Češi v třídění odpadu daleko zaostávají za západními zeměmi
Pečlivě třídíte doma papír, plasty nebo sklo? Máte pocit, že jste udělali pro životní prostředí dost? Vy možná ano. Při pohledu na evropské statistiky je ale vidět, že by se dalo recyklovat rozhodně lépe. Podle statistik se u nás vytřídí něco přes 20 procent komunálního odpadu. V Německu, Rakousku, Belgii nebo Nizozemí je to více než 50 procent. A právě v sousedním Německu bychom se mohli inspirovat.
V Německu platí, že ne vše použité musí skončit v popelnici. Kromě lahví od piva se zálohují i plastové láhve od limonád a minerálních vod, plechovky a dokonce i skleničky od jogurtů. Záloha dělá 25 centů, což je přibližně šest a půl koruny.
V každé větší samoobsluze pak najdete koš nebo kontejner, kam můžete vyhodit použité baterie. Větší staré elektronické spotřebiče můžete odvézt do sběrných dvorů nebo si odvoz objednat. V takovém případě za to ovšem něco zaplatíte.
Na koše na tříděný odpad narazíte téměř všude. Do žlutých kontejnerů se nehází pouze plasty jako u nás, ale také konzervy nebo hliníkové věci. Sklo se pak dělí na bílé a barevné. Papír je samozřejmostí. Samostatná popelnice je vyhrazená biologickému odpadu. To ostatní je ‚restmühl‘, tedy zbytek.
Rakušané recyklují i kuchyňský olej. Třídění odpadu je tam samozřejmost
Číst článek
„Třídění odpadu může být pro cizince zpočátku trochu oříškem. Dodnes mám schovaný úřední dopis od správce domu, ve kterém bydlím. V tom mi píše, že jsem byla několikrát spatřena, jak vyhazuji odpad v nesprávných hodinách. Sklo a plasty, jejichž vyhazování může být hlučnější, se totiž mohou vyhazovat pouze od sedmi do třinácti a pak až od tří do dvaceti hodin. A běda, kdyby vás někdo spatřil vyhazovat sklo o víkendu,“ říká zpravodajka ČRo v Německu Klára Stejskalová.
