Česko dohodu o rozpočtové kázni nepodepsalo, přidat by se mohlo později
Česko sice odmítlo podepsat mezivládní dohodu o zpřísnění rozpočtových pravidel v zemích EU, podle premiéra Petra Nečase to však nemusí být natrvalo. Ke smlouvě bude možné přistoupit později, podepisovat se totiž má až v březnu. Podle premiéra by se však musel vyjasnit postup ratifikace a vyřešit odmítavé stanovisko prezidenta.
K podpisu smlouvy by premiér potřeboval mimo jiné zmocnění prezidenta. Ratifikace by tak byla zřejmě velmi obtížná. Ještě než byl známý text dohody, vymezil se proti ní prezident Václav Klaus. Bez jeho podpisu se však nedá ratifikační proces dokončit.
„Nepřekročitelný důvod je, že pokud nenalezneme širší politickou shodu nad způsobem ratifikace, tak je smlouva tím pádem velmi těžko akceptovatelná,“ uvedl Nečas.
„Vzhledem k postoji pana prezidenta by stejně – i kdyby to český premiér podepsal dnes a zítra to odsouhlasily obě dvě komory – ratifikační proces minimálně do března příštího roku nebyl ukončen. Česká republika by stejně zůstávala mimo jednací místnost i podle návrhu jak byl dnes schválen,“ dodal premiér.
Česku na smlouvě vadí hned několik věcí. Země neplatící eurem se nebudou moci zúčastnit summitů eurozóny ani jako pozorovatelé. Polsko, které proti tomuto bodu také protestovalo, však vzalo zavděk zárukou pozvání alespoň na jednu schůzku ročně.„S pozorovatelským statutem na všech summitech po podepsání této smlouvy bych nepovažoval u země, která má závazek přistoupit k eurozóně, přispívá finančně na stabilitu eurozóny a podepsala tuto smlouvu, za nijak přehnaný nebo nemravný požadavek,“ kritizuje premiér.
Ředitel dijonské sekce pařížského Institutu politických věd Lukáš Macek považuje české výhrady za legitimní. Naopak postoj Francie, která statut pozorovatelů blokovala, příliš nechápe. Přitom právě ve Francii může být problém s ratifikací dohody.
„Budou tam prezidentské volby a není jisté, jestli nová hlava státu bude smlouvu podporovat. Na druhou stranu tlak na země eurozóny, aby daly jasný signál, že to myslí s rozpočtovou stabilitou vážně je tak velký, že prostor pro politické tanečky bude velmi malý. Existuje ale možnost, že některé země budou ratifikovat referendem a to je vždy nepředvídatelné,“ míní Lukáš Macek.
Summit EU zhodnotil ve vysílání Rádia Česko ředitel dijonské sekce pařížského Institutu politických věd Lukáš Macek
Kromě účastí na summitech eurozóny má Česko problém také s nedostatečnou váhou, jakou má v dohodě dluhové kritérium. Podle něj by státy neměly mít dluh větší než 60 procent hrubého domácího produktu. Tuto podmínku už dnes překračuje celá řada zemí.
Pravidla zodpovědného hospodaření a zavedení „dluhové brzdy“, která stanovuje smlouva, chce přitom vláda prosadit sama a má je i v programovém prohlášení. Podle Nečase to však není důvod k přenosu dalších pravomocí na úroveň EU. „Tento text smlouvy České republice nic nového nepřináší, vyjma kroků, které si uložila sama. Nepřináší žádný politický benefit,“ řekl premiér.
Nečas ale upozornil, že i přes výhrady k obsahu smlouvy je nadále možné se k ní kdykoli připojit. „To nezabraňuje kdykoli v budoucnosti s prominutím se skřípěním zubů toto přesto akceptovat,“ dodal.
Podle Lukáše Macka by se současné odmítnutí smlouvy nemělo na pozici Česka v Evropě výrazněji projevit. „Určitým způsobem jsme se postavili do rohu, to nikdy není nejlepší situace. Zásadním způsobem nás to ale nepoškodí. Raději to říci rovnou než podepsat a pak neratifikovat,“ řekl ředitel dijonské sekce pařížského Institutu politických věd.
