesu s vojenskou juntou. Videla se však dostal na svobodu v roce 1990 díky milosti tehdejšího prezidenta Carlose Menema. Prezidentská amnestie však byla v roce 2007 prohlášena za protiústavní, což letos v dubnu potvrdil i nejvyšší argentinský soud.

Veronika Sedláčková, Jan Piroch Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme