Právě skončil tiskový brífink Evropské unie, který byl v české režii, a šéf českých vyjednavačů Ladislav Miko ještě dovysvětluje pozici evropské sedmadvacítky pro zahraniční média. Za Evropskou unii se osobně sešel i s generálním tajemníkem OSN Antoniem Guterresem.

 „Velmi mě to potěšilo z hlediska, řekněme, otevřenosti diskuse a prostoru, který jsme dostali. Potěšilo mě, že se do diskuse dostala i otázka biodiverzity půdní. Nejenom, že sám jsem půdní biolog, ale protože opravdu věřím, že to souvisí s tím, jak funguje naše zemědělství a tak dále,“ líčí Miko.

Ale hlavním úkolem je koordinovat interní diskuse mezi členskými zeměmi a pak navenek prezentovat postoje za celou Evropskou unii.

„My tady máme v podstatě z hlediska Evropy, ale vlastně kvůli pozici Evropy ve světě, i z hlediska světa, roli docela klíčovou. Všechny oči se upírají na nás, protože nás vidí samozřejmě jako Evropu, ne jako Českou republiku,“ říká Ladislav Miko.

„Úkol zkoordinovat věci, kdy nemůžeme udělat žádný krok bez toho, abychom měli celkový souhlas všech členských zemí, je extrémně náročný. Máme koordinační setkání každý den minimálně jednou, někdy dvakrát i třikrát. V Bruselu, co trvá třeba i půl nebo tři čtvrtě roku, tak my na to máme někdy dvě hodiny. A musíme to zvládnout,“ vysvětluje.

Od jím vedené delegace Evropské unie v Montrealu mnozí očekávají, že bude lídrem, pokud jde o snahu světa degradaci živé přírody zastavit a tento trend zvrátit. 

Nejenom na papíře

„Evropská unie už pracuje na tom, aby chránila přírodu na 30 procentech svého území a 10 procent chránila striktně. To by měla plnit, ale zároveň i být vůdčí silou na globální úrovni,“ myslí si Ursula Bittnerová, která má na konferenci OSN o biodiverzitě na starosti evropskou agendu za Greenpeace.

„Viděli jsme tu, že některé země chtěly znění návrhu změnit, aby mohly na svém území ochranu oslabit. Tady vidím roli Evropské unie, aby dala pozor na to, že to nebude ochrana jen na papíře,“ dodává.

Upozorňuje také, že podle studií její organizace je deklarovaná ochrana přírody zatím jen na papíře do velké míry i v Evropě.

„Taky by ale Evropa měla vyhradit co nejvíc peněz na ochranu živé přírody ve světě. Ty může získat třeba změnou svých zemědělských dotací. A odhad je takový, že celosvětově lze okamžitě získat 500 miliard dolarů jen tím, že zrušíme dotace činností, které přírodě škodí,“ uzavírá Ursula.

Dagmar Zíková z českého ministerstva životního prostředí má v Montrealu na starosti právě oblast financí.

„V oblasti financování biodiverzity se očekávají jedny z nejobtížnějších jednání,“ říká.

Zíková moderuje debatu o nich v rámci Evropské unie a přístupy se velmi různí.

„Od zemí, které jsou bohatší, jsou připraveny dát větší finanční prostředky na ochranu biodiverzity, až po ty, které, zvlášť v době různých krizí, jsou opatrné. Takže naše role je tyto protichůdné názory nějakým způsobem spojovat a hledat kompromis,“ popisuje Zíková.

„Velmi důležité je nejenom nalézt kompromis mezi námi, v rámci Evropské unie, kde se dobře známe a jsme v pravidelném kontaktu, ale nalézt řešení, které poté bude akceptováno na multilaterálních jednáních, což je mnohem obtížnější, protože z různých regionů světa přichází názory, které jsou radikálně jiné než pozice Evropské unie a kompromis se jedná těžko a vyžaduje opravdu velké nasazení a odhodlání,“ dodává.

Dílčích témat je tu přitom přes dvacet. A jestli se země světa dokážou shodnout na efektivním plánu, jak se pokusit zachránit světovou přírodu, to bude hodně záležet i na výkonu českého týmu.

Jan Kaliba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít