Nová vláda znamená konec příklonu k Orbánovi, ale ne radikální změnu. Předsednictví v EU bude klíčové

Ústup populismu ve střední Evropě a nástup vlády, která může zlepšit pozici České republiky v Evropské unii. Tak někteří komentátoři hodnotí výsledky parlamentních voleb a jejich dopad na postavení Česka v zahraničí. Jak by si v EU vedla vláda složená z koalic Spolu a Pirátů se Starosty? Podle odborníka Víta Havelky se hlasování Česka na evropské úrovni nijak zvlášť nezmění, v rétorické rovině a způsobu vyjednávání ale půjde o změnu radikální.

Analýza Brusel/Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tisková konference pro jednání budoucí vládní koalice. | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Pověření k sestavení nové vlády zatím žádný z lídrů politických stran nedostal, vznik nového kabinetu složeného z koalic Spolu a Pirátů se Starosty se však podle řady analytiků jeví jako logické vyústění voleb. Už během sobotního večera totiž dvojice koalic podepsala memorandum o vytvoření společné koaliční vlády, která by měla v Poslanecké sněmovně většinu 108 hlasů, a spolupráci s hnutím ANO premiéra Andreje Babiše odmítla.

Volby mohou zlepšit pozici Česka v unii, soudí bruselští analytici. Očekávají proevropský kabinet

Číst článek

Zejména představitelé koalice Spolu, kterou vede předseda ODS Petr Fiala, prezentují výsledek voleb jako touhu voličů po změně. Změna může přijít nejen na úrovni domácí politiky. Někteří politologové včetně Paula Butchera z bruselského think-tanku European Policy Centre totiž odhadují, že případná vláda koalic Spolu a PirStan povede mimo jiné ke zlepšení české pozice v Evropské unii.

„Očekávám, že nová vláda bude konstruktivnější a ochotnější spolupracovat s partnery z celé Evropy. To podle mě zlepší pozici České republiky mezi ostatními evropskými zeměmi, zvláště v Evropské radě,“ míní bruselský analytik, který ale s ohledem na rozdílný přístup ODS a ostatních stran neočekává, že by se vláda pouštěla do evropských témat jako do své hlavní priority.

Většina nově vznikající vlády je totiž výrazně proevropštější než ODS, která v Evropském parlamentu sedí v euroskeptické frakci Evropských konzervativců a reformistů třeba po boku polské vládní strany Právo a spravedlnost Jarosława Kaczyńského.

Podle výzkumného pracovníka Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Víta Havelky se pohled na Česko v evropské sedmadvacítce může s novou vládou skutečně změnit, zároveň ale podotýká, že odpověď na tuto otázku má dvě různé úrovně. Jedna věc je, jakým způsobem politici vystupují, co říkají a s kým se schází, pak je tu ale i druhý pohled, a to, jak vypadá konkrétní politika země.

„Pokud se podíváme na to, co Česká republika v EU fakticky dělá, jakým způsobem hlasuje a ke kterým kompromisům je ochotná přistoupit, nejsem si stoprocentně jistý, že s novou vládou dojde k nějaké zásadní změně. Pokud jde o to, co se dohaduje na evropské úrovni a jak Česko hlasuje, vláda Andreje Babiše mi přišla poměrně mainstreamová, nezastávala nějaké extrémní pozice,“ říká pro iROZHLAS.cz Havelka.

Přinejmenším na procesní úrovni tedy obměna vlády zásadní nepřinese. To podle odborníka dokládá i výzkum, který v nedávné době podnikl Institut EUROPEUM  ve spolupráci s maďarskými a slovenskými kolegy. Studie se zaměřila na hlasování České republiky v Radě EU mezi lety 2009-2019, žádné zásadní odchylky od evropského průměru ale neodhalila.  

Rétorická úroveň, která zachycuje to, co politici říkají do kamer, je podle Havelky ale jiný případ a v tomto směru se naopak dá určitá změna očekávat. V posledních letech bylo patrné, jak se Andrej Babiš čím dál víc přiklání k zemím Visegrádu a především k maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi. Ostatně předvolební Orbánova návštěva Ústeckého kraje toho byla posledním důkazem.

„Andrej Babiš se čím dál víc profiloval jako spojenec Viktora Orbána a případně Polska, pokud tedy odhlédneme od Turówa. Přikláněl se k něčemu, co označujeme jako neoliberalismus a to je něco, na co jsou ostatní členské státy poměrně citlivé. Myslím, že v tomto ohledu dojde k poměrně radikální změně a toto politicky-deklaratorní přilnutí k Orbánovi přestane,“ míní odborník, podle kterého se Česko stane v rétorické rovině smířlivější a nebude „proti evropskému mainstreamu vystupovat agresivně“. 

Konec Babišovy zátěže?

Jednou z největších zátěží premiéra Babiše, která se stala do jisté míry také českým břemenem ve vztazích se zbytkem Evropské unie, byla především otázka střetu zájmů.

Rakušan o vyjednávání: se Spolu se shodneme na fiskální politice, problémem může být sociální oblast

Číst článek

Tím se opakovaně zabývali nejen poslanci Evropského parlamentu, ale také Evropská komise. Podle závěrů jejího auditu je šéf hnutí ANO ve střetu zájmů, Brusel tak kvůli jeho přetrvávajícímu vlivu na Agrofert zastavil dotace ze strukturálních fondů pro firmy, které jsou s holdingem spojené.

„Otázka střetu zájmů, demontování právního státu nebo rozpad dělby moci jsou poměrně citlivě vnímané a nedělalo to České republice dobrou reklamu. Česká republika totiž není v rámci EU žádný extremistický stát, tato věc jí proto do jisté míry škodila,“ říká odborník.

Výzkumník institutu EUROPEUM dodává, že v porovnání s Maďarskem je Česko na „úplně jiné lodi“ – je vnímáno jako konsenzuální, mainstreamová evropská země. Příchod nové vlády proto bude mít „určitě pozitivní vliv“ na to, co si Evropa o České republice myslí.

Kandidát na premiéra Petr Fiala (ODS) s sebou žádnou podobnou zátěž nenese a v Evropě bude vnímán v lepším světle i díky tomu, jak silný mandát nově vznikající vláda ve volbách získala. Havelka si ale nemyslí, že by jednání v Evropské radě, kde se pravidelně schází premiéři a prezidenti jednotlivých členských států unie, měla pod Fialovým vedením probíhat výrazněji jinak.

„Bude zajímavé sledovat Petra Fialu, jak se s tím popasuje. Během těchto jednání je velmi důležitý charakter dané osoby a to, jakým způsobem je schopná ‚se skamarádit‘ a vyjednávat s ostatními premiéry a prezidenty. Modus operandi bych ale řekl, že zůstane víceméně stejný,“ míní odborník, který ale zároveň připouští, že jednání v podání šéfa hnutí ANO byla často velmi napjatá.

Risk, který nevyšel. Kde se premiér Babiš přepočítal při rozdělování dodatečných vakcín v Evropské unii?

Číst článek

„Nejsem přítomný jednání Evropské rady, proto se to těžko hodnotí. Můj pocit ale je, že Andrej Babiš při těchto příležitostech vyjednával hodně na hraně. Skutečně se snažil dostat z ostatních, co nejvíce bylo možné – občas se mu to povedlo, občas se mu to nepovedlo. Třeba vyjednávání o evropském rozpočtu se české vládě zcela objektivně povedlo a myslím, že je za to potřeba vládu pochválit,“ poukazuje výzkumník institutu EUROPEUM.

Případem, kdy vyšponování rozhovorů Babišovi naopak nepomohlo, se stalo dubnové jednání o přerozdělení dodatečných dávek vakcín V Evropské unii. Českému premiérovi se tehdy nepodařilo získat ani jednu dávku očkovací látky navíc, přestože jich Brusel nabízel až 70 tisíc.

Za premiérovo selhání to tehdy označovaly nejen opoziční strany. Například vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček na twitteru napsal, že jde čistě o odpovědnost Babiše, který vyjednával sám bez porady ve vládě.

„Andrej Babiš zkrátka přecenil své síly, vyjednávání tak pro Českou republiku skončilo jednoznačně neúspěchem. A bylo to dané tím, jaký způsob vyjednávací taktiky Česká republika zvolila. Podobnou věcí bylo také vyjednávání o složení nové Evropské komise, kdy Česká republika dle mého názoru přehrála karty, se kterými mohla hrát. Zbytečně jsme si vystříleli veškeré náboje, abychom zablokovali volbu Franse Timmermanse, který České republice nemůže zapomenout to, že ho připravila o post předsedy Evropské komise,“ připomíná analytik.

Pan premiér o dalších vakcínách pro ČR vyjednával sám, postup s vládou nekonzultoval. Je to čistě jeho odpovědnost a musí občanům vysvětlit, proč jsme přišli o 70 000 vakcín.

13:24 – 02. 04. 2021

79 1554

Rozpočet předsednictví

Na novou vládu čeká celá řada výzev, jednou z těch největších se ale stane předsednictví České republiky v Radě Evropské unie, kterého se Praha ujme 1. července 2022.

Premiér Andrej Babiš v minulých měsících opakovaně čelil kritice, že přípravy na tuto významnou úlohu Česka podceňuje, rozpočet předsednictví je nedostatečný a obecně mu vláda věnuje méně pozornosti, než by bylo potřeba.

Do Bruselu autem? Přetahovaná úředníků a politiků o rozpočet českého předsednictví EU začíná

Číst článek

Rozpočet předsednictví vláda vedená Babišem v srpnu nakonec zvýšila, a to o 200 milionů na 1,4 miliardy korun. Podle Havelky by se ale nově vznikající kabinet koalice Spolu, Pirátů a Starostů měl na rozpočet ještě jednou podívat a přehodnotit, jestli je i přes srpnové navýšení adekvátní.

„Je důležité zmínit, kam by peníze měly směřovat. Můžeme to rozdělit do tří úrovní: personální náklady, logistické náklady včetně například pronájmu konferenčních sálů a třetí úrovní je propagace. Myslím, že v současné době je největší problém v oblasti personálních nákladů. Ne že by chyběli potřební lidé, osobně se ale domnívám, že jsou poměrně podhodnocení,“ podotýká odborník institutu EUROPEUM.  

Jako příklad uvádí třeba obsazení nových pozic spojených s předsednictvím na takzvaném Stálém zastoupení České republiky při EU, tedy v české diplomatické misi v Bruselu. Havelka upozorňuje, že podle představ dosavadní vlády bude na zastoupení pracovat velké množství stážistů, ale pokud by byl rozpočet od počátku stanoven v adekvátní výši, na tuto práci by se najali místo stážistů zaměstnanci. Snaha ušetřit má ale také další dopady.

„Předpokládá se, že tito lidé budou pracovat třeba 16 hodin denně půlroku v kuse. Od ministerstva zahraničí mají zaplacené ubytování, ale ve sdílených pokojích. Něco takového mi přijde nedůstojné. Podle mě jsou tito stážisté pouze symptomem pro to, jak vláda Andreje Babiše k předsednictví obecně přistupovala. To znamená vyždímat lidi, pro které bude tento půlrok extrémně náročný, za předpokladu co nejmenších finančních nákladů,“ kritizuje dosavadní přístup vlády.

Za 1,3 miliardy korun se předsednictví v EU zvládnout nedá, míní český velvyslanec Dürr

Číst článek

„Když pracujete v byznysu, asi to můžete tímto způsobem praktikovat, ale považuji to za nešťastné. Chceme totiž, aby tito lidé podílející se na přípravě předsednictví následně zůstali ve státní správě. Získají obrovskou zkušenost, kterou můžeme využít. A pokud se k nim budeme chovat nedůstojně, může to způsobit jedinou věc – získají tuto zkušenost a pak půjdou někam, kde získají výrazně lepší podmínky,“ varuje Havelka.

Například druhou úroveň, na kterou putují peníze z rozpočtu určeného pro zajištění českého předsednictví, by už ale ponechal beze změny. Na rozdíl od logistiky by ale na místě nové vlády věnoval pozornost také třetí části, tedy propagaci.

„Předsednictví by mělo být velice viditelné především v České republice. Je to příležitost, která přichází jednou za 14 let a díky které je možné občany seznámit s tím, jak Evropská unie ve skutečnosti funguje. Z historických dat třeba víme, že se důvěra občanů v EU během předsednictví výrazně zvyšuje,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz.

Řádná aktivita v EU

Přehodnocení rozpočtu nicméně není to jediné, na co by se nová vláda měla podle českého odborníka na problematiku Evropské unie zaměřit. Kromě jiného je to i důsledná účast na setkáních unijních ministrů.

Členové nové české vlády se budou muset seznámit nejenom s chodem vlastních ministerstev, ale také s procesy uvnitř Evropské unie. Je proto klíčové, aby co nejlépe využili měsíce před zahájením předsednictví a naučili se toho o fungování unijních institucí co nejvíc.  

Volby s Jindřichem Šídlem: Česko se mění, může za to ale i enormní množství propadlých hlasů

Číst článek

„Ministři by měli vědět předem, že pokud půjdou do vlády, musí jezdit na zasedání Rady EU nebo v případě premiéra na zasedání Evropské rady. Musí využít půlroku před českým předsednictvím k tomu, aby se seznámili s partnery z ostatních členských zemí a zjistili tak, jakým způsobem probíhá jednání. Během předsednictví budou muset jednotlivým formátům rad předsedat a je potřeba, aby s tím měli zkušenosti,“ podotýká Havelka.

Odborník přitom dodává, že právě „nízká aktivita ministrů v evropské politice byla bolístkou vlády Andreje Babiše“. Na jednání Rady EU totiž šéfové rezortů mnohdy nechtěli jezdit nebo během nich nebyli dostatečně iniciativní. „Česká republika pak byla trochu ve vleku událostí a většina práce spadla na úředníky ze stálého zastoupení nebo z Úřadu vlády,“ dodává.

Poslední a zcela zásadní úkol, který na novou vládu čeká, je stanovení priorit českého předsednictví. Ty předem formuluje každá členská země a následně je předkládá Radě EU a europarlamentu, zároveň na nich ale spolupracuje také s dalšími dvěma zeměmi, které drží předsednictví před nimi a po nich. V českém případě to je Francie, která Radě předsedá v první polovině roku 2022, a Švédsko, jehož předsednictví naváže na to české.

„Měli jsme volby a z tohoto důvodu se do stanovování priorit pochopitelně nikdo příliš nehrnul, ale vím, že státní správa připravila pro novou vládu poměrně solidní podkladové materiály. Nové vládě bych tedy doporučil, aby se o státní správu skutečně opřela. Pokud toho využijí, poměrně svižně se v evropských tématech zorientují a priority českého předsednictví dokážou stanovit celkem rychle,“ říká Havelka.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme