Cenu Václava Havla získal jako první v historii běloruský aktivista Bjaljacki
Běloruský aktivista Ales Bjaljacki se stal historicky prvním laureátem mezinárodní Ceny Václava Havla za lidská práva. Ve Štrasburku to oznámil předseda Parlamentního shromáždění Rady Evropy Jean-Claude Mignon. Vítěz dostane kromě trofeje a diplomu také finanční odměnu ve výši 60 tisíc eur, tedy více než jeden a půl milionu korun.
Šéf největší běloruské organizace na ochranu lidských práv Vjasna ale nemohl převzít ocenění sám. Je totiž ve vězení za údajné daňové úniky a ve Štrasburku ho zastupuje jeho žena Natalija Pinčuková. Uveznění Bjaljackého v roce 2011 vyvolalo nesouhlas řady zemí. K jeho propuštění vyzvala Bělorusko oficiálně i Česká republika.
„My jako organizace lidských práv pomáháme všem, kdo vystupují proti režimu. Sami také otevřeně poukazujeme na to, že co se dnes v Bělorusku odehrává, není normální. Tuto situaci je potřeba změnit. Kdy takové změny nastanou? Doufáme, že nebudeme muset dlouho čekat,“ svěřil se Bjaljacki ještě před odchodem za mříže.
Odborník na postsovětské země a komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák přiblížil běloruského aktivistu Alese Bjaljackého
Dnes 51letý běloruský aktivista Ales Bjaljacki vystudoval literaturu. Jako humanitně vzdělaný člověk se na počátku 80. let pustil do boje s tehdy ještě sovětským režimem. Za organizování demonstrací se v roce 1988 dostal poprvé do vězení.
V roce 1996, dva roky po nástupu Alexandra Lukašenka k moci, založil Bjaljacki Centrum lidských práv Vjasna, tedy Jaro. „Lidé typu Bjaljackého už si tenkrát uvědomovali, kam se patrně ten jeho režim pošine, byť to ještě nebylo tak hrozné,“ říká odborník na postsovětské země a komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák.
Bjaljacki se stal v roce 2007 viceprezidentem Mezinárodní federace lidských práv. Získal také řadu ocenění. „Každý takovýto akt samozřejmě opozičním silám pomůže, ale zároveň bych řekl, že to má vlastně daleko větší zvuk a význam ve světě než v samotném Bělorusku,“ upozorňuje Dvořák na to, že běloruská opozice je slabá a roztříštěná.
S Cenou Václava Havla to ale možná bude trochu jiné. „Běloruská opozice samozřejmě k lidem Havlova typu vzhlíží a bude to tedy pro ni ocenění i v tomto ohledu,“ dodává Dvořák.
Cena za mimořádné počiny
Součástí dnešního slavnostního aktu byl krátký film, který připomněl bývalého českého prezidenta Václava Havla jako evropského státníka. Mluvila o něm i laureátova žena Natalija Pinčuková. Její muž prý Havla vždy považoval za svého duchovního rádce.
Ocenění, které nese Havlovo jméno, nahrazuje Cenu lidských práv Parlamentního shromáždění Rady Evropy. Uděluje ho Rada Evropy ve spolupráci s Nadací Charty 77 a Knihovnou Václava Havla.
Iniciátorem přejmenování Ceny lidských práv byl zakladatel Nadace Charty 77 František Janouch. „Připadalo mi to jako naprosto přirozené, že jsem povinován příteli touto službou. Začali jsme o té věci diskutovat a ukázalo se, že Rada Evropy má cenu pro lidská práva, která tak nějak nebyla dost známá,“ vysvětluje.
Cenu Václava Havla může získat jednotlivec, nevládní agentura nebo instituce, která se zasazuje o ochranu lidských práv v Evropě i mimo ni. Podle autorů myšlenky má v dobrém slova smyslu konkurovat Sacharovově ceně udělované Evropským parlamentem.
