Česko poslalo migrantům do Jordánska 40 milionů korun, peníze ovlivní životy tisíců lidí

Česko převzalo v rámci přerozdělovacích kvót Evropské unie dvanáct běženců. Už dříve přijala z Jordánska také tři syrské rodiny s nemocnými dětmi. Mediálně známý je pak případ desítek iráckých křesťanů, kterým Česko nabídla azyl. Většina z nich se záhy vydala dál do Německa, nebo se vrátila zpátky do Iráku. Přijímání běženců tak v Česku skončilo fiaskem. Češi přesto syrským uprchlíkům pomáhají, ale svou pomoc směřují přímo do krizové oblasti.

Ammán/Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Syrští uprchlíci v táboře Azrak v Jordánsku | Foto: Štěpán Macháček | Zdroj: Český rozhlas

„Pocity jsou takové, že děláme krok k novému životu, že utíkáme před násilím, abychom začali znovu. A doufáme, že budeme v Česku šťastní. Chtěli bychom se zařadit do české společnosti a žít stejně, jako žijí čeští občané,“ říkal před dvěma roky Syřan Abd as-Salám v odletové hale ammánského vojenského letiště Márka.

Čtyři kluci a holčička tehdy pobíhali po budově a těší se na cestu letadlem.

Přehrát

00:00 / 00:00

Česko přijalo dvanáct uprchlíků. Pomoc ale směřuje přímo do krizové oblasti. Natáčel Štěpán Macháček

Právě tehdy odlétaly do České republiyk - v rámci projektu přesídlení - první tři syrské rodiny. Další je měly následovat ihned po skončení jejich bezpečnostních prověrek, ale nakonec k tomu nedošlo a žádný další vládní speciál z Jordánska do České republiky se syrskými uprchlíky na palubě neodstartoval.

„Cílem české vlády bylo pomoci zejména dětem, dětským pacientům, kteří by mohli být převezeni do České republiky, odléčeni, a jejich rodinným příslušníkům byla nabídnuta možnost požádat si o azyl v České republice," vysvětluje s odstupem velvyslanec v Jordánsku Petr Hladík.

„Přesídlili jsme jenom tři rodiny, ale samozřejmě výběr těch vhodných adeptů na přesídlení je poměrně složitá záležitost. Museli jsme na prvním místě vyloučit bezpečnostní rizika, což vyžadovalo spolupráci jak místních orgánů, tak poměrně detailní přípravu z naší strany. Museli jsme vyloučit zdravotní rizika a samozřejmě i zajistit, aby lidé, kteří k nám budou přesunuti, u nás opravdu chtěli zůstat,“ dodává pro Český rozhlas Plus.

Září 2015: odlet tří syrských rodin z jordánského Ammánu do České republiky | Foto: Štěpán Macháček | Zdroj: Český rozhlas

Ze tří rodin jedna adaptovaná

Ze tří rodin se nakonec úspěšně adaptovala jen jedna. Další odešla do Německa a třetí si v Česku nezvykla a chce se vrátit do Jordánska. Kritéria pro výběr adeptů na přesídlení si tehdy česká vláda stanovila sama: mělo jít o rodiny s nemocnými či postiženými dětmi, které by česká zdravotnická zařízení uměla léčit.

Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) přesídlení některých utečenců do třetích zemí podporuje. Mnohé západní země - na rozdíl od České republiky - utečence nadále přijímají. Největším příjemcem byly loni Spojené státy, které přesídlily přes 20 tisíc Syřanů. Druhá Kanada přijala skoro 15 tisíc syrských běženců.

„V letech 2015 a 2016 se Jordánsko stalo hlavní oblastí, odkud uprchlíci v rámci přesídlovacího programu mířili do třetích zemí. Největšími příjemci byly Kanada a Spojené státy,“ říká mluvčí jordánské pobočky Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Olga Sarradoová.

„Celkově máme 14 zemí, které uprchlíky přijímají. Letos se ale v mnoha zemích změnila politická reprezentace a my teď pociťujeme, že se počet nabízených míst pro přesídlence snižuje,“ dodává.

Syřané se chtějí vrátit do vlasti

Nabízená místa pro přesídlené Syřany výrazně seškrtali někteří z původně největších příjemců. Ochota přijímat i takto legálně přesídlené běžence v mnoha západních zemích klesá.

Jeden ze tří syrských manželských párů, které v září 2015 odletěly z Jordánska do České republiky | Foto: Štěpán Macháček | Zdroj: Český rozhlas

Za poslední čtyři roky přesídlilo touto legální a kontrolovanou cestou do třetích zemí více než 100 tisíc Syřanů. A zatímco západní země přijímání přesídlenců omezují, objevují se noví příjemci, hlavně v zemích latinské Ameriky.

„Na přesídlení neexistuje nárok, ale je to jedna z cest, které světu navrhujeme. Proto je omezení počtu nabízených míst je smutnou zprávou jak pro UNHCR, tak i pro uprchlíky samotné. Jedna z možností řešení jejich situace uzavírá. Po přesídlení získávají Syřané v nové zemi jen dočasný azyl, stejně jako tady, v Jordánsku. Až krize v Sýrii skončí, mají se vrátit domů,“ upozorňuje Sarradoová.

Syřané svou zemi milují. Když se kohokoliv z nich zeptáte, řekne vám, že jakmile nastane v Sýrii mír, vrátí se. Občas se ale stává, že po přesílení už chtějí lidé v nové zemi zůstat. Týká se to hlavně mladých. Rodiče se třeba chtějí vrátit, ale mladí už studují na univerzitě, zakládají rodiny a raději by zůstali. Obecně se ale počítá s tím, že se uprchlíci mají vrátit domů. Ať už je to z Jordánska, České republiky, Spojených států nebo Kanady,“ upřesňuje.

Syrský uprchlický tábor Azrak v jordánské poušti | Foto: Štěpán Macháček | Zdroj: Český rozhlas

Česká pomoc na místě

Program přesídlení vybraných syrských uprchlíků do České republiky letos de facto definitivně skončil. Neskončila ale česká pomoc. Naopak třeba právě v Jordánsku se úspěšně rozvíjejí projekty, které tisícům lidí prchajících před válkou výrazně zlepšují životní podmínky.

Paní Hafída mě přemlouvá, abych se nezouval, a zve mě dál do čisté a uklizené plechové boudy. „Je to tu teď krásně veliké, zaplať pánbůh za to. Předtím tu bylo strašně málo místa.“

Český projekt v syrském uprchlickém táboře Azrak v Jordánsku: přístavba kuchyní k ubytovacím buňkám | Foto: Štěpán Macháček | Zdroj: Český rozhlas

Hafída se ve své situaci upřímně raduje z relativní maličkosti. Ukazuje mi nově přistavěnou kuchyň 2 krát 4 metry. Pro ní a další tři lidi v domácnosti to ale znamená rozšíření plochy o celou třetinu:

„Žiju tu s rodinou svého bratra. Předtím jsme se všichni v jedné místnosti převlékali, umývali i vařili. Bylo to pro všechny těsné. Jsme vám za to vděční,“ říká paní Hafída na adresu České republiky a nabízí mi tureckou kávu z džezvy.

„Já jsem z Palmýry. Určitě jste tam byl! Hrad, římské divadlo, muzeum, to všechno tam přeci bylo. Nic z toho ale nezůstalo, všechno je pryč.“

Hafída je v táboře spokojená, na návrat do Sýrie nemá v tuhle chvíli ani pomyšlení: „Tady je to dobré. Je tu voda, všechno co potřebujeme, lidé jsou tu dobří, je tu klid. Do Palmýry se teď vrátit nemůžeme. Město je v troskách, lidé utekli, kam bychom šli?“

Jednou se Hafída vrátit domů chce, ale jak říká, až tam bude bezpečno. Posteskne si ale, že Sýrie už nikdy nebude taková, jako dřív.

Málo peněz, obrovský užitek

Česká republika letos na projekt poskytla 40 miliónů korun. Stejnou částkou přispěla německá strana. Poměrně málo peněz tady přineslo obrovský užitek:

„Rozšíření ubytovacích buněk o kuchyňky dramaticky zlepší život těchto rodin. Doteď museli žít, spát, vařit a bavit se v jediné místnosti. Když v té místnosti vaříte, tak je tam strašné horko, hlavně pak v tomto podnebí. A s tou kuchyňkou teď můžou vařit a skladovat potraviny odděleně od ostatních prostor,“ oceňuje český projekt mluvčí jordánské pobočky Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Olga Sarradoová.

Projekt má přímý dopad na neuvěřitelných 30 tisíc lidí, kteří v táboře Azrak žijí. Plechové příbytky o velikosti 6 krát 4 metry se všem rozšířily o samostatnou kuchyni. Jeho realizace navíc zaměstná 260 uprchlíků v táboře, kteří si jinak hledají práci jen stěží. Kromě uprchlických táborů se česká pomoc v Jordánsku odehrává i v nemocnicích v hlavním městě Ammánu.

Jen za letošek odoperují čeští lékaři v Jordánsku tisícovku pacientů. Lékařské týmy jezdí za syrskými uprchlíky do Ammánu už několik let. Stejně tak už několik let trvá česká pomoc v tamních uprchlických táborech, elektrifikací ubytovacích buněk v bezmála stotisícovém táboře Zaatarí počínaje a výstavbou kuchyní v táboře Azrak zatím konče.

Štěpán Macháček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme