Boj s covidem u sousedů. V Německu trasují vojáci, Slováci přitvrdili, Polákům dochází optimismus
V době, kdy se kvůli rapidnímu nárůstu případů koronaviru začíná situace v Česku dramatizovat, nástupu druhé vlny čelí také Německo, Slovensko, Rakousko a Polsko. Spolková republika západně od českých hranic situaci zatím zvládá, přesto nabádá veřejnost k opatrnosti a varuje, že těžké týdny Německo teprve čekají. Slovenští politici mezitím přichází s tvrdými opatřeními, která mají zabránit českému scénáři. A optimismus dochází i v Polsku.
Situace v jednotlivých zemích:
SLOVENSKO
NĚMECKO
RAKOUSKO
POLSKO
Do Česka, které bylo ještě na jaře považováno za jednoho z evropských premiantů v boji s koronavirem, se kvůli strmému nárůstu nově odhalených případů nákazy vrací přísná protiepidemická opatření.
Jak jsou na tom okolní země? Zdaleka ne jako Česko.
Pokud se nové případy nákazy identifikované v posledních 14 dnech přepočítají na 100 000 obyvatel, pro Česko tato hodnota vychází na 521 nakažených, uvádí statistika Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). V případě Německa to je 51 nakažených, na Slovensku 202, v Polsku 103 a Rakousku 143.
SLOVENSKO
I když situace není zdaleka tak vážná jako v Česku, se skokovým nárůstem počtu nově odhalených případů nákazy se v současnosti potýká také Slovensko. Zatímco během března a dubna evidovalo jen desítky infikovaných za den, nyní se přírůstky šestimilionové země na východě od Česka pohybují kolem tisícovky, a v pátek dokonce vyšplhaly k necelým 1900 případům.
Slovenské ministerstvo zdravotnictví také koncem minulého týdne oznámilo, že na semaforu je červenou barvou vyznačeno už 60 okresů, jen šest zeleně a deset oranžově. Už od 1. října přitom v zemi platí nouzový stav, se kterým přišla i nová opatření včetně omezení hromadných akcí nebo povinného nošení roušek kromě vnitřních prostor také venku, pokud není možné udržet dvoumetrovou vzdálenost.
Zahraniční pohled na Česko: lavina případů, hašteření lékařů a premiér, jenž si vzal zemi jako rukojmí
Číst článek
„Slovensko se, žel, vydalo českou cestou. Naše křivka má podobný průběh jako česká křivka. Mezi námi a Českou republikou je rozdíl asi dva týdny,“ prohlásil na nedělní tiskové konferenci ministr zdravotnictví Marek Krajčí.
Hrozí Slovensku český scénář? Podle epidemiologa Trnavské univerzity Marka Majdana je proces natolik dynamický a ovlivněný řadou vnějších faktorů, že se těžko odhaduje, kde Slovensko bude za dva týdny.
„Jestliže byla před deseti dny přijata zpřísňující opatření týkající se shromažďování a organizování akcí, efektivita těchto opatření se ukáže během tohoto a příštího týdne. Nyní se omezení ještě zpřísňují. Do velké míry tedy záleží na tom, jak budou opatření dodržována. Některá se totiž bohužel buď nedodržovala, nebo je lidé v některých případech obcházeli. Například svatby se organizovaly v Polsku, což následně způsobilo, že hlavně severní okresy mají v současnosti poměrně velké přírůstky infekcí,“ říká Majdan pro iROZHLAS.cz.
Páteční číslo o počtu nakažených donutilo slovenské politiky k další reakci, od pondělí se tak opatření dál zpřísňují. Střední školy přešly na distanční výuku a od úterý platí také zákaz shromažďování více než šesti lidí kromě osob z jedné domácnosti.
„Kde budeme za dva týdny a jestli budeme tam, kde Česká republika, je velmi těžké říct, protože opatření mají v současnosti plošný charakter a jsou velmi přísná,“ dodává Majdan s tím, že s novými pravidly by se měla pravděpodobnost přenosu podstatně snížit.
Uzavření restaurací
Ve čtvrtek totiž začne platit i další balík pravidel, včetně zákazu konání hromadných akcí, uzavření akvaparků, koupališť či fitness center a omezení provozu restaurací, které budou moct vydávat jídlo jen zabalené. Senioři dostanou znovu vyhrazený čas na nákupy v obchodech a ve městech a obcích bude plošně povinné nošení roušek. V případě jejich nenošení pak hrozí pokuta do 1000 eur na místě (přes 27 000 korun) nebo do 1659 eur (asi 38 000 tisíc korun) ve správním řízení.
Němci zavírali noční kluby, Polsko nezrušilo roušky. ‚Tohle je daň,‘ říká expert k nárůstu nakažených v Česku
Číst článek
Podle premiéra Igora Matoviče jsou nová opatření poslední možností před tím, než by země musela přistoupit k celostátní karanténě. Omezení mají trvat do doby, než takzvaný medián, tedy střední hodnota počtu nových případů infekce, v období sedmi dnů nepřekročí hodnotou 500. V současnosti je na dvojnásobku takového limitu.
Nová pravidla ale vyvolala rozpory uvnitř koalice. Důvodem rozkolu mezi Matovičem a vicepremiérem Richardem Sulíkem, který se z velké části odehrál na sociálních sítích, se stala zejména uzavírka fitness center a restaurací. Podle Sulíka to pro provozovatele bude znamenat velkou ránu. Rezervovaně se k tomuto kroku ale staví i epidemiolog Trnavské univerzity.
„Podle mého názoru uzavření restauračních zařízení nedává plošně smysl. Možná mají odborníci v Ústředním krizovém štábu jiná data, ale podle těch, která mám já k dispozici, vidíme, že se přenos a lokální epidemie týkají primárně rodinných oslav nebo svateb. Nechci říct, že v restauracích tyto případy nejsou, ale nemáme data, která by odůvodnila, že se mají restaurační zařízení zavřít. Tohle je kontroverze, kolem které se točí velká veřejná debata. Myslím, že okresy, které na tom nejsou tak špatně, by možná nemusely být až do takové míry uzavřené,“ míní Majdan.
Situace v nemocnicích
Zvyšující se počet nakažených se začíná odrážet také na situaci v nemocnicích. Ještě před měsícem bylo s covidem-19 nebo s podezřením na něho hospitalizováno celkem 130 lidí, v současnosti to je 397 pacientů, z toho na jednotce intenzivní péče se léčí 15 osob a podporu umělé plicní ventilace potřebuje 40 lidí.
Slovensko kvůli koronaviru výrazně omezí shromažďovací právo. Sejít se může maximálně šest lidí
Číst článek
Podle Majdana se přitom podíl hospitalizovaných z celkového počtu aktivních případů pohybuje kolem tří procent. „Tím, že nám narůstá absolutní počet dohledaných infikovaných lidí, tři procenta jsou v absolutním měřítku poměrně velké číslo. V některých okresech je to víc, jinde méně. Ale pokud to bude tímto způsobem pokračovat, tlak na zdravotnická zařízení bude vyšší. Je třeba vnímat i to, že čím víc je těchto lidí v nemocnicích, tím větší je riziko nakažení personálu, což znamená další problém,“ dodává.
V porovnání s Českem, ale také dalšími evropskými zeměmi Slovensko méně testuje – zatímco Česká republika má 142 provedených testů na 1000 obyvatel, v případě Slovenska se tato hodnota pohybuje kolem 97. Kapacity se ale postupně zvyšují, větší problémy zatím nepřináší ani vyhledávání kontaktů nakažených.
„Testování za poslední týdny podstatně narostlo a trasování je podle vyjádření úřadu veřejného zdravotnictví v takovém stavu, že většina regionálních úřadů, které mají trasování na starost, to zatím zvládají s vlastními kapacitami. V nejvíce postižených okresech na severovýchodě Slovenska pomáhají kolegové z ostatních oddělení a tam už mají trochu zpoždění, kdy nestíhají dohledávat kontakty úplně aktuálně. Oddělení jsou opravdu přetížená, ale zatím nenastala situace, kdy by se to někde úplně vymklo kontrole,“ uzavírá Majdan.
NĚMECKO
Stoupající trend počtu nakažených minulý týden zaznamenalo také Německo. Ještě začátkem měsíce se přírůstky dařilo držet na 2500 za den, v pátek ale spolková republika zaznamenala celkem 4721 nových případů, tedy nejvíc od začátku dubna. Ve stejný den nicméně Česká republika s osminou obyvatel zaznamenala rekordních 8618 pozitivních nálezů.
Německo zapisuje hosty od jara, ve Švýcarsku pomáhá aplikace. Kde už restaurace sbírají osobní údaje?
Číst článek
Přes víkend, kdy jsou ale bilance obvykle nižší, denní přírůstky opět poklesly. Za pondělí se ale počet nově odhalených případů nákazy opět dostal na hodnotu 4122 infikovaných. Stejně jako po celou dobu trvání epidemie proto vláda nabádá k opatrnosti. Výzvy směřují zejména k mladší části populace, u níž se podle Institutu Roberta Kocha koronavirus v současnosti šíří nejčastěji, začíná ale přibývat případů i mezi starší populací.
„Myslete na to, co je pro vás nejdůležitější. Není to zdraví vaší rodiny, vašich prarodičů?Všechno se to vrátí zpátky – chodit na zábavy a užívat si legraci. Ale to, na čem záleží teď, je něco jiného,“ uvedla v emotivním projevu kancléřka Angela Merkelová po videokonferenčním jednání se zástupci 11 největších měst v Německu.
Právě ve městech, jako je Berlín, Frankfurt nad Mohanem nebo Brémy, se totiž nákaza v současnosti šíří nejrychleji. Hranici 50 nakažených na 100 000 obyvatel za týden, která značí účast v „klubu“ rizikových oblastí, už překonala řada německých měst – kromě tří výše zmíněných se k nim o víkendu přidaly také Kolín nad Rýnem, Stuttgart, Essen nebo Mohuč.
„Důvod současné situace lze určit poměrně přesně, a tím je noční život ve velkoměstech. Vláda je v tomto směru ale celkem bezmocná, protože všechna nařízení si mohou řídit zemské úřady samotné,“ popisuje pro iROZHLAS.cz zpravodaj Českého rozhlasu v Německu Václav Jabůrek.
Zavádění a případné zrušení opatření totiž mají z velké části v rukou jednotlivé spolkové země, vláda se ale snaží společný postup koordinovat – stejně jako v pátek, kdy se Merkelová se starosty jedenácti největších německých měst dohodla, že po překročení zmiňované hranice budou města opatření proti šíření viru zpřísňovat.
Imunolog: Nemocnice se mohou brzy zaplnit. Ke covidu nesmíme přistupovat s furiantstvím
Číst článek
Například v Berlíně vstoupila v platnost omezená otevírací doba barů, hospod a restaurací, které mají být od 23.00 do 6.00 zavřené. Venku se v noci může scházet nejvýše pět lidí ze dvou domácností a soukromé oslavy jsou omezeny maximálně na deset lidí. V Kolíně nad Rýnem se po 22.00 o víkendu nesmí v ulicích v centru města konzumovat alkohol, na pěších zónách jsou povinné roušky a počet hostů soukromých večírků je omezen na 25. Mnichov zase snížil počet účastníků rodinných oslav, menší počet diváků na sportovních utkáních a omezil kapacity restaurací.
„Domluvili se na tom, že se musí omezit noční život, protože to je ten zásadní problém, který v Německu způsobuje nová ohniska. Všechny nové klastry jsou spojené se soukromými rodinnými oslavami nebo s tím, že mládež popíjí v ulicích, ale i v barech, pokud se tam nedodržují rozestupy. Města, která jsou na tom nejhůř, tak zavádí zákaz prodeje alkoholu po 23. hodině. Například v Berlíně to funguje tak, že po 23. hodině už mohou být otevřené jen lékárny a čerpací stanice, kde se až do 6. hodiny nesmí prodávat alkohol,“ říká Jabůrek.
Merkelová se s regionálními politiky zároveň dohodla na tom, že opatření se vyhodnotí až s odstupem 10 dní. Pokud se do deseti dnů od zavedení opatření situace v rizikové destinaci nezlepší, pak přijde další zpřísnění. Ministr zdravotnictví Jens Spahn nicméně vylučuje, že by vláda chystala celostátní uzávěru jako na jaře. Té se chce vyhnout i kancléřka Angela Merkelová.
Pomoc s trasováním
Německo je už od jara udáváno jako příklad země, která se dokázala s šířením koronaviru v porovnání s jinými evropskými zeměmi vypořádat. To platilo také pro Česko, kde se ale covid-19 nyní šíří ze všech států Evropské unie nejrychleji. Na rozdíl od Česka ale Německo ponechalo v platnosti nošení roušek ve vnitřních prostorech a veřejné dopravě, zavřené zůstaly také noční kluby.
Žádné oslavy, není s tím spojená ani číše vína, říkají k vyznamenávání na Hradě Ovčáček i Kruliš
Číst článek
„Němci od jara nosí roušky a lidé jsou ještě pořád zodpovědní. Objevují se hlasy, podle kterých jsou lidé unavení a opatření nedodržují, ale řada průzkumů například ARD Deutschlandtrend ukazuje, že to je naprosto marginální skupina. Lidé nejenže souhlasí se stávajícími opatřeními, většina se navíc vyslovuje pro to, aby se zpřísňovala, pokud epidemická situace neumožní opak,“ popisuje Jabůrek.
S vysvětlováním zaváděných opatření a aktuální koronavirové situace významně pomáhá také přední německý virolog Christian Drosten, který působí jako poradce vlády při zvládání současné epidemie. Kromě toho má na stanici Norddeutsche Rundfunk pravidelný podcast, který se v Německu těší poměrně velkému zájmu – má více než 60 milionů stažení. Za své služby a zejména za srozumitelnou komunikaci směrem k veřejnosti si koncem září vysloužil ocenění prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera.
Hlavním klíčem k úspěchu ale zůstává především vysoká míra testování a poměrně efektivní trasování kontaktů nakažených. Nejenom že se v restauracích musí dodržovat rozestupy, po hostech je vyžadováno i to, aby na sebe nechali kontakt pro případ, že by se v zařízení dostali do kontaktu s nakaženým. Od poloviny června pak s vyhledáváním kontaktů pomáhá také aplikace Corona-Warn-App, kterou si první tři týdny od spuštění stáhlo na 15 milionů Němců.
V ohniscích ale systém začíná narážet na své limity. „Na případu Berlína, konkrétně v jeho centrální části, se ukázalo, že hygienici přestávali stíhat trasování. Magazín Stern navíc udělal velkou rešerši, kde analyzoval efektivnost aplikace Corona-Warn-App, a zjistil, že při trasování má jen marginální úlohu – zkrátka neposkytuje tolik dat, na základě kterých by se daly dohledat kontaktní osoby,“ popisuje Jabůrek.
Na pomoc při vyhledávání kontaktů nakažených tak Německo začíná vysílat vojáky Bundeswehru. Během páteční konference se Merkelová se starosty dohodla, že jakmile přesáhnou rizikovou hranici, spolková vláda na místo okamžitě vyšle odborníky z Institutu Roberta Kocha, ale také experty Bundeswehru, kteří se trasováním zabývají.
„Města dostávají posily, které dokážou trasování zefektivnit. Mají postupovat bez ohledu na ‚místní specifika‘, kterým je v případě Berlína to, že někteří radní mají obecně mnohem menší tendenci přistupovat k tvrdým opatřením. To bylo vidět po dobu několika týdnů. Sociální demokraté, kteří tam vládnou, chtěli přijít s omezeními nočního života, zatímco Zelení a Die Linke to blokovali, protože by tím například podle Tagesspiegel zasáhli svůj elektorát. Proto se tomu snažili co nejdéle vyhnout,“ vysvětluje Jabůrek.
PŘEHLEDNĚ: Roušky na zastávkách, zavřené školy a restaurace. Podívejte se, jaká opatření schválila vláda
Číst článek
Na šíření koronaviru v podzimním období, kdy se objevují epidemie dalších respiračních onemocnění, se od jara připravuje také řada německých nemocnic. Strategický plán nyní uvádí vchod například Berlín, který je největším ohniskem covidu-19 v Německu. Stejně jako na jaře se úlohy hlavního centra boje s covidem-19 zhostila tamní nemocnice Charité.
„Berlín měl už od jara vymyšlené plány, jak postupovat na podzim. Má například rozškálované nemocnice a snaží se zabránit tomu, aby byli nakažení shromažďováni v jednotlivých nemocnicích, rovnou proto infikované centralizuje, aby nenakazili ostatní. Vedle toho se budují speciální ambulance, kam by chodili jen lidé s respiračními potížemi. Tam se sice mohou promísit lidé s koronavirem a chřipkou, ale nemají tam chodit například lidé po úrazu a podobně,“ říká Jabůrek s tím, že ambulance se stále staví a dokončují.
Navzdory nízkým covidovým křivkám, ale i rozsáhlým přípravám německé úřady neusínají na vavřínech a vyzývají veřejnost k obezřetnosti. „Nevíme, jak se situace vyvine v následujících týdnech. Je možné, že uvidíme více než 10 tisíc nových případů za den,“ varoval minulý týden šéf RKI Lothar Wieler s tím, že se šíření viru může začít nekontrolovatelně šířit.
RAKOUSKO
S největšími přírůstky od počátku epidemie se v posledních dnech potýká i Rakousko. Stejně jako v případě Česka, Slovenska a Německa zaznamenalo nejvyšší denní bilanci v pátek, kdy se počet odhalených nákaz v devítimilionové zemi na jih od českých hranic dostal na 1235.
Za pondělí se nákaza odhalila u dalších 1028 lidí, z toho nejvíce ve Vídni (306). Nepříznivý je ale nyní také vývoj ve spolkové zemi Dolní Rakousko u českých hranic, kde se nákaza za 24 hodin potvrdila u 183 lidí, v Tyrolsku to bylo 152.
‚Pak vás to vezme a nemůžete dýchat.‘ Svědectví pěti lidí, kteří se nakazili koronavirem
Číst článek
Covidové křivky se zvyšují navzdory zpřísněným opatřením, ke kterým rakouská vláda přistoupila v polovině září. Lidé musí povinně nosit roušky v obchodech, v provozovnách služeb, na úřadech a všude, kde přichází do kontaktu prodejce se zákazníkem. Zakrývat si nos a ústa musí i zaměstnanci restaurací, kaváren a hospod, všichni hosté musí mít místa k sezení.
Doplňující opatření si nicméně zavádějí spolkové země zvlášť. Například ve Vorarlbersku, Tyrolsku a Salcbursku je otevírací doba restaurací, hospod a barů povolena jen do 22.00. Ve Vídni se navíc návštěvníci pohostinských zařízení musí povinně registrovat, to platí také v případě „červených“ okresů v Dolním Rakousku, které hraničí s Českem.
Zatímco Česko v současnosti eviduje přes 62 tisíc aktivních případů nákazy, v případě devítimilionového Rakouska to je zhruba 11 514. Tolik lidí nicméně nebylo koronavirem nakažených najednou ani na jaře za první vlny.
U většiny infikovaných je sice průběh nemoci mírný, v nemocnicích už ale leží přes 610 pacientů s covidem-19, z toho 101 lidí na jednotkách intenzivní péče. Ještě před měsícem se přitom počet pacientů na JIP pohyboval kolem čtyřiceti.
Navzdory negativnímu vývoji ministr zdravotnictví Rudolf Anschober ale vylučuje, že by vláda mohla zavést celostátní uzávěru jako na jaře. „To si vůbec nedokážu představit,“ řekl stanici ORF. Uvažovat by se o ní podle něj dalo jen v případě, kdyby hrozilo zhroucení zdravotnického systému. „Od toho jsme, díky bohu, na míle daleko,“ dodal. Ministr zdravotnictví si je podle svých slov zároveň jistý, že si Rakušané budou moct užít veselé Vánoce.
POLSKO
Optimismus naopak dochází v Polsku, kde vláda kvůli nepříznivému epidemickému vývoji zpřísňuje opatření proti šíření koronaviru a premiér Mateusz Morawiecki připouští, že by vláda mohla vyhlásit i nouzový stav, jako se to stalo v České republice a na Slovensku.
Zatímco v Česku začaly počty nakažených strmě stoupat už před měsícem, 38milionovému Polsku se v této době dařilo držet epidemii na uzdě – počty nově nakažených se kolem 13. září pohybovaly kolem 400 za den.
Česko testování na covid nezvládá. Problémem není kapacita, selhává ale centrální řízení, říká reportér
Číst článek
„V Polsku je důležité to, že vláda nikdy nehýbala s opatřením ohledně nošení roušek. Ve vnitřních prostorech, kde se shromažďuje větší počet lidí, se musí nosit – to je v obchodech, v hromadné dopravě nebo na úřadech. Tuto povinnost nikdy nezrušili a nemátli lidi různými postupy, kdy to jednou platí tak a podruhé jinak,“ uvedl před měsícem pro iROZHLAS.cz zpravodaj Českého rozhlasu v Polsku Martin Dorazín.
Od začátku října ale denní bilance covidu-19 strmě stoupá. V minulém týdnu laboratoře zaznamenaly několik dní po sobě rekordní přírůstky nově nakažených, nejvíc v pátek, za který přibylo 5300 infikovaných.
V reakci na nepříznivý epidemický vývoj proto polská vláda o víkendu oznámila zpřísňující opatření. Od soboty musejí lidé v celé zemi nosit roušky i venku, kapacita kin či divadel je omezena na 25 procent, v restauracích musí na každého hosta připadat čtyři metry čtvereční. Výše pokuty za nenošení roušky je 500 zlotých (přes 3000 korun).
Premiér Morawiecki zároveň ohlásil, že senioři budou mít vyčleněny hodiny na nakupování v obchodech, lékárnách a drogeriích mezi 10.00 a 12.00. Toto nařízení začne platit od 15. října.
Vláda zvažovala také povinnou distanční výuku, prozatím ji ale vláda nenařídila. „Po dlouhé debatě s epidemiology věřím, že udržení současného stavu vzdělávacího systému je přiměřené,“ prohlásil Morawiecki.
V polských nemocnicích se léčí zhruba pět tisíc pacientů s covidem-19 a na některých místech se situace začíná dramatizovat. Opoziční list Gazeta Wyborcza před dvěma dny informoval o případu 61letého pacienta v těžkém stavu s podezřením na covid-19, který zemřel v sanitce při čekání na přijetí do nemocnice ve městě Nysa u hranic s Českem. Jedno oddělení pro nakažené pacienty bylo uzavřené a jiné se právě dezinfikovalo.
Podle ředitele nemocnice se takové situace mohou stávat čím dál častěji, i proto, že část lékařů už vyřadila z provozu karanténa. „Sanitek a lůžek je možná více, ale nemáme lidi, kteří by je obsluhovali,“ konstatoval ředitel Norbert Krajczy.
