Nejen Česko. Kvůli evakuaci Afghánců čelí kritice vládní politici i v Nizozemsku či Švédsku
S pádem Kábulu se státy světa ocitly před novou, urgentní výzvou – jak a kolik vlastně lidí co nejrychleji dopravit z Afghánistánu, který padl do rukou radikálního hnutí Tálibán. Podobně jako v Česku se ani v dalších evropských státech neobešel průběh evakuace afghánských tlumočníků a spolupracovníků ambasád bez kritiky. Zdá se, že Česko v misi nakonec víceméně obstálo, velké množství afghánských spolupracovníků ale stále zůstává v ohrožení.
Když v neděli ráno dorazili afghánští pracovníci nizozemské ambasády v Kábulu do svých kanceláří, nestačili se divit. Budova velvyslanectví totiž zůstala de facto opuštěná.
Zatímco nizozemští diplomaté, pracující v afghánském hlavním městě, byli už v té době přesunuti na bezpečnější místo v Kábulu, desítky afghánských zaměstnanců a jejich příbuzní zůstali podle nizozemského deníku NRC Handelsblad bez pomoci. O evakuaci jim nikdo neřekl ani slovo.
Strach, slídění v mobilech, náboženské pořady místo telenovel. S Tálibánem zavládly nové pořádky
Číst článek
Kvůli náhlému opuštění ambasády se nizozemská vláda dostala pod ostrou palbu opozice. Ministerstvo zahraničí následně chybu přiznalo a vysvětlilo, že situace byla způsobená dodržováním bezpečnostních protokolů a „selháním komunikace“, brání se ale tím, že tak rychlý pád Kábulu nikdo nečekal.
„Špatně jsme vyhodnotili situaci,“ uznala během úterního jednání nizozemského parlamentu ministryně zahraničí Sigrid Kaagová. Zároveň ale dodala, že pokud by někdo dokázal takovou situaci předem odhadnout, zasloužil by si Nobelovu cenu.
Pro zaměstnance ambasády následně nizozemská vláda vypravila několik vojenských speciálů, ani jeden z nich však nedokázal ohrožené lidi z Afghánistánu dostat pryč.
„Je to hrozné, mnozí z nich už čekali se svými rodinami před odletovými bránami,“ stěžovala si Kaagová po úterním pokusu o evakuaci, který se však nezdařil kvůli chaosu na mezinárodním letišti.
Podle šéfky nizozemské diplomacie nedovolily americké ozbrojené síly, které zajišťují ochranu kábulského letiště, žádnému z Afghánců, aby prošel odletovými branami až k leteckému speciálu. Letoun se na ploše zdržel jen asi půl hodiny a následně odletěl.
Afghánský velvyslanec v Praze: Nechci pracovat pod vlajkou Tálibánu. Nikdy
Číst článek
Kromě afghánských zaměstnanců nizozemského velvyslanectví chce Nizozemsko ze země evakuovat i jejich rodiny a také tlumočníky a další Afghánce, jejichž životy mohou být v ohrožení, protože pracovali pro Nizozemsko nebo nevládní organizace. Podle agentury Reuters to je zhruba 1000 lidí, otázkou ale zůstává, do jaké míry budou záchranné operace nakonec úspěšné.
Pozdější let stroje C-17, který společně provozují státy NATO, byl o něco úspěšnější. Do gruzínské metropole Tbilisi ve středu dopravil 35 Nizozemců, afghánští tlumočníci a další spolupracovníci nizozemské ambasády ale na palubě opět nebyli.
„Stále máme protichůdné zprávy, ale zdá se, že Afghánci by se nyní měli dostat do odletových bran. Pokusíme se co nejdříve dostat místní pracovníky, tlumočníky a jejich rodiny na palubu západních armádních letadel. Spojené státy to povolí,“ vyjádřila naději nizozemská ministryně obrany Ank Bijleveldová podle agentury Reuters.
Odchod po švédsku
Podobná kritika jako na nizozemské představitele míří také na vládu ve Švédsku. Severskému království se jen několik hodin po příchodu Tálibánu podařilo dostat 19 zaměstnanců velvyslanectví v Kábulu do katarské metropole Dauhá, odkud byli dopraveni do Švédska.
Odborník na islám Pelikán: Západní generálové se nechali v Afghánistánu vodit za nos
Číst článek
Afghánští spolupracovníci ale v zemi zůstali. Část z nich se následně spojila s deníkem Expressen, pro který popsali, jak je jejich švédští kolegové nechali na ambasádě po příchodu Tálibánu opuštěné.
„Nevíme, co se děje. Nechali nás v kanceláři, kde jsme pracovali… Snažili jsme se je zkontaktovat, nezvedali nám ale telefony a zablokovali naše e-mailové adresy,“ stěžovali si afghánští zaměstnanci švédské ambasády v e-mailu, který zaslali do redakce listu Expressen.
„Naše životy jsou v nebezpečí, Švédsko by se nemělo držet svého byrokratického systému a upřednostnit naše životy před právem,“ cituje server The Local obsah výpovědi, ve kterém Afghánci dodávají, že Tálibán „prohledává jeden dům po druhém a hledá ty, kteří pracovali pro zahraniční ambasády“.
Na otázku, kdy budou afghánští spolupracovníci ze země evakuováni, švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová na pondělní tiskové konferenci odpověděla, že na letišti v Kábulu panuje chaos. „V současné době se soustředíme na naše lokální zaměstnance, jejich rodiny a ty, kteří dříve pracovali pro ozbrojené síly,“ dodala švédská ministryně.
Kolik lidí chce Švédsko z Afghánistánu celkem evakuovat, ale novinářům nesdělila.
„Řeknu to, až evakuace skončí,“ uvedla Lindeová s tím, že upřesnění počtu by pro dotčené Afghánce mohlo znamenat bezpečnostní riziko. Nutno ale dodat, že velká část evropských zemí je v uvádění celkového výčtu evakuovaných mnohem specifičtější.
Sedm zachráněných
Někteří občané Nizozemska a Švédska byli po vpádu Tálibánu do Kábulu převezeni do Evropy za pomoci letounu, který kvůli záchraně lidí do Afghánistánu vyslalo Německo, ani to se však na počátku nevyhnulo kritice.
Proč padl Kábul tak rychle? Roli sehrála morálka Afghánců, chybějící platy, munice i špatná strava
Číst článek
Jeho první evakuační let totiž dokázal dopravit do bezpečí pouhých sedm lidí, přestože udávaná kapacita vojenského stroje byla 114 míst. Němečtí představitelé to opět vysvětlovali tím, že na letišti panoval chaos, proto se větší počet lidí na palubu nedostal.
„Na palubě těchto letadel by nemělo zůstat jediné místo volné – také proto, že nikdo neví, jak dlouho se podaří tento letecký most udržet,“ kritizoval omezený počet přepravených lidí z Afghánistánu poslanec německé strany Zelených Tobias Lindner.
Po prvotním selhání se však Německem vypravené letouny daří plnit na maximum. V každém z dalších evakuačních letů už sedělo více než 120 lidí, záchrana lidí uvízlých v Kábulu přitom dál pokračuje.
„Vezmeme každého, kdo se do letadla vejde,“ přislíbila v úterý německá ministryně obrany Annegret Krampová-Karrenbauerová ze strany CDU kancléřky Angely Merkelové. Dodala, že místa v německých letadlech jsou určená nejen pro německé občany a německé spolupracovníky, ale také občany spojeneckých zemí.
První let z Austrálie
Po počátečních obtížích se daří zvyšovat počet evakuovaných také Česku, které tak v porovnání s některými dalšími zeměmi podle komentátorů nakonec obstálo.
Ve středu odstartoval z kábulského letiště už třetí český evakuační letoun se 62 lidmi na palubě – mezi nimi afghánští tlumočníci nebo držitelé trvalého pobytu v České republice, a čtyři Afghánci, o jejichž přepravu požádalo Slovensko. Během předchozích dvou letů dopravily evakuační speciály do Česka celkem 133 lidí.
Washington měl podle amerického deníku informace o síle Tálibánu. Varování přicházelo už v červenci
Číst článek
Například Spojenému království se doposud podařilo evakuovat kolem 2000 Afghánců a přes 300 britských občanů, v případě Spojených států to je dohromady více než 3000 lidí.
Svůj první evakuační let ve středu uskutečnila Austrálie, z rozbouřeného Afghánistánu však odvezla pouhých 26 lidí. Jde převážně o australské občany, na základnu ve Spojených arabských emirátech se spolu s nimi ale dostalo i několik Afghánců.
Podobně jako většina ostatních států ale také australská vláda slibuje, že v příštích dnech evakuace ohrožených osob z Afghánistánu posílí.
„Není to jednoduchý proces. Tohle byl první z mnoha letů, které se budou odvíjet od počasí a povolení. Vyvezeme co největší počet lidí, co nejrychleji a nejbezpečněji dokážeme,“ přislíbil australský premiér Scott Morrison.
