Slovenská prezidentka Čaputová se nebude ucházet o znovuzvolení. Mandát jí končí v červnu 2024
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová se nebude ucházet o znovuzvolení, sdělila v úterý. Uvedla, že by už neměla dostatek sil na další mandát. Pětiletý prezidentský mandát jí skončí v červnu 2024.
Hlavou slovenského státu se stala po vítězství v přímé volbě v roce 2019 a její pětiletý prezidentský mandát skončí v polovině června 2024. Předtím ve vysoké politice nepůsobila.
Milníky Zuzany Čaputové
- Zuzana Čaputová, rodným příjmením Strapáková, se narodila 21. června 1973 v Bratislavě
- Vystudovala jako advokátka, zabývala se problematikou životního prostředí
- Před kandidaturou na prezidentku 14 let bojovala proti skládce ve městě Pezinok
- V prosinci 2017 oznámila vstup do vznikající politické strany Progresivní Slovensko
- V lednu 2018 ji zvolili místopředsedkyní, funkce se vzdala po prvním kole prezidentských voleb
- Druhé kolo voleb v březnu 2019 jasně vyhrála se ziskem více než 58 procent hlasů
- V roce 2019 ji vyznamenali Evropskou cenou za politickou kulturu, kterou uděluje Nadace Hanse Ringiera
- V květnu 2019 jí zpravodajská stanice Euronews a Evropský podnikatelský summit (EBS) udělily titul Evropská osobnost roku
- V roce 2021 dostala Čaputová Stříbrnou medaili předsedy Senátu
Čaputová je dlouhodobě nejpopulárnějším politikem v zemi, její obliba podle sondáží oproti minulosti ale klesla.
„Před oznámením tohoto svého rozhodnutí jsem musela odhadnout své síly na dalších ode dneška potenciálně šest let. A po velmi poctivém zvažování dnes vím, že by těch sil na další mandát nebylo dost,“ uvedla Čaputová den před svými 50. narozeninami. Dodala, že při rozhodování brala ohled i na svou rodinu.
Nejvyšší politický úřad vykonává Čaputová jako první žena v historii země. Zastává silně proevropské názory, prosazuje podporu bránící se Ukrajině, klade důraz na vládu práva. I ve funkci hlavy státu se spíše vyhýbá slovním přestřelkám se svými kritiky a v minulosti opakovaně zmiňovala heslo, že slušnost není slabost.
„Neberte, prosím, mé rozhodnutí nekandidovat jako důkaz toho, že se slušností se nedá uspět. Dají se s ní vyhrát volby, vykonávat mandát a zůstat přitom nejdůvěryhodnějším politikem,“ řekla Čaputová.
Podle Čaputové osud Slovenska nezávisí na jednom člověku; moudří a empatičtí lidé s dostatkem energie kandidovali v různých volbách a není důvod, aby tomu tak nebylo i v prezidentské volbě. Neuvedla, zda se po skončení prezidentského mandátu nadále hodlá angažovat v politice.
Inflace na Slovensku v květnu zpomalila na 11,9 procenta. Byla na ročním minimu
Číst článek
Vzešla z nyní neparlamentního hnutí Progresivní Slovensko, které se v posledním volebním modelu agentury Ipsos dostalo na druhé místo v žebříčku popularity stran.
Přední politické na strany na Slovensku zatím neoznámily své kandidáty na prezidenta a zaměřují se spíše na předčasné volby, které budou 30. září. Podle tisku kandidaturu na prezidenta zvažuje někdejší šéf diplomacie Ján Kubiš.
Další exministr zahraničí Ivan Korčok, který v této funkci skončil loni na podzim v souvislosti s odchodem strany Svoboda a Solidarita (SaS) z tehdejší vládní koalice, dříve zase řekl, že se o funkci prezidenta nebude ucházet, pokud bude kandidovat Čaputová.
Slovenská prezidentka dlouhodobě čelí slovním výpadům například od představitelů strany Směr-sociální demokracie (Smer-SD), která se před zářijovými předčasnými parlamentními volbami těší největším preferencím, a také od šéfa nejsilnějšího parlamentního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti Igora Matoviče.
Prokurátor Žilinka měl pomoci očistit Slovensko, ve funkci je ale spíš zárukou Ficovy beztrestnosti
Číst článek
Šéf Směru-SD a bývalý trojnásobný premiér Robert Fico, s nímž se Čaputová rozchází nejen v názoru na vojenskou pomoc Ukrajině, dříve kromě jiného tvrdil, že prezidentka je agentkou Spojených států a že dostává pokyny od americké ambasády.
V souvislosti s květnovým jmenováním úřednické vlády Fico nynějšího premiéra a uznávaného ekonoma Ľudovíta Ódora stejně jako Čaputovou propojil s aktivitami amerického finančníka George Sorose.
Loni zase soud zakázal nynějšímu místopředsedovi Směru-SD Ľuboši Blahovi kromě jiného označovat hlavu slovenského státu za americkou agentku či vlastizrádkyni. Opakovanými slovními výpady vůči Čaputové nešetřil ani Matovič, který v roce 2021 kvůli krizi v koalici skončil ve funkci premiéra a loni v prosinci přišel o křeslo ministra financí.
Také předchůdce Čaputové v prezidentském úřadu, Andrej Kiska, se o znovuzvolení neucházel. V posledních parlamentních volbách z konce února 2020 kandidoval jako lídr své strany Za lidi, která se stala nejslabší parlamentní stranou.
Mandát poslance Kiska nepřevzal a později oznámil odchod z politiky, což zdůvodnil zdravotními potížemi. Stranu Za lidi pak postupně opustili téměř všichni poslanci, většina z nich přestoupila do klubu SaS.
