Česko protestovalo proti vyhoštění senátora Schwarzenberga z Kuby

Vyhoštění Karla Schwarzenberga - to je důvod nejnovější diplomatické rozmíšky mezi Prahou a Havanou. Vypovězení z takzvaného Ostrova svobody kromě českého senátora postihlo také německého poslance Arnolda Vaatze. Ten se měl, podobně jako Schwarzenberg, zúčastnit schůzky kubánského disentu. České Ministerstvo zahraničí proti kroku kubánských úřadů ostře protestovalo. Vyhoštění evropských politiků z Kuby odsoudila také Evropská komise.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Karel Schwarzenberg na letišti v Praze | Foto: ČTK

Šéf naší diplomacie Cyril Svoboda považuje vyhoštění senátora Schwarzenberga za jasný důkaz toho, že na Kubě vládne totalitní režim. "My protestujeme; je to naprostá nehoráznost, není možné se takto chovat k senátorovi a k někomu, kdo s poctivým úmyslem přijíždí na návštěvu Kuby. Takto se chová totalitní režim na Kubě."

Pro Kubu může mít vyhoštění českého a německého zákonodárce značné následky. Už v červnu by totiž ministři zahraničí EU mohli přehodnotit dosavadní "měkký" postoj vůči Havaně, který prosadilo především Španělsko, a vyhlásit proti Kubě znovu diplomatické sankce.

Evropská komise považuje postup Kuby v kauze Schwarzenberg - Vaatz za nepřijatelný, řekl Radiožurnálu mluvčí komisaře pro rozvojovou pomoc Amadeu Altafai Tardio. "Evropští zákonodárci mají právo cestovat, pohybovat se po Kubě, setkávat se s kterýmikoli tamními občany, se kterými se setkat chtějí. A nezáleží na tom, jaké dotyční zastávají politické názory nebo jaký je jejich status."

Obnovení unijního dialogu s Kubou podpořil v lednu s výhradami i český ministr zahraničí. Teď se podle Cyrila Svobody ukázalo, že s totalitním režimem se komunikovat nemá.

"My jsme měli velkou potíž s tou snahou v Evropské unii změkčit vztahy s Kubou, vzít Fidela Castra na milost a začít s ním jednat. Česká zahraniční politika bude stejně pořád pokračovat v tom, že totalitní režim znamená nekomunikaci - my nemůžeme komunikovat, a tím uznávat totalitní režim."

Fidel Castro | Foto: ČTK/AP

Dana Baschová, vedoucí projektu pro Kubu společnosti Člověk v tísni, za postupem kubánských úřadů vidí snahu Castrova režimu zabránit medializaci tamní opozice. "Režim je nervózní a snaží se jakkoli zabránit tomu, aby se v zahraničí vědělo o tom, že existuje opozice, že je aktivní a že pořádá například tyto schůzky, kde chce rokovat o možných změnách směrem k demokracii."

Karel Schwarzenberg musel Kubu, spolu s poslancem Vaatzem i tlumočnicí z Člověka v tísni, nedobrovolně opustit navzdory tomu, že neporušil tamní zákony a měl platný pas i vízum.

Schůzky kubánských disidentů, která nebyla nikterak utajována, se mělo účastnit ještě mnohem více evropských zákonodárců. Většina ale vůbec nedostala kubánské vízum. Dvojice polských europoslanců byla už v úterý ihned po příletu na Kubu poslána zpátky do Evropy.

Do potíží se na Kubě dostali také polští žurnalisté. Kubánské úřady v noci na dnešek zadržely šest polských občanů, většinou novinářů. Pět z nich mělo krátce před 18. hodinou nedobrovolně odletět z ostrova. Polská diplomacie podala oficiální protest.

Loni v říjnu Kuba zakázala vstup na své území třem evropským zákonodárcům, kteří jeli podpořit disidenty, a vrátila je do Evropy. V roce 2001 zadržela kvůli setkání s disidenty českého ministra financí Ivana Pilipa a někdejšího studentského vůdce Jana Bubeníka. Propuštěni na svobodu byli až poté, co přiznali, že nechtěně porušili kubánské zákony.

Milan Kopp, Jiří Hošek, Marika Táborská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme