Česko pomohlo na kambodžském venkově postavit téměř 2,5 tisíce bioplynáren

Lesy v jihoasijské Kambodži mizí rychlým tempem. V současnosti patří mezi země s vůbec nejrychlejším tempem odlesňování na světě. Zatímco před čtyřiceti lety pokrýval deštný prales tři čtvrtiny území, dnes jej najdeme už jen na třech procentech území. Počet obyvatel v zemi roste a pro venkovské obyvatele je stále těžší obstarat si třeba jen dřevo na otop a vaření. Řešení ale existuje: malé podzemní bioplynárny, na které lze napojit plynový sporák nebo plynovou lampu. Díky české podpoře bylo na venkově postaveno už skoro 2,5 tisíce bioplynáren.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Celé zařízení se skrývá v zemi pod rozsáhlým mangovníkem | Foto: Jaromír Marek

Celé zařízení se skrývá v zemi pod rozsáhlým mangovníkem. Do betonového hrdla se musí neustále přidávat kravský hnůj, v nádrži pod zemí potom vzniká bioplyn a od kohoutu vede několik desítek metrů potrubí až do domu. Tudy přichází do domu potřebný bioplyn na vaření.

Ratana ze společnosti Člověk v tísni vysvětluje, že náplň je především kravský hnůj, hnoje i dobytka je na venkově dostatek.

Přehrát

00:00 / 00:00

O tom, že malé bioplynárny na kambodžském venkově dobře fungují, se přesvědčil zpravodaj ČRo Jaromír Marek.

Osmapadesátiletá žena byla první, kdo si nechal bioplynovou stanici postavit. Jak říká, vaření je mnohem jednodušší, jídlo je rychle hotové. Obstarat dřevo je stále obtížnější a také dražší. Zatímco kravský hnůj jí, jak říká, sousedi rádi dají.

Jak říká paní domu, tento systém tady funguje už skoro deset let a nutno říci, že okolní teplota se šplhá k pětatřiceti stupňům ve stínu, není cítit naprosto žádný zápach.

"Dvacet kilogramů kravského hnoje a dvacet litrů vody každý den, to je jediné, co biostanice potřebuje," vysvětluje Čie. On je ten, kdo zařízení staví a o práci nemá nouzi.

Vaření na bioplynu je snadné | Foto: Jaromír Marek

Na místě, kde se biostanice teprve staví, je zřejmé, že celé zařízení je velmi jednoduché. Žádné měřáky, žádné ventily.

Majitel budoucí biostanice má 75 let, hledí ale do budoucnosti. Jak říká, bojí se, že palivové dříví brzy dojde, a chce být proto připraven. Už teď je dříví na otop obtížné sehnat. Obyvatel na vesnici přibývá a lepší to už podle něho nebude.

 Reportáž vznikla díky podpoře Evropské unie.

Češi pomáhají zemědělcům v Kambodži. Jejich rady jsou jednoduché, ale účinné

Číst článek

Do betonového hrdla se musí neustále přidávat kravský hnůj | Foto: Jaromír Marek

Díky české podpoře bylo na venkově postaveno už skoro 2,5 tisíce bioplynáren | Foto: Jaromír Marek

Jaromír Marek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme