Bývalý šéf jugoslávské armády Perišič dostal v Haagu 27 let
Mezinárodní tribunál v Haagu odsoudil Momčila Perišiče, někdejšího velitele jugoslávské armády, k 27 rokům vězení. Jedná se o jeden z dosud nejpřísnějších trestů. Podle verdiktu se Perišič dopustil vraždy, perzekuce a útoku na civilisty v Chorvatsku a Bosně. Odsouzen tak byl i za válečné zločiny v souvislosti s bombardováním Záhřebu v roce 1995 či masakru muslimů ve Srebrenici.
„Rozsudek je do značné míry ojedinělý. Můžeme spekulovat, do jaké míry se může odrazit na postoji k Srbsku, případně do jaké míry se může projevit na žalobách úplně jiného typu před mezinárodním soudním dvorem, které Chorvatsko podalo proti Srbsku kvůli genocidě a podobně,“ nastínil možný vývoj balkanolog z Ústavu mezinárodních vztahů Filip Tesař. On sám se ale konkrétní dopad předjímat neodvažuje.
O případu někdejšího velitele jugoslávské armády Momčila Perišiče mluvil na Rádiu Česko bruselský zpravodaj Českého rozhlasu Pavel Novák
Perišič stál v čele jugoslávské armády do roku 1998, odsouzen už byl i chorvatským soudem na 20 let za bombardování Zadaru před 20 lety, ovšem v nepřítomnosti. Tehdejší srbské vedení ho odmítalo stíhat, natož vydat.
Bývalý náčelník generálního štábu jugoslávské armády podle verdiktu pomáhal při zajišťování finanční a logistické podpory pro Srby v Bosně a Chorvatsku, a také a při plánování a páchání válečných zločinů, konkrétně se to týká obléhání Sarajeva, které trvalo 42 měsíců a během něhož srbští ostřelovači zabili stovky lidí, ostřelování Záhřebu v polovině 90. let minulého století a povraždění 8000 muslimských mužů a chlapců ve Srebrenici v roce 1995. Přímou odpovědnost za srebrenický masakr mu ale soud neprokázal, obžaloba tak neuspěla se svým návrhem odsoudit ho na doživotí. Soud také neuznal Perišiče vinným z vyhánění a vysídlování obyvatel.
V roce 2005 byl ovšem obviněn haagským tribunálem, kterému se ještě téhož roku dobrovolně vzdal, i když vinu popírá. Samotný proces pak začal v roce 2008 a za uplynulé tři roky bylo vyslechnuto přes sto svědků, z nichž na obranu Perišiče vystoupilo 22.
V armádě byl Perišič od roku 1966, působil v Chorvatsku a Bosně. Bývalý jugoslávský prezident Slobodan Miloševič ho v roce 1993 jmenoval náčelníkem generálního štábu jugoslávské armády, ale oba se rozešli, když generál Perišič nesouhlasil se srbskou ofenzívou proti albánské většině v Kosovu.
„Odchází v souvislosti s novou čistkou, kdy Slobodan Miloševič pravděpodobně v přípravě na možný střet s NATO armádu čistí a zase povyšuje mladší důstojníky – jestřáby, kteří se nebáli střetu se Severoatlantickou aliancí,“ řekl Tesař k Peřišičově odchodu z čela armády. Generál se podle něj přitom sám dostal k moci díky podobné čistce.
Perišič se pak v roce 2000 dokonce zařadil po bok srbských politiků usilujících o Miloševičovo svržení a později se stal i místopředsedou srbské vlády.
Perišičovi se do délky trestu zahrne i doba strávená ve vazbě. Ve vězení by tak měl být ještě 25 let, vzhledem k jeho věku to ale prakticky znamená doživotí. Z vězení by vyšel v 92 letech.
Rozsudek zatím není pravomocný.
