V čele CDU zůstává žena. Angelu Merkelovou po 18 letech střídá Annegret Krampová-Karrenbauerová

Novou předsedkyní německé Křesťansko-demokratické unie (CDU) se stala Annegret Krampová-Karrenbauerová. Ve druhém kole volby na sjezdu v Hamburku ji podpořilo 52 procent delegátů. Porazila tak bývalého poslance Friedricha Merze. Krampová-Karrenbauerová byla v minulosti premiérkou spolkové země Sársko, doposud působila jako generální tajemnice CDU.

Hamburk (Aktualizováno: 18:16 7. 12. 2018) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Annegret Krampová-Karrenbauerová, nová předsedkyně německé CDU. | Foto: Kai Pfaffenbach | Zdroj: Reuters

Pro Krampovou-Karrenbauerovou, které média přezdívají zkráceně AKK, se v rozhodujícím druhém kole volby vyslovilo 517 z 999 hlasujících delegátů. Její hlavní konkurent - bývalý šéf poslanců CDU/CSU Friedrich Merz - získal 482 hlasů, a skončil tak velmi těsně poražen. 

Z ‚Kohlovy dívenky‘ nejmocnější ženou světa. Angela Merkelová po 18 letech končí v čele CDU

Číst článek

„Volbu přijímám a děkuji za důvěru,“ řekla bezprostředně po zvolení Krampová-Karrenbauerová delegátům, kteří ji odměnili potleskem vestoje. „Byla to soutěž, již nám můžou jiné strany závidět,“ dodala. Hlasování bylo podle ní férové. 

Generální tajemnice CDU po zvolení poděkovala Merzovi i Spahnovi za férovou volební kampaň. CDU má být podle nové předsedkyně silnou stranou středu. „Velice by mě potěšilo, kdyby Jens Spahn a Friedrich Merz na tom se mnou spolupracovali,“ uvedla.

Merz zase straníky vyzval, aby teď novou předsedkyni plně podporovali. Po jednotě strany, kterou volba podle pozorovatelů do jisté míry narušila, volá také Krampová-Karrenbauerová.

CDU je podle Krampové-Karrenbauerové poslední velkou křesťanskodemokratickou stranou v Evropě. „Chci, aby to tak zůstalo, chci, aby tomu tak bylo i zítra,“ řekla šestapadesátiletá politička ještě před svým zvolením. Strana potřebuje ke zvládnutí výzev budoucnosti především odvahu.

Favoritka Merkelové

Jednu z prvních gratulací přijala z rukou kancléřky Angely Merkelové, která měla z volby viditelně radost. Dopředu sice neřekla, koho podporuje, ale všeobecně se předpokládalo, že to je právě Krampová-Karrenbauerová.

Zastává totiž spíše středovou politiku. Navíc nikdy neměla osobní spory s dnešní kancléřkou tak jako Merz, kterého v roce 2002 Merkelová k jeho nevůli vystřídala jako šéfa poslanců CDU/CSU. Podle mnohých jí to nikdy nezapomněl. Krampové-Karrenbauerové už gratulovali i předseda CSU Horst Seehofer a šéfka SPD Andrea Nahlesová, kteří se těší na dobrou spolupráci. 

Německá kancléřka na sjezdu promluvila k přítomným. „Nenarodila jsem se jako předsedkyně CDU. Je čas odejít,“ řekla. Po projevu se dlouhé minuty tleskalo vestoje. Straníci jí byli vděční za to, kam CDU dovedla.

Přála si ji i veřejnost

Šestapadesátiletou Krampovou-Karrenbauerovou chtělo podle téměř měsíc starého průzkumu pro televizi ZDF za předsedkyni 35 procent voličů CDU, zatímco dvaašedesátiletého Merze, který strávil poslední léta v byznysu, o dva procentní body méně. V celé populaci má Krampová-Karrenbauerová podporu 31 procent lidí a Merz 25 procent.

Očekává se, že její vítězství bude mít stabilizující vliv na vládní koalici CDU/CSU a sociálních demokratů (SPD), která by v případě úspěchu Merze podle mnohých nemusela vydržet.

Annegret Krampová-Karrenbauerová (*1962)

  • Pochází z katolické rodiny. Studovala právo a politologii na univerzitě v Trevíru a Sárské univerzitě. V roce 1990 získala magisterský titul v oboru politologie.

  • Do CDU vstoupila v roce 1981, od roku 2010 je členkou předsednictva strany.

  • Od září 1999 do března 2018 byla členkou sárského parlamentu, v letech 2000 až 2011 postupně zastávala post sárské ministryně vnitra, vzdělání a kultury a práce a sociálních věcí.

  • Od února 2018 byla generální tajemnicí CDU, do funkce ji zvolilo 98,9 procenta hlasujících. Před tím byla od srpna 2011 ministerskou předsedkyní druhé nejméně lidnaté spolkové země Sárska.

  • V čele křesťanských demokratů by se ráda soustředila především na výzvy digitalizace, vnitřní a sociální bezpečnosti nebo na vztahy uvnitř Evropské unie.

dok, kla, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme