Lidskoprávní Cenu Václava Havla získal turecký disident Kavala. Odsoudili ho na doživotí

Cenu Václava Havla za lidská práva získal za letošní rok turecký disident a filantrop Osman Kavala, informovala v pondělí agentura AFP. Ocenění uděluje Rada Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77 od roku 2013.

Štrasburk Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Turecký disident a filantrop Osman Kavala

Turecký disident a filantrop Osman Kavala | Zdroj: Profimedia

Šestašedesátiletý Kavala je odpůrcem tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. V roce 2017 byl zatčen a v roce 2022 tureckými soudy odsouzen k doživotnímu vězení za údajný pokus svrhnout vládu financováním protestů z roku 2013. Podnikatel a mecenáš vinu popírá.

Evropský soud pro lidská práva (ECHR), který spadá pod Radu Evropy, v roce 2019 konstatoval, že věznění Kavaly je v rozporu s úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, a vyzval k disidentovu propuštění. Jelikož Turecko rozsudek nenaplnilo, zahájila Rada Evropy řízení, jež může skončit až pozastavením tureckého členství v této organizaci.

25:56

Svoboda slova u nás není ohrožena, říká Gruber, nový ředitel české Amnesty International

Číst článek

Finalisty letošní ceny byli kromě Kavaly polská právnička a aktivistka Justyna Wydrzyńská, která bojuje za právo žen na potrat, a Jevhen Zacharov, obránce lidských práv z Ukrajiny.

Vznik Ceny Václava Havla, která vyzdvihuje mimořádný počin v oblasti ochrany lidských práv v Evropě i mimo ni, ohlásila Nadace Charty 77 společně s Knihovnou Václava Havla v prosinci roku 2011, po úmrtí bývalého českého a československého prezidenta. Obě instituce se na udělování ceny později dohodly s Parlamentním shromážděním Rady Evropy, které udělovalo svou cenu za lidská práva od roku 2007.

Loňským, tedy jubilejním desátým laureátem ceny se stal ruský novinář Vladimir Kara-Murza, který byl letos odsouzen na 25 let do vězení. Ruský soud jej shledal vinným mimo jiné z vlastizrady a „šíření nepravdivých informací“ o ruské armádě.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme