„Já osobně jsem po brexitu nepocítila žádnou změnu, ale slyšela jsem od spousty jiných nejenom Čechů ale i Poláků, že se k ním lidé najednou chovají jinak. Já jsem se s tím naštěstí zatím nesetkala, ale mám strach, že kdybych si sháněla novou práci a na životopisu by viděli cizí jméno, prostě by mě dali na hromádku odmítnutých, protože neví, co se s námi stane," říká Irena Jonesova.

V anglickém Birminghamu žije už dvacet let, vdala se tady, má zde děti. Pracuje v administrativě ve škole. Stále má ale pouze české občanství a všechny změny po brexitu se jí budou bezprostředně dotýkat.

Mnohé napoví výsledky čtvrtečních voleb. Zatímco Labouristé avizovali, že hodlají zachovat občanům Evropské unie žijícím v Británii stejná práva jako dosud, Konzervativci naznačují, že by to pracovníci ze zahraničí mohli mít podstatně těžší.

„Mám hodně kolegů cizinců. Je to divné, protože Anglie a Birgmingham jsou úplně mezinárodní. Nevím, jak se mohl brexit stát," říká Jason, který se za dvacet let manželství naučil obstojně česky.

Většina politických stran mluví teď před volbami o omezení pracovní migrace do Británie. Co bude s těmi, co tady už žijí, bude záležet na podmínkách brexitu. Jestli bude tvrdý, jak chtějí Konzervativci, nebo mírnější, jak prosazují Labouristé. Na každý pád Irena a její rodina už myslí i na to nejhorší: na případný odchod z Velké Británie.

„Určitě jsme o tom přemýšleli. Hlavně ze začátku, kdy se začaly dít všelijaké věci, manžel říkal, že kdyby něco, tak se hned stěhujeme. Děti samozřejmě nechtějí, narodili se tu, chodí tu do školy, mají tu kamarády, ale uvidíme, co se bude dít dál. Kdyby nám nic jiného nezbylo, tak bychom asi museli," říká Irena. 

Jaromír Marek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít