Připevnili svorky a pustili proud. Čečenci dál mučí gaye a Moskva tiše souhlasí, varuje organizace
Čečensko letos na začátku roku obnovilo represe proti gayům, lesbám a bisexuálům: policisté je bijí, mučí elektrickým proudem, znásilňují a vyzývají jejich rodiny k „vraždám ze cti“. Uvádí to aktuální zprávy organizací na ochranu lidských práv. Vyšetřování ze stany Ruské federace, jíž je severokavzkazská republika součástí, přitom vázne a země čelí kritice za to, že nevyšetřila ani vlnu teroru z roku 2017, která vzbudila mezinárodní pobouření.
„Křičeli na mě. Jeden mě začal kopat, upadl jsem na břicho na podlahu… Další mě bil holí, od pasu dolů. Bil mě tvrdě v kuse asi pět minut. Potom jsem si musel kleknout na podlahu, na palce mi připevnili kovové svorky, otočili knoflíkem – nejprve pomalu, potom rychleji a rychleji. Moje ruce pokaždé vyletěly nahoru a prošla jimi nesnesitelná bolest. Přestal až tehdy, když jsem zakřičel, že mi praskne srdce. Sundali mi svorky, moje ruce byly těžké a já jsem se cítil jako mrtvola.“
Ruský deník, který se nenechá zastrašit ani džihádem. ‚Fungují jako rodina,‘ říká režisér snímku Novaja
Číst článek
Svědectví devětadvacetiletého Anzora, Čečence, kterého místní policie v lednu zadržela, protože ho považovala za gaye. Ve vazbě byl týden. Policisté ho týrali fyzicky i psychicky, na cele byl s narkomany a sympatizanty džihádu. Policie chtěla po Anzorovi doznání, že je gay. Říct měl také jméno svého partnera a potvrdit jména dalších mužů, které čečenské orgány považují za homosexuály.
Represe se opakují
Aktuální vlna represí proti lidem „podezřelým z homosexuální orientace“ začala v Čečensku, autonomní republice Ruské federace, loni na konci roku a přinejmenším do dubna pokračovala. Podle zpráv mezinárodních lidskoprávních organizací i ruských aktivistů je podobná vlně teroru, která vyšla najevo na jaře 2017.
Na věznění gayů (i domnělých) v koncentračních táborech tehdy upozornil nezávislý ruský deník Novaja Gazeta. Ten také loni v létě informoval o případech únosů těch, kterým se podařilo z Čečenska kvůli represím odjet. Sami novináři čelili vyhrůžkám smrtí a čečenští muslimové jim vyhlásili džhidád…
Bití, znásilnění, ponížení
Květnová zpráva organizace Human right watch (HWR) teď mluví o dalších nezákonných zadrženích, bití i mučení ze strany čečenské policie. „Byli zadrženi od tří do 20 dnů mezi prosincem 2018 a únorem 2019 na ministerstvu vnitra v Grozném,“ uvádí organizace, která přímo mluvila se čtyřmi muži, včetně zmíněného Anzora.
„Policisté je kopali. Byli holemi a polypropylenovými trubkami a třikrát nebo čtyřikrát je mučili elektrickým proudem. Jednoho znásilnili tyčí,“ stojí ve zprávě.
Po mužích chtěla policie prozradit jména dalších, zabavila jim i telefony. Anzora policie po týdnu ve vazbě předala rodině. Příbuzným a místnímu duchovními den poté policisté na stanici oznámili, že je Anzor gay a ostudou rodiny, a vyzvali k jeho vraždě. Muž raději ze země uprchl.
Odhalila teror v Čečensku. Vyhlásili nám džihád, je to jako v Charlie Hebdo, říká novinářka
Číst článek
Právě od rodiny čečenským homosexuálům hrozí často nebezpečí, nejsou totiž výjimečné takzvané „vraždy ze cti“, které mají rodinu „očistit“ od ostudy a opovržení. Společnost a stát často do zločinů rodiny tlačí.
Desítky zadržených, několik mrtvých
Podle lednové zprávy ruské nevládní organizace LGBT Network, která monitoruje represe proti sexuálním menšinám v Rusku, čečenská policie zadržela od prosince nejméně 40 lidí – muže i ženy, přičemž dva lidé měli na následky mučení zemřít. Zpráva HWR uvádí, že se ruské organizaci podařilo spolehlivě ověřit zadržení 23 mužů, skutečné číslo ale podle ní bude vyšší.
Čtyři přímá svědectví, která získala HWR se přitom shodují: v popisu vazby, zařízení, denního režimu, policejních funkcionářů i způsobu zacházení, kterému čelili. Muži popsali dny ve vazbě bez jídla a s nedostatkem vody, ostřihání dohola. Policisté muže ve vězení vystavovali svlečené před ostatními vězni a ponižovali.
Pětadvacetiletého Alberta letos v únoru varovali kolegové v práci, že se po něm sháněli „muž i v černých uniformách“. Z obavy o svou bezpečnost Albert z Čečenska na několik dní odjel, vyměnil si SIM kartu v telefonu, a když se do Grozného vrátil, přespal pár nocí u kamaráda.
Svědectví z Čečenska o vlně teroru proti gayům: vydírání, mučení a mizející lidé
Číst článek
Na konci února se vrátil do svého bytu i do práce. Domů mu pak vtrhli čtyři muži. „Věděl jsem hned, co jsou zač. Začali říkat: Jsi gay, buzna… Popíral jsem to. Začali mě bít, vyptávat se a říkal jména dalších gayů,“ popsal Albert HWR. Ve vazbě byl tři dny: s minimem vody, bez jídla, na podlaze. Policisté ho stejně jako Anzora bili. Nakonec ho propustili, nejspíš kvůli známostem.
Tichý souhlas Moskvy?
Autoritářský režim čečenského prezidenta Ramzana Kadyrova, který v autonomní republice prosazuje konzervativní islámské zákony, zprávy o nových represích popírá. Kadyrovův mluvčí v lednu agentuře Interfax řekl, že takové zprávy jsou lživé. „Je to absolutní lež. V daném období nedošlo v Čečenské republice k žádným zadržením na základě sexuální orientace,“ uvedl v lednu mluvčí Alvi Karimov.
Federální orgány podle Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda zatím na zprávu nereagovaly. Šéf ruské LGBT Network Igor Kočetkov podal trestní oznámení už v lednu, vyšetřování je ale podle něj laxní a neefektivní.
Tak konec konců popisuje HWR i postup ruských orgánů po vlně teroru z roku 2017, která vyvolala mezinárodní pobouření. „Nedošlo k žádnému skutečnému vyšetřování represím proti gayům z roku 2017, kdy čečenští policisté mučili desítky mužů, o nich se domnívali, že jsou homosexuálové,“ uvedla Rachel Denberová z HWR.
Ruský ministr spravedlnosti Alexander Konovalov loni v květnu dokonce prohlásil, že se „žádné gaye v Čečensku nepodařilo najít“. „Vyšetřování, které jsme zahájili (…) nepotvrdilo důkazy o porušení lidských práv a ani nenašlo žádné členy LGBT komunity v Čečensku,“ řekl Konovalov na schůzi pracovní skupiny OSN pro lidská práva v Moskvě.
Jinak hovoří prosincová zpráva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), podle které čečenské úřady perzekvují sexuální menšiny, útočí na obránce lidských práv, mučí je a týrá, zatímco ruská vláda místo ochrany svých občanů „spíše podporuje pachatele“.
‚Kriminalizace všedního života.‘ V Rusku je 236 politických vězňů, uvádí americká studie
Číst článek
Letos v lednu se pak 30 zemí, mezi nimi i Česká republika, připojilo ke stanovisku, ve kterém Rada pro lidská práva OSN vyjádřila „hluboké znepokojení nad zprávami o pronásledování LGBT lidí“ a vyzvala k důkladnému a nestrannému vyšetřování.
Laureát Havlovy ceny za mřížemi
S represemi se v Čečensku potýkají i lidskoprávní aktivisté. V březnu soud poslal na čtyři roky za mříže Ojuba Titijeva, důvodem má být držení drog. Podle obhajoby soud zcela opominul důkazy neviny obžalovaného.
Titijev, kterému loni v říjnu udělila Rada Evropy Cenu Václava Havla za lidská práva, vede v čečenské metropoli Grozném pobočku Memorialu, jedné z nejstarších ruských organizací na ochranu lidských práv, která vznikla již v roce 1987. Do čela organizace se postavil po vraždě novinářky a obhájkyně lidských práv Natalje Estěmirovové v roce 2009.
Memorial v minulosti vydal několik zpráv o únosech a mučení v Čečensku, stejně jako o pronásledování homosexuálů. Kadyrovův režim aktivisty organizace označuje za agenty placené Západem a za nepřátele lidu.
