Česko chce kvůli aféře s technickou solí změnit systém varování EU

Česko-polský spor o technickou sůl a její přidávání do potravin se přesunul i na evropskou půdu. Češi na jednání ministrů zemědělství upozornili, že unijní systém rychlého varování pro potraviny nefunguje, jak by měl. Podobná selhání v předávání informací, jaká předvedlo Polsko, by se tak mohla kdykoli opakovat.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V Česku se testuje polská sůl i potraviny s obsahem soli

V Česku se testuje polská sůl i potraviny s obsahem soli | Zdroj: ČTK

Česko ministrům zemí EU prezentovalo zkušenosti s polskými potravinami, které byly kontaminované technickou solí. Připomnělo také neochotu Polska dát seznam výrobků, které mohou tuto sůl obsahovat.

To ukazuje, jaké má systém rychlého varování pro potraviny mezery. Počítá se totiž s tím, že každý stát, který zjistí nějaké vady u potravin nebo krmiv, o tom neprodleně informuje Evropskou komisi.

Přehrát

00:00 / 00:00

Česko upozornilo na chyby v systému varování před vadnými potravinami, informuje bruselský zpravodaj ČRo Pavel Novák

To se ale v případě Polska a technické soli u potravin nestalo. Česká potravinářská inspekce nedostala seznam výrobků, které mohou závadnou sůl obsahovat a měly by tedy být staženy z trhu.

„Členské státy mají povinnost transparentním způsobem informovat ostatní členské státy v případě vzniku rizika. To riziko evidentně vzniklo, protože jinak by Poláci nestahovali výrobky z trhu. Chceme upozornit, že takový přístup by mohl znevěrohodnit evropský systém bezpečnosti potravin. A to by bylo velice nemilé pro Evropu samotnou, ale možná i ve vztahu vůči třetím zemím,“ vysvětluje náměstek ministra zemědělství Martin Hlaváček.

V systému nejsou jasné nástroje k vynucení předávání informací o závadných potravinách, a proto nyní nelze polské orgány donutit, aby řekly, kterých potravin se nebezpečí kvůli technické soli týká. Není ani jasné, co se stane, když některý stát svou oznamovací povinnost nesplní.

Pravidla vznikla ještě před přistoupením středo- a východoevropských států. Počítá se v nich s tím, že dozorové orgány budou solidní a ne že budou zapojené do špatného zacházení s potravinami, jako to bylo v Polsku.

Připomínky Čechů si bere za své i Evropská komise. Chce vypracovat změnu pravidel pro rychlé varování u potravin a krmiv, aby se stanovily sankce za to, když některý stát nebude s ostatními komunikovat.

Pavel Novák, Mirko Kašpar Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme