Osvětové kampaně i podávání vakcín v lékárnách. Česko v očkování nevyniká, jak postupují ve světě?
„Jsme někde mezi dvěma extrémy,“ zhodnotil ve středu průběh očkovací kampaně ministr zdravotnictví Jan Blatný. Se zhruba 20 tisíci lidmi, kteří v Česku dostali první dávku vakcíny, podle něj nejsme mezi nejlepšími zeměmi, ale ani mezi nejhoršími. Jak k vakcinaci přistupují okolní státy i některé další země světa? Pomalý rozjezd je společným jmenovatelem očkovací kampaně velké části Evropy, zatím nejsvižněji v unii postupuje Dánsko.
Německo
Od zahájení očkovací kampaně, které v Německu a dalších zemích Evropské unie odstartovalo v neděli 27. prosince, se první dávky vakcíny od společností Pfizer a BioNTech dočkalo skoro půl milionu Němců, velkou část tvoří zdravotnický personál nebo ošetřovatelé v domovech pro seniory. Podle dat, která ve čtvrtek zveřejnil Institut Roberta Kocha (RKI), bylo v 83milionové zemi očkováno 417 tisíc lidí, o den dříve to bylo zhruba 367 tisíc. To je v přepočtu na obyvatele jedna z největších hodnot v EU, ale zároveň výrazně méně, než 1,3 milionu dávek, které má Německo od konce minulého roku na skladě.
Škoda Auto a další firmy vyhlížejí vakcíny. ,Přednostně je mít nikdo nemůže,’ říká Havlíček
Číst článek
Na vakcinační kampaň se spolková republika připravuje od léta, očkovací strategii má nachystanou už od října a v mezidobí nechala za tímto účelem postavit více než 400 speciálních center. V první vlně očkování se vláda nicméně zaměřuje především na obyvatele domovů pro seniory, kam dojíždí mobilní očkovací týmy. To je podle německého ministra zdravotnictví Jense Spahna také hlavní důvod, proč je start očkování v Německu pomalejší.
Vedle klientů seniorských domů se očkují také zdravotníci nebo pracovníci v sociálních službách, první dávku vakcíny už nicméně dostaly také desetitisíce lidí starší 80 let. Způsob registrace se ale v šestnácti spolkových zemích liší. Například v Bádensku-Württembersku mají lidé starší 80 let možnost objednat se do očkovacích center telefonicky, zatímco v Severním Porýní-Vestfálsku ne, podotýká server The Local. Jsou to právě úřady jednotlivých spolkových zemí, které mají logistiku, organizaci, provoz center i zajištění jejich personálu na starost.
Nejen kvůli pomalejšímu startu doprovází očkovací kampaň v Německu značné emoce. Vláda kancléřky Angely Merkelové v posledních dnech čelí kritice, že nedokázala zajistit více dávek vakcíny a že při jejím nákupu zvolila společný postup v rámci celé Evropské unie. Merkelová ale kritiku odmítá s tím, že vzhledem k otevřenosti hranic je potřeba, aby se vakcína dostala do všech unijních zemí, společný postup proto podle ní byl správným rozhodnutím.
V porovnání s Českem, kde podle průzkumu společnosti Median vakcínu proti koronaviru odmítá necelá polovina obyvatel, Němci zájem o očkování mají. Podle šetření z konce minulého roku se hodlají nechat očkovat dvě třetiny obyvatel spolkové republiky, politici navíc debatují o tom, zda by očkovaní lidé neměli mít určitá privilegia. Podle Spahna je o možných výhodách „správné a důležité“ uvažovat, lidé by tak mohli mít například volný vstup do restaurací. Politici nicméně ujišťují, že omezení pro neočkované nepřijdou přinejmenším do té doby, než dostanou všichni příležitost vakcínu dostat.
Francie
Kvůli pomalému tempu očkování se dostala pod palbu kritiky také francouzská vláda. Na rozdíl od sousedních zemí, které během prvního týdne zvládly očkovat desítky tisíc lidí, totiž 67milionová země k 1. lednu poskytla vakcínu pouhým 516 lidem. V úterý se počet očkovaných první dávkou zvýšil na zhruba 7000, ve čtvrtek to bylo už necelých 50 tisíc. Vláda nicméně počítá s tím, že do konce měsíce naočkuje milion obyvatel.
Podívejte se na pořadník očkování. Široká veřejnost se dočká vakcíny proti covidu nakonec až v létě
Číst článek
„Je to největší fiasko, jak jsme kdy ve světě zdravotnictví viděli,“ cituje francouzského epidemiologa Martina Blachiera britská BBC, podle které nad francouzským očkovacím nezdarem zuří také prezident Emmanuel Macron.
Na tvrdou kritiku veřejnosti nyní vláda reaguje změnou očkovací strategie, která má být podle vyjádření ministra zdravotnictví Oliviera Vérana „rychlejší a jednodušší“. Během prvních dnů kampaně byly ve Francii očkovány nejvíce ohrožené skupiny, ale až po lékařském vyšetření a jejich písemném souhlasu. Tyto náležitosti přitom celý proces zdržují, úřady proto koncem týdne rozhodly, že konzultace s lékařem už nebude podmínkou.
V úterý také Véran přislíbil, že do konce ledna v zemi vznikne 500 až 600 očkovacích center. Už během první vlny mají být navíc očkováni také hasiči, část pomocných pracovníků a senioři nad 75 let i mimo domovy důchodců. Dosud se vakcinace týkala výhradně zdravotníků, klientů domovů pro seniory a lidí, u nichž se v případě nákazy předpokládají závažné příznaky nemoci covid-19.
K očkování se lidé budou moct nově registrovat online nebo po telefonu. Lidé musí nejprve vyplnit dotazník a poskytnout písemný souhlas, vakcínu jim pak podá doktor a nově také zdravotní sestry. Kromě praktických lékařů a nově zřizovaných očkovacích center se v zemi debatuje také o možnosti podávat vakcínu proti koronaviru v lékárnách, které už mají zkušenosti například s očkováním lidí proti chřipce.
Jednu z největších výzev, kterým francouzské úřady od počátku očkovací kampaně čelí, nicméně představuje především nízký zájem lidí vakcinaci podstoupit. Podle listopadového průzkumu společnosti Ipsos očkování odmítá 46 procent Francouzů.
Španělsko
V porovnání s Francií postupuje s očkováním proti koronaviru podstatně rychleji 47milionové Španělsko. Od 27. prosince do úterý 5. ledna zvládlo první dávku aplikovat více než 139 tisícům lidem, tedy 0,3 procenta populace. To představuje jen necelých 19 procent všech dávek vakcíny od společností Pfizer a BioNTech, které země obdržela na konci minulého roku.
Jediná možnost je, že očkovat budou praktici, míní hejtman. ‚Nestíháme,‘ reaguje jejich sdružení
Číst článek
Podle španělských lékařů a odborníků, kteří pomalý začátek očkovací kampaně kritizují, je jedním z hlavních důvodů nedostatek personálu. „Ve většině Španělska se během víkendu přestalo očkovat. Jestliže jsme v nouzové situaci, je nepochopitelné, že není dostatek personálu ani zdrojů k tomu, aby bylo možné očkovat každý den,“ napsal v neděli na twitteru odborník Univerzity ve Valencii Manuel Perez-Alonso.
V jednotlivých autonomních regionech, které mají organizaci kampaně na starost, ale očkování proti covidu-19 probíhá velmi rozdílně. Deník El País v úterý upozornil, že například v oblasti Asturias se do té doby podařilo využít na 80 % dávek, které má region k dispozici, v případě Madridu to bylo ale jen šest procent. Kromě rozdílů v zajištění dostatečného počtu sester a dalšího zdravotního personálu, který lidem vakcínu aplikuje, je důvodem různé „výkonnosti“ jednotlivých regionů i to, že v některých z nich se přes svátky neočkovalo. Volno měli na Nový rok například v Madridu.
Během prvního lednového týdne se podařilo tempo očkování zrychlit. Podle dat ze čtvrtečního večera obdrželo první dávku vakcíny přes 207 tisíc Španělů, tedy o 68 tisíc víc než v úterý. Cílem vlády je do května až června naočkovat 15 až 20 milionů lidí.
Na základě vládní očkovací strategie začala kampaň v domovech pro seniory, kde je vakcína poskytovaná jak klientům, tak zaměstnancům, první dávky vakcíny dostávají také zdravotníci. Po prioritních skupinách budou následovat ostatní. Lidé, kteří vakcínu odmítnou, mají být registrováni v databázi, k níž mají mít přístup také „evropští partneři“. Koncem prosince to oznámil španělský ministr zdravotnictví Salvador Illa, podle kterého každý občan dostane k očkování pozvánku. Pokud se osoba k vakcinaci nedostaví, její údaje se následně zaznamenají v registru.
Očkovací kampaň stála zatím přes 2 miliony. Nově chce vláda vakcínu propagovat jako ‚národní hrdost‘
Číst článek
Itálie
Znepokojení nad pomalým tempem očkování tento týden vyjádřili také představitelé Itálie, která se na jaře stala prvním evropským ohniskem pandemie koronaviru. Kritika směřovala především do Lombardie, kde pozvolný rozjezd očkování úřady vysvětlovaly tím, že si řada zdravotníků vzala ke konci roku nevybrané volno. Kvůli svátkům a dovoleným se nicméně neočkovalo také v dalších italských regionech, úřady ale slibují, že nyní se vše zrychlí.
Od 27. prosince do 6. ledna zvládla 60milionová země podat první dávku vakcíny Pfizer/BioNTech necelým 260 tisícům lidí – to odpovídá 54 procentům z celkových 479 tisíc dávek, které mají jednotlivé regiony k dispozici. V Evropské unii tedy patří mezi země s nejrychlejším tempem očkování.
Také v Itálii jsou jako první na řadě zdravotníci a klienti domovů pro seniory, mezi dalšími skupinami jsou lidi nad 80 let, po kterých mají následovat lidé starší 60 let, učitelé a policisté. Očkovací strategie počítá s vybudováním 1500 moderních pavilonů, první dávky vakcín se ale podávají v nemocnicích. Po naočkování prioritních skupin se lidé budou moct k vakcinaci registrovat prostřednictvím mobilní aplikace nebo po telefonu.
Polsko
Zatímco většina evropských zemí řeší hlavně pomalý rozjezd, první dny vakcinační kampaně v Polsku doprovázel skandál kolem očkování známých osobností, na které řada ještě přijít neměla. Přednost před ostatními skupinami obyvatel mají zdravotníci, několik herců a hereček, ale také bývalý premiér Leszek Miller nicméně přiznali, že už první dávku vakcíny také obdrželi. Známé osobnosti se nicméně brání tím, že na nabídku kývly, aby tak pomohly s propagací očkovací kampaně.
Hlavním problémem v plánu očkování je registrace seniorů online, varují odborníci
Číst článek
K nedělnímu večeru se 40milionovému Polsku podařilo podat první dávku vakcíny 50 391 lidem, ve středu ráno pak ministerstvo zdravotnictví ohlásilo, že počet očkovaných přesáhl 140 tisíc, ve čtvrtek to bylo o dalších 20 tisíc víc. Po zdravotnících, kterých kolem 700 tisíc, mají následovat senioři, příslušníci uniformovaných složek a učitelé.
Podle ministra zdravotnictví Adama Niedzielskiho jeho rezort nyní zvažuje, zda dokoupit další dodávky vakcín mimo společný nákup v rámci Evropské unie tak, aby země dokázala uspokojit poptávku. „Jakmile bude příležitost, určitě je koupíme,“ sdělil v úterý polským médiím Niedzielski.
Slovensko
Podle dat platných k 6. lednu dostalo první dávku vakcíny proti koronaviru 10 751 Slováků. Země se zhruba 5,5 miliony obyvatel postupně navyšuje počet očkovacích center, ve čtvrtek se očkovalo v celkem 51 zařízeních po celé zemi.
A rozšiřuje se také okruh osob, které se k vakcinaci mohou přihlásit. Kromě zdravotníků a pracovníků sociálních služeb jsou mezi nimi i záchranáři, zaměstnanci testovacích míst, pracovníci úklidových služeb nemocnic, nebo studenti, kteří přicházejí do kontaktu s covidovými pacienty. K očkování se mohou přihlásit online prostřednictvím registračního formuláře.
Přesvědčit Slováky k očkování se vláda snaží prostřednictvím osvětové kampaně, která v prosinci upoutala pozornost také v Česku. Úhledně zpracované informační letáky mimo jiné vysvětlují, jak probíhá vývoj vakcíny proti koronaviru v porovnání s jinými očkovacími látkami a proč byl o poznání rychlejší. Slovenská vláda se tak snaží bojovat proti dezinformacím, které kolem vakcíny proti covidu-19 kolují na internetu.
Dánsko
Mezi zeměmi Evropské unie je tempo očkování nejrychlejší v Dánsku. Země, která má 5,8 milionu obyvatel, už dokázala první dávkou naočkovat více než 82 tisíc z nich. To odpovídá asi 1,4 procenta populace, tedy zhruba dvojnásobku Itálie (0,68 procenta), která je v evropském srovnání druhá.
Dánsko zatím očkuje stejně jako ostatní země Evropské unie od 27. prosince vakcínou, kterou společně vytvořily německá firma BioNTech a americký farmaceutický gigant Pfizer. Na Nový rok vakcínu obdržela také osmdesátiletá dánská královna Margrethe II. V první vlně jsou očkováni hlavně lidé nad 65 let a zdravotníci, ještě tento týden mají první dávku obdržet všichni klienti zhruba 900 dánských domovů pro seniory.
Jako první v Evropské unii také Dánský zdravotnický úřad tento týden povolil, aby se místo doporučených tří až čtyř týdnů druhá dávka mohla podat až po šesti. Díky tomu se bude moct naočkovat více lidí, než do země dorazí další dávky vakcíny. Původně doporučená lhůta by se nicméně měla dodržet, pokud to bude možné.
Izrael
Zdaleka nejrychleji postupuje v očkování Izrael, který kampaň zahájil 19. prosince. Od té doby dokázal devítimilionový židovský stát podat vakcínu 20 procentům populace, tedy 1,7 milionu lidí. Každý den obdrží první dávku očkovací látky kolem 150 tisíc lidí, vláda premiéra Benjamina Netanjahua postupně směřuje k naplnění plánu první dávkou do konce ledna naočkovat nejméně čtvrtinu obyvatel.
Tajemství izraelského úspěchu: zdravotní pojišťovny, organizace, ale i premiérovy osobní ambice
Číst článek
Důvodů izraelského úspěchu je hned několik – kromě digitalizovaného zdravotnictví se na rychlém tempu očkování do velké míry podílejí také zdravotní pojišťovny, ale i značné úsilí vlády, která o dodávkách vakcíny začala s farmaceutickými společnostmi včas a intenzivně vyjednávat.
„Izrael má výborný systém zdravotnictví. Každý Izraelec nad 18 let musí mít pojištění, mají digitalizované zdravotnictví a poměrně rozsáhlou síť zdravotnických středisek. Navíc to je malá země s koncentrovanou populací, je pro ni proto jednoduché vakcínu distribuovat. To bylo velice zajímavé pro farmaceutické firmy. Vybrat si jako ‚pilot‘ zemi, která je malá, velmi organizovaná a má moderní zdravotnictví, je poměrně velká záruka, že to bude úspěch,“ vysvětlila pro iROZHLAS.cz odbornice na Izrael Irena Kalhousová.
Podrobnou analýzu o očkovací strategii židovského státu si můžete přečíst zde.
Velká Británie
Více než milion lidí – přesněji 1,9 procenta populace – už první dávkou vakcíny naočkovala Velká Británie, která kampaň odstartovala 9. prosince. Tempo vakcinace chce vláda Borise Johnsona ještě uspíšit, tento týden proto oznámila, že v nejbližší době otevře přes 1000 zvláštních očkovacích center po celé zemi. Ta mají pomoct při naplnění ambiciózního cíle naočkovat do poloviny února 13 milionů lidí, který si Johnsonův kabinet stanovil.
V očkovací kampani mají od příštího týdne pomoct také britské lékárny. „Lékárníci chtějí pomoct – k podávání vakcín jsou vyškolení a lidé volají po snadnějším přístupu k očkování,“ tvrdí předseda britské Národní lékárnické asociace Andrew Lane.
Využití lékáren britským úřadům umožnilo především nasazení vakcíny, kterou ve spolupráci s cambridgeskou farmaceutickou společností AstraZeneca vyvinuli vědci z Oxfordské univerzity. Látka, kterou se ve Spojeném království začalo očkovat začátkem týdne, má na rozdíl od vakcíny Pfizer/BioNTech příznivější podmínky pro skladování a distribuci. Nevyžaduje totiž uchovávání v extrémně nízkých teplotách kolem minus 70 stupňů.
USA
Ve Spojených státech, které s vakcinací začaly na konci druhého prosincového týdne, dostalo první dávku necelých šest milionů lidí (1,9 procenta populace). Administrativa dosluhujícího prezidenta Donalda Trumpa přitom slibovala, že do konce loňského roku bude distribuováno 40 milionů dávek vakcíny a 20 milionů lidí naočkováno. Americká média proto první měsíc vakcinační kampaně hodnotí jako příliš pomalý.
Skalický: Česko nedokáže upotřebit ani to málo vakcín, co má, ale stejně kritizuje EU za pomalé dodávky
Číst článek
Denně se podaří naočkovat zhruba 200 tisíc Američanů, jde především o zdravotníky a obyvatele domovů pro seniory. Podle šéfa americké zdravotnické služby Jeroma Adamse by ale státy s volnými kapacitami měly přistoupit k očkování skupin z dalších fází vakcinačního plánu. Ty zahrnují například pracovníky v první linii, osoby starší 75 let, dále pak lidi starší 65 let a rizikové skupiny.
Jak uvádí americký rozhlas NPR, situaci by mohla zlepšit obří očkovací centra, která začínají fungovat například v New Jersey nebo v Texasu. Takováto střediska mají „odbavit“ stovky i dokonce tisíce lidí denně. Podobně jako v Británii mají s očkovací kampaní navíc pomáhat také americké lékárny.
Vedle vakcíny od společností Pfizer a BioNTech se ve Spojených státech očkuje také preparátem od americké firmy Moderna, který má podobně jako v případě vakcíny od AstraZenecy tu výhodu, že nemusí být skladována při extrémně nízkých teplotách kolem minus 70 stupňů Celsia, lze ji tedy uchovávat v běžných mrazácích.
