Unijní energetičtí ministři hledají, jak stlačit ceny elektřiny. ‚Shoda bude velmi vysoká,‘ věří poradce
Očekávaná opatření na snížení cen elektřiny v Evropské unii, to je hlavní téma páteční mimořádné rady, kterou svolalo české předsednictví v čele s Jozefem Síkelou (za STAN). Sám ministr vstupuje do jednání ambiciózně. Podle diplomatů má pozice pro debaty přichystané a neočekávají se zásadní zádrhely. Naopak s lehkou skepsí vyhlíží radu výzkumník Institutu pro evropskou politiku Vít Havelka.
Evropští ministři zodpovědní za energetiku usednou v pátek k jednání o sérii opatření, která se týkají především snížení cen elektřiny. Po mimořádném jednání v červenci, při němž se zabývali plynem a dojednali dobrovolné patnáctiprocentní úspory, přichází na řadu další fáze.
Závěry už budou legislativně závazné. Prvotní debata už totiž proběhla 9. září, po které unijní státy vyzvaly Evropskou komisi, aby přišla s návrhy možných opatření. Ze zadání tak vyplynulo: pětiprocentní úspory elektrické energie v nejvytíženějších hodinách, omezení příjmů výrobců elektřiny vyráběné z neplynových zdrojů, kteří nyní mají nebývalé zisky v souvislosti s rekordním růstem cen nebo solidární příspěvek fosilních firem pro průmysl.
Milníky unijních energetických opatření: covid, zelená alternativa, ruský útok a hledání shody
Číst článek
„Budu se snažit, abychom se posunuli dopředu, aby se teze – jak jsou navrženy teď – ještě dál dopracovaly a schválily,“ komentoval na brífinku před odletem do Bruselu novináře ministr průmyslu a obchodu Síkela.
„Hlavním cílem je, abychom vyslali jasný signál, že v Evropě bude pro domácnosti i pro firmy dostatek energie za přijatelné ceny. V této oblasti máme čtyři konkrétní návrhy,“ avizoval.
V pátek večer pak plánuje představit finální rozhodnutí, na kterých se státy sedmadvacítky shodnou. Doufá, že výstupem mimořádné rady bude i nastínění toho, jak bude unijní systém trhu s energiemi fungovat do budoucna.
„Za úspěch bych považoval, pokud by byla nalezena nějaká jasná a detailní shoda na tom, jak problém energií řešit,“ předestřel pro iROZHLAS.cz analytik Vít Havelka.
Program jednání
Komise navrhla stanovit nejvyšší příjem za elektřinu vyráběnou ze solárních, větrných, jaderných, hnědouhelných zdrojů či biomasy na 180 eur za megawatthodinu. Veškeré peníze nad tuto cenu by následně měly být k dispozici státům na jejich podpůrná opatření. Celkem by se tímto způsobem měla vygenerovat částka kolem 140 miliard eur.
České předsednictví nyní na základě připomínek členských států připravilo finální variantu, kterou dostanou v pátek ministři.
Ve zbytku týdne mě v Bruselu čeká dvojboj. Zítra povedu Radu ministrů pro konkurenceschopnost, v pátek bude následovat zásadní mimořádná Rada EU o opatřeních, jak pomoci 🇪🇺 firmám a domácnostem s vysokými cenami energií. Dnes začínáme klasicky poradou s kolegy z @Czechia in the EU.
19:21 – 28. 09. 2022
K původnímu komisnímu návrhu je skeptický výzkumník neziskového think-tanku EUROPEUM. Může podle něj nastat problém právě s nastavenou hranicí 180 eur, protože některé členské státy volají po větší cenové flexibilitě, uvedl Havelka.
Další problém, o kterém si myslí, že bude nutné vyřešit, je otázka redistribuce peněz ze zastropování: „Státy, které produkují víc, než spotřebovávají, a vyváží elektrickou energii do zahraničí, by měly vyšší zisky. Je tedy nutné redistribuovat výnosy v rámci Evropské unie tak, aby jednotlivé členské státy, které tu energii spotřebovávají, měly ze zastropování dostatek financí.“ Teoretická cenová flexibilita by totiž mohla narušit jednotnost unijního trhu, která je v tomto ohledu klíčová.
Nicméně právě na legislativě podle ministerského poradce v energetických otázkách Tomáše Prouzy shoda bude. Přestože ji nepředpokládá úplnou, má být hodně vysoká, tvrdil serveru iROZHLAS.cz.
Pobaltské státy jsou závislé na dodávkách elektřiny z Ruska. Podle estonské premiérky hrozí zemi blackout
Číst článek
„Myslím si, že na straně členských zemí je vůle veliká,“ pronesl před jednáním také ministr Síkela.
Schvalování opatření v oblasti energetiky se na unijní úrovni řídí kvalifikovanou většinou, není tedy potřeba mít stoprocentní podporu. „Předpokládáme, že s rozumnými zeměmi se dohoda dá udělat. Pokud tam někdo jako Maďarsko bude chtít bouchat pěstičkou do stolu, tak je to sice jejich plné právo, ale je to kvalifikovaná většina a pokud nechtějí, je to jejich problém, ale ne nás jako předsednictví,“ doplnil Prouza.
Za velmi důležitou a přínosnou součást debaty považuje opatření, která mají část peněz navrátit do státních rozpočtů. „Protože vždycky si všichni chtějí dělat kompenzační programy a nikdo na to nemá peníze. Což se vyřeší tímto,“ řekl s tím, že právě tuto část pátečního jednání považuje za stěžejní.
Strop elektřiny
Zásadní změnou, kterou mají ministři v pátek schválit, je zastropování cen elektrické energie na 180 eurech za megawatthodinu. „Bude stejné zatížení všech producentů elektřiny po celé Evropské unii,“ vysvětlil Pouza.
„Je to zastropování zisku, ne zastropování ceny pro konečného spotřebitele,“ doplnil. To si už bude řešit každý unijní stát lokálně sám, spadá to do kompetence členských zemí.
Domácnosti – spotřebitele mají před dopady energetické krize ochránit dva stropy: kromě unijního také ty národní. „Je velmi důležité si uvědomit, že evropské a národní řešení na sebe přímo navazují a jedno bez druhého by nemohlo existovat,“ zdůraznil výzkumník EUROPEA a spolupracovník projektu České zájmy v EU Havelka. Zároveň je nutné si podle něj uvědomit, že cenu pro koncového zákazníka řeší sociální politika konkrétních států.
„EU v zásadě rozváže členským státům ruce a jejich vlády budou moci mnohem efektivněji bojovat s vysokými cenami. Myslím, že navržená řešení jsou elegantní – zachovávají podstatu jednotného trhu a zároveň umožňují ceny vrátit na alespoň trochu únosnou míru,“ komentoval.
Jak budou tyto dvě roviny spolu fungovat, objasňuje grafika projektu České zájmy v EU.
Trochu stranou hlavních bodů páteční rady je pak debata o plynu. Podle Síkely se například diskutuje o tom, že by se zvlášť určovala cena pro plynové elektrárny, kde elektřina vychází kvůli vysoké ceně plynu nejdráž, a zvlášť pro další levnější zdroje, zejména se jedná o oddělení plynu a ostatních zdrojů. Cena by se počítala průměrem cen jednotlivých zdrojů a jejich objemem (podílem na celkové výrobě). Tím pádem by nastalo dramatické snížení cen, uvedl v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce.
Nesouhlasil s ním bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Ten řekl, že podle něho tento návrh na půdě EU neprojde. Měl by se prý změnit systém určování cen na evropské burze a také alespoň dočasně zbavit výrobce elektřiny zátěže z emisních povolenek.
Podíl dodávek ruského plynu do EU klesl na devět procent, řekla v projevu von der Leyenová
Číst článek
Složitější jednání členských zemí unie se dají předpokládat právě na téma zastropování jeho ceny. Bude se však jednat o prvotní velkou unijní debatu na toto téma, ze kterého má vzejít opět výzva Evropské komisi, jakým směrem se členské státy v této oblasti chtějí ubírat.
V reakci na výstupy pátečního jednání následně členské státy vyzvou komisi, aby sepsala legislativní návrh do poloviny října. Ministři budou mít následně prostor o nich jednat na neformálním setkání, které je do Prahy svolané na 11. až 12. října a na konci měsíce se sejdou na řádné Radě opět v Bruselu.
Ve hře jsou tři varianty. Zastropovat všechen plyn, omezit se jenom na ten ruský nebo iberský přístup, kdy se dotuje plyn na výrobu elektrické energie, aby konečný zdroj nebyl tak drahý.
V unii v posledních týdnech sílí hlasy, že by se mělo přistoupit i k tomuto kroku. Ale zatímco pro část států je to nutné další opatření, jiné v tom vidí problém a hranici, za kterou už nechtějí jít.
Spor o plyn
Zástupci vlád Francie, Itálie, Španělska, Polska, Slovenska a další desítky zemí z různých částí Evropy už vyzvali k přípravě cenového stropu na plyn. „Abychom si poradili s vysokými cenami plynu, musíme řešit cenovou nestabilitu, aniž bychom ohrozili bezpečnost dodávek,“ uvedla ve středu belgická ministryně energetiky Tinne van der Straettenová, jedna ze signatářek výzvy k zastropování.
Německo, Nizozemsko či severské země naproti tomu tvrdí, že strop na cenu plynu může ohrozit dodávky této již tak nedostatkové suroviny.
Stoltenberg: Poškození Nord Streamů je sabotáž. Spojenci budou na úmyslné útoky reagovat rázně
Číst článek
„Většina členských zemí se shodla na tom, že nechceme stropovat import ruského plynu, protože ruský plyn už dnes není cenotvorný,“ vysvětloval ministr Síkela, proč je podle něj tato možnost již stranou pozornosti.
Naproti tomu vnímá vůli z Norska, které je dle jeho slov připraveno o zastropování cen norského plynu jednat. „Pokud by se něco podobného podařilo vyjednat i s významnými exportéry, třeba zkapalněného zemního plynu na bázi společné platformy, velmi by to pomohlo,“ poznamenal.
Nicméně otázku omezení ruského plynu opět zvedly události posledních dní, zejména pak podmořské výbuchy plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2. Kvůli aktuálnosti se to tak může stát zdrojem průtahů pátečního mimořádného energetického jednání. Švédové a Dánové totiž chtějí členským zemím předat nové informace ohledně vyšetřování, sdělil serveru iROZHLAS.cz Prouza.
„Mění to celou dynamiku. Doteď to byla jenom manipulace Ruska s cenou, ale najednou přišel fyzický útok na infrastrukturu na území EU,“ poznamenal.
