Část obyvatel slovenské Žehry nechce doplácet na Romy a plánuje rozdělení obce
Slovenská vesnice Žehra po letech znovu plní novinové titulky. Kdysi proslula coby první obec na Slovensku, kde měli romského starostu. Dlouho to fungovalo, teď se ale část obyvatel chce od romské osady odtrhnout. Romové podle nich ruinují obecní rozpočet. Z veřejných peněz prý starosta umazává dluhy romským neplatičům nájemného, místo aby investoval třeba do společné čistírny odpadních vod. Romů je přitom ve vesnici třikrát víc než neromů.
Obyvatel Žehry Miloš Pacovský pomalu projíždí romskou osadou a ukazuje, kde by podle něj mohla vzniknout nová, čistě romská vesnice.
Před 20 lety tu stály zcela nové bytovky, kam obec nastěhovala Romy. Bytový experiment se ale nepovedl. Dnes je sídliště zanedbané a počet Romů dvojnásobný.
„Když se dostal ke starostovské moci Ivan Mižigár, bylo schválené odpuštění nedoplatků na nájemném a snížení nájemného přesně o polovinu. Čili i to nízké nájemné, které bylo, ještě snížili,“ říká Pacovský.
Vesnice Žehra má v současnosti tři části. Dvě v uvozovkách bezproblémové, s převahou neromského obyvatelstva. Tou třetí částí je romské sídliště s osadou.
Skupina starousedlíků v čele s Milošem Pacovským založila občanské sdružení, které chce oddělit romskou část obce od zbytku. Romský starosta prý zneužívá obecní peníze, odpouští dluhy neplatičům nájemného a v obecní kase pak nezbývají peníze na jakýkoli rozvoj vesnice.
Starosta Ivan Mižigár má právě na radnici finanční kontrolu. Přesto si ochotně udělá čas, aby vysvětlil, že jeho vesnice ve skutečnosti žádné problémy nemá. Nájemné prý platí všichni a obecní kasa na tom není tak špatně.
„Když jsem nastoupil v roce 2009, kasa byla z poloviny prázdná, měli jsme tam dluhy. Dneska ne,“ tvrdí Mižigár.
Starosta je tedy logicky proti tomu, aby se Žehra rozpadla na dvě části. Romská většina prý takzvané gadžy určitě nediskriminuje. „Já nedělám rozdíly, či je to bílý, či je to cigán. To je mi jedno. Beru zákon, jak se patří,“ zdůrazňuje.
Poslední slovo bude mít vláda
Proti dělení Žehry se ozvaly i některé neziskové organizace a také vládní zplnomocněnec pro romskou menšinu. Oddělování romských osad podle nich ještě zhorší segregaci Romů.
Žehranským příkladem se prý inspirují další obce a z oddělených osad vzniknou nekontrolovaná romská ghetta. Tyhle diskuse už ale neromští obyvatelé Žehry nechtějí prodlužovat.
„Je třeba si říct, že v každém vztahu, ať už partnerském nebo jiném, musí být jasně vymezená pravidla. Když není důvěry mezi partnery, co se týká peněz nebo nějakých aktivit, tak neexistuje dobré soužití. Finance musí být na prvním místě - všechno padá a končí na penězích," má jasno Miloš Pacovský.
Žehranské žehrání na nesnadné soužití s Romy je pochopitelné. Za humny stojí bezmála světoznámý Spišský hrad a i samotná Žehra je zapsaná na seznamu UNESCO. Turistika by obec mohla postavit na nohy, zatím ale nemá ani kanalizaci.
Ministerstvo vnitra už připravilo novelu, která rozdělení obce umožní. Neromští obyvatelé Žehry mají o svých budoucích plánech jasno, poslední slovo bude mít ale slovenská vláda, která musí rozdělení vesnice schválit.
