Česko-izraelské vztahy slaví dvacáté výročí
Ačkoliv Československo patřilo k prvním zemím, které po druhé světové válce uznaly Izrael, mluvit se dá teprve o dvaceti letech diplomatických vztahů. Komunistický režim totiž kontakty s Izraelem rozvázal a k jejich obnovení došlo až v únoru 1990. V rámci oslav tohoto výročí začala dnes v Praze diplomatická konference.
Premiér Jan Fisher na ní upozornil, že Evropská unie nemá zcela vyjasněný postoj k Blízkému východu. Podotkl, že Česká republika je ochotna přispět k mírovému řešení tamního konfliktu:
"Jakkoliv si uvědomujeme, že spravedlivé a trvalé mírové uspořádání závisí na mnoha faktorech, které nedokážeme zcela ovlivnit,, ale jsme vždy připraveni pomoci v rámci našich možností. Zejména se to týká zprostředkování."
Vývoj vztahů s Izraelem se táhne daleko do minulosti. První hlavou československého státu, která navštívila území dnešního Izraele, byl Tomáš Garrigue Masaryk v roce 1927.
Tehdy bylo Československo jednou z prvních zemí, která oficiálně uznala židovskou národnost.
Zmíněné oficiální navázání vztahů s Izraelským státem po druhé světové válce v roce 1948 skončilo po necelých 20 letech po takzvané Šestidenní válce - tedy střetem mezi Izraelem a koalicí Egypta, Sýrie a Jordánska v roce 1967.
Ředitel Vzdělávacího a kulturního centra Židovského muzea, Miloš Plojar shrnuje česko-izraelské vztahy v průběhu historie.
Podle Miloše Plojara, ředitele Vzdělávacího a kulturního centra Židovského muzea v Praze, zavládla na obou stranách po podpisu protokolu o obnovení diplomatických vztahů téměř euforie. Přesto podle něj nebyl tento krok úplně předpokládatelný: "Nemůžu říct, že by se to tak automaticky očekávalo. Události tehdy šly tak rychle a bylo jich tolik, že to spíš bylo překvapení."
Příznivý vývoj česko-izraelských vztahů potom v uplynulých dvaceti letech ovlivnilo hned několik událostí. Izraelští politici si pochvalovali kontroverzní výrok tehdejšího premiéra Miloše Zemana, ve kterém přirovnal palestinského vůdce Jásira Arafata k Hitlerovi.
Mezi důležité okamžiky řadí Miloš Plojar i návštěvu Václava Havla v Izraeli v dubnu 1990. Dnes bývalý prezident se tehdy stal vůbec prvním státníkem z bývalých socialistických zemí, který přijel do Svaté země.
Respekt u Izraelců si podle Plojara získala Česká republika i svou podporou během války v zálivu: "Také bylo dobře přijímáno, že československá ambasáda tehdy neopustila Tel Aviv, jak to udělali mnohé jiné země. Zůstali jsme tam během války a dokazovali jsme tak svoji podporu a sounáležitost s židovským národem."
Dnešní vztah vidí Plojar pozitivně: "Vcelku je tady stále pozitivní naladěnost ke státu Izrael, ale více méně i k židovským občanům. A jevy antisemitismu, které tu existují se vyskytují skutečně na naprostém okraji společnosti."
Ředitel společnosti Factum Invenio, Jan Herzmann, vysvětluje výsledky ankety zaměřené na česko-izraelské vztahy.
Česko-izraelské vztahy dnes
I podle průzkumu společnosti Factum Invenio jsou dnešní vztahy mezi Čechy a Izraelci přátelské, což je podle Jana Herzmanna, ředitele Factum Invenio, založeno na tradici pozitivního vnímání židovství už za první republiky.
Židy vnímají Češi jako pracovité, podnikavé a přizpůsobivé. Jako protipól těmto negativním vlastnostem je podle Čechů agresivita Židů.
Jan Herzmann dodává, že velká část Čechů si Izrael spojuje především s biblickými událostmi. Stejně velká část si ale v souvislosti se Svatou zemí představuje válečné konflikty.
To je spojeno i s faktem, že tři čtvrtiny Čechů by se z obavy o vlastní bezpečí raději do Izraele nevydaly. Téměř polovina totiž izraelské válečné problémy řadí mezi pět nejdůležitějších na světě.
