Vojenská rada v Čadu jmenovala civilního premiéra. Přesto lidé v ulicích opět demonstrovali
Africký Čad má za sebou další krvavé protesty, a to pouhý den po jmenování nového premiéra. Obyvatelé v úterý znovu vyšli do ulic a protestovali proti vojenské radě. Ta převzala vládu poté, co minulý týden po třiceti letech v čele země zemřel prezident Idriss Déby.
Podle čadské neziskové organizace hájící lidská práva zemřelo při střetech s policií devět lidí. Nicméně prokuratura uvádí jiná čísla. Podle ní zemřelo celkem pět lidí. Nejsilnější demonstrace byly v hlavním městě N'Djaména a pak na jihu země v druhém největším městě Čadu v Moundou.
Při raketovém útoku v Mali byli těžce zraněni tři vojáci mírové mise OSN. Češi jsou v pořádku
Číst článek
Na televizních záběrech bylo vidět, jak lidé zapalovali pneumatiky a policisté je rozháněli slzným plynem. K protestům vyzývaly opoziční politické strany, které nesouhlasí se směřováním země po smrti prezidenta Idrisse Débyhi, který zemřel 19. dubna potom, co na severu země navštívil vojáky bojující proti povstalcům.
Jeden z demonstrantů televizi TV5 Monde řekl, že v Čadu není žádná demokracie a že žádný vojenský režim obyvatelé nechtějí.
Lidem vadí, že moc převzala vojenská rada pod vedením syna zesnulého prezidenta Mohamata Idrisse Débyho. De facto tak v Čadu už přes třicet let vládne stejná dynastie. Opoziční politici proto mluví o převratu a požadují předání moci do rukou civilistů.
Nový premiér
Vojenská rada jmenovala nového civilního premiéra, jak požadovala opozice. Je jím Albert Pahimi Padacké. Je to staronový předseda vlády – funkci už totiž zastával mezi lety 2016 a 2018. Pak bývalý prezident post předsedy vlády zrušil a soustředil ve svých rukou veškerou exekutivní moc.
Čad pozastavil žádost o zapsání Čadského jezera na seznam UNESCO. Důvodem je ropný průzkum
Číst článek
Albert Pahimi Padacké usiloval také o prezidentský úřad v dubnových volbách. Nakonec skončil druhý za zesnulým prezidentem Idrissem Débym. Rozdíl byl ale propastný – zatímco Padacké získal něco přes 10 procent hlasů, Déby skoro 80 procent.
Lidem vadí právě napojení Padackého na bývalý režim. Demonstranti říkají, že není možné změnit politický kurz se starými politiky.
Svobodné volby
Albert Pahimi Padacké v jednom ze svých prvních rozhovorů pro televizi France 24 řekl, že bude usilovat o mír: „Obyvatelé Čadu chtějí mír a stabilitu. A sami dobře víte, že základem míru je hledání shody přes zjevné rozdíly, tak aby se nikdo necítil na kraji společnosti. Je proto důležité, abychom byli schopní spolu mluvit. Teď není čas na to, abychom mezi sebou politicky soupeřili. Teď je čas na sjednocení.“
Senát schválil vyslání vojáků do Mali, Nigeru a Čadu. Mají radit místním i bojovat proti teroristům
Číst článek
Do funkce ho jmenoval šéf vojenské rady a zároveň syn zesnulého prezidenta Mohamat Idriss Déby. Ten zároveň slíbil, že za rok a půl v zemi budou svobodné demokratické volby, ze kterých vzejde nová vláda.
Jako jediný zástupce západní Evropy se pohřbu bývalého prezidenta Čadu zúčastnil francouzský prezident Emmanuel Macron. Ten důrazně odsoudil násilné střety. V prohlášení také uvedl, že podporuje mírový proces převedení moci.
Některé opoziční strany a demonstranti ale obviňují Francii, že podporuje současný vojenský režim. Pro Francii je totiž stabilita Čadu klíčová. V hlavním městě N'Djamena je francouzská základna pro operaci s názvem Berkane, jejímž cílem je boj proti islamistům.
