Bývalý šéf krajinských Srbů spáchal ve vězení sebevraždu
Jeden z nejdůležitějších svědků před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii v Haagu spáchal sebevraždu. Milan Babič, bývalý prezident separatistické Republiky srbská Krajina, si odpykával třináctiletý trest za válečné zločiny. Byl viněn mimo jiné z vražd stovek Chorvatů a Muslimů. V Haagu svědčil v několika důležitých procesech.
Padesátiletý Babič se oběsil včera navečer v cele ve věznici OSN ve Scheveningenu. Je prvním z odsouzených haagským tribunálem, jenž spáchal ve vězení sebevraždu.
Nebyl ale prvním z obžalovaných u ICTY, který si sám vzal život. Těsně před rozsudkem se v červnu 1998 ve své cele oběsil chorvatský Srb Slavko Dokmanovič, který se spoluzodpovídal z masakru chorvatských civilistů v roce 1991.
V Haagu měl Babič svědčit i dnes, proti funkcionáři Republiky srbská krajina Milanu Martičovi. Na začátek slyšení proti němu vznesl vážná obvinění. Dnešní jednání trvalo jenom několik minut a pak ho soudci ukončili.
Před čtyřmi lety svědčil i proti Slobodanu Miloševičovi a žalobci plánovali, že bude svědčit i proti srbskému radikálovi Vojislavu Šešeljovi.
Sám Babič si odpykával třináctiletý trest za brutální vyhánění Chorvatů a Muslimu z Chorvatska a za vraždy stovek nesrbských obyvatel. Svou vinu v roce 2004 uznal a svých činů litoval.
V ohledu řešení národnostní otázky v Chorvatsku Babič představoval radikální křídlo krajinských Srbů. Z dnešního Chorvatska odešel v roce 1995 po operaci Bouře, která měla za následek vyhnání asi 200 tisíc Srbů. Do doby, než se rozhodl dobrovolně vydat haagskému tribunálu, žil na předměstí Bělehradu.
Republiku srbská Krajina vyhlásili chorvatští Srbové v roce 1991, když se v Záhřebu dostal k moci autoritářský nacionalistický prezident Franjo Tudjman. Jejich stát s centrem v Kninu ale nikdo až na výjimky neuznal. Zpočátku ho podporoval bělehradský režim Slobodana Miloševiče.
Definitviní konec separatistického státu Srbů byla operace Bouře v roce 1995, ze které se před haagským tribunálem zodpovídá chorvatský generál Ante Gotovina. Španělská policie dopadla Gotovinu na Tenerife začátkem prosince.
